Zhruba 150 diváků bylo svědky neobvyklé akce, k níž se člověk dostane jen málokdy. V klubu Doupě proběhl koncert k osmdesátinám trampského barda a zároveň folkového zpěváka Honzy Nedvěda. To stojí za oslavu.

Tak jsem si položil otázku, co je to hit. Přesněji: co lze za hit považovat? Je to subjektivní pocit, že tohle se mi líbí, takže je to hit? Anebo je to něco celospolečenského? A jestli ano, dá se to nějak změřit a statisticky vyjádřit?

Básník a zpěvák Pavel Zajíček patří spolu s Mejlou Hlavsou a Ivanem Jirousem ke třem základním osobnostem českého undergroundu. K jeho nedožitým pětasedmdesátinám vyšlo album DG 307 Tribute, na němž 19 různých hudebních uskupení interpretuje skladby Pavlovy klíčové skupiny – pověstných „Dégéček“. Vznikl tak malý průvodce současným stavem části hudebního hnutí se stále přežívajícími kořeny ze sedmdesátých let.

Dvanáct písniček na novém albu Vypsané fixy je obrazem světa, ve kterém žijeme. Světa, který chceme pochopit, ale v podstatě mu nerozumíme. Maximálně se ho snažíme sami sobě nějak vysvětlit, ale všechno jsou to jen pochybné teorie. Všechno vypadá jako ve snu. Jako když se v noci vracíme pořádně ovíněni z mejdanu. Někdy dokonce jako v kocovině.

V noci 4. června vypálil Richard Krajčo už zase pod hlavičkou Kryštof na YouTube nový singl Půlnoční hřích. O tom, jestli to bude hit nebo ne, není pochyb.

Dlouho nebyl v médiích takový poprask jako v okamžiku, kdy Charlotte Gott vydala v den svých dvacetin svůj první singl In Too Deep.

Nejrockovější ze sedmi alb kazatele Církve adventistů sedmého dne a člena vítězné kapely loňské Porty? S texty od dvorního autora posledního alba Michala Prokopa, ověnčeného dvěma Anděly? Něco jemného a kultivovaného do dnešní uspěchané doby? Nevadí? Tak tedy zkuste album Romana Hampachera Nil novi sub sole.

Je tomu rok, co zemřel Zdeněk Pavelka. Umřel v sedmdesáti, z toho jsme se čtyřicet let různě míjeli a potkávali. Znáte to, existuje spousta lidí, se kterými se potkáváte, možná byste spolu něco vytvořili, ale tak nějak se k tomu nenaskytla příležitost. A pak je najednou pozdě.

Sedmdesátka může být důvodem k bilancování i k oslavám. Zdeněk Vřešťál toho má za sebou víc než dost. S dlouholetým kamarádem Vítkem Sázavským začal spolupracovat někdy v roce 1979, takže za tři roky to bude padesát let, co jako folkaři veřejně vystupují. Se Zuzanou Navarovou a jejím nezapomenutelným Nerezem to byla jen jedna důležitá kapitola.

Ringo Starr se country věnoval už na začátku sólové dráhy na desce Beaucoups of Blues z roku 1970 a ve skoro osmdesáti šesti se ke country vrátil albem Long Long Road. Je to víceméně pokračování předchozí desky Look Up, která vyšla zhruba před osmnácti měsíci. Stejný producent, stejní muzikanti, stejná pozitivní nálada. Máme pocit, že jsme zpět někde v roce 1957, jen ta produkce je vymazlenější a víc lahodí našim zmlsaným uším.