Ringo Starr se country věnoval už na začátku sólové dráhy na desce Beaucoups of Blues z roku 1970 a ve skoro osmdesáti šesti se ke country vrátil albem Long Long Road. Je to víceméně pokračování předchozí desky Look Up, která vyšla zhruba před osmnácti měsíci. Stejný producent, stejní muzikanti, stejná pozitivní nálada. Máme pocit, že jsme zpět někde v roce 1957, jen ta produkce je vymazlenější a víc lahodí našim zmlsaným uším.

Teď někdy tomu bude pětatřicet let, co jsem se stal prvním hudebním ředitelem rádia Evropa 2. Psal se květen roku 1991 a stanice dostala jako jedna z prvních soukromých rádií u nás experimentální licenci k rozhlasovému vysílání. Do měsíce jsme zahájili plné čtyřiadvacetihodinové vysílání.

V neděli hodinu po půlnoci skončil ve Vídni čtyřhodinový finálový maraton 70. ročníku Velké ceny Eurovize. Zvítězilo celkem nečekaně Bulharsko, které reprezentovala zpěvačka Dara s písní Bangaranga. Druhý skončil Izrael, třetí byli Rumuni, čtvrtá Austrálie, pátá Itálie, šesté Finsko. Náš reprezentant Daniel Žižka skončil šestnáctý.

Jožo Ráž má víc než sedmdesátku na krku a na poprockovou hvězdu už taky moc nevypadá, ale nový singl Večne milovaná ukazuje, že stále ještě dovede dát jednoduché písničce, kterou tentokrát ani sám nesložil, snadno zapamatovatelný a nečekaně něžný výraz. Otázkou je, koho taková, byť sebelépe udělaná píseň osloví.

Možná, že jste si někdy všimli vydavatelské strategie Supraphonu v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. I když… koho to dneska zajímá? Ale třeba někoho napadne, že je divné, jak široký stylový záběr měli tehdejší popoví zpěváci.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v květnu roku 1996?

Mirek Vodrážka je nejexcentričtější postavou současného českého undergroundu a možná i celé Prahy. Na jedné straně je významným badatelem, který vydal loni dvě zásadní práce týkající se období komunistických represí, z nichž zvláště práce o Egonu Bondym zarezonovala na české literárněhistorické scéně. Zároveň je ale skladatelem originální, těžko definované hudby kdesi na okraji všech žánrů.

Zrovna hrají v rádiu písničku One In A Million, kterou kňourá jakýsi zapomenutý zpěvák jménem Bosson. Ve světovém kontextu se tenhle Švéd vynořil v roce 2001 právě s touhle skladbou, která se hrála všude od Japonska po Itálii, a pak už o něm nebylo slyšet. Vydal ještě jeden singl, který se pokoušeli hrát jen v Německu a rodném Švédsku, ale po tom, co zapadl jako tisíce jiných písní, úplně zmizel. Stal se typickým příkladem jevu, kterému se říká One‑Hit Wonder.

Přístav je typickou kapelou, která výstižně reprezentuje soudobé portovní písničkářství. V posledních letech patří k tomu nejpopulárnějšímu, co se na scéně řevnické Porty vyskytuje. Akustický folk pop nebo folk rock, vícehlasý zpěv s důrazem na ženské hlasy, poetické, často intimně laděné texty…

Varhaník Marian Varga patří mezi nejvýznamnější československé hudebníky 20. století. I když zemřel před devíti roky, pořád patří mezi ty osobnosti hudby, na které se u nás vzpomíná. Zůstala po něm řada geniálních nahrávek, ať už v provedení skupiny Prúdy, nebo Collegia musica. Není proto divu, že existují snahy oživovat jeho dílo, tak jako je neustále oživována tvorba už dávno nežijících skladatelů vážné hudby. Ostatně, Varga byl klasické hudbě stejně blízko jako rocku.