Josef Vlček

Náhledový obrázek k článku Seriál Zvuk konce: Jsme zalknuti hudbou. Místo Milli Vanilli otvírají pusy naprázdno influenceři

Seriál Zvuk konce: Jsme zalknuti hudbou. Místo Milli Vanilli otvírají pusy naprázdno influenceři

Před pár desítkami let svět pobláznila kapela Milli Vanilli, jejíž členové otvírali pusu na hudbu, kterou zpíval někdo jiný. Dnes jejich roli přebrali influenceři. Nový seriál Josefa Vlčka popisuje konec éry, kdy hudba ještě v životě a společnosti znamenala „něco víc“.

Náhledový obrázek k článku ALBUM MĚSÍCE: „Ať je mi divoko.“ Kateřina Marie Tichá dává  nahlédnout do ženské duše

ALBUM MĚSÍCE: „Ať je mi divoko.“ Kateřina Marie Tichá dává nahlédnout do ženské duše

Další z ženských hvězd na značce SinglTon Kateřina Marie Tichá vydává své druhé album Plamen. Její kolegyně (anglofilové by řekli label‑mate) Tereza Balonová nastavila laťku hodně vysoko, ale přesto by se dalo říct, že písničkářský souboj obou kamarádek končí nerozhodně. Obě jsou v českém prostředí unikátní svou schopností umět vyjádřit v písních své emoce až do morku kostí, i když každá jinak. Kateřina je ta křehčí.

Náhledový obrázek k článku Thom Fröde z Imodia: Blbý text v angličtině nezní tak blbě, jak by zněl blbý text v češtině

Thom Fröde z Imodia: Blbý text v angličtině nezní tak blbě, jak by zněl blbý text v češtině

Tomáš Fröde je zvláštním úkazem české rockové scény. Ve svých čtrnácti založil kapelu Imodium a je jí věrný dodnes. To znamená přesně dvacet let. Je výlučným autorem imodijáckého repertoáru. I jejich zvláštní poetiky, která znovu ožije 4. dubna na speciálním koncertě v pražském Foru Karlín. O psaní písní hovoří v pravidelné rubrice Textaři.

Náhledový obrázek k článku Zvuk peněz. Jak „popové mafie“ za komunismu tvořily české verze západních hitů

Zvuk peněz. Jak „popové mafie“ za komunismu tvořily české verze západních hitů

Je až s podivem, jak my, hudební novináři, přistupujeme na různá zažitá klišé. Nedávno jsem třeba narazil na tvrzení, že se za bolševika kradly zahraniční písně, přetextovávaly se, přičemž se za to nic původním autorům neplatilo. Je to trochu naivní představa, tak ji zkusíme upřesnit.

Náhledový obrázek k článku Před třiceti lety: Ivan Hlas, Šakalí léta a písničky o holkách a radosti ze života

Před třiceti lety: Ivan Hlas, Šakalí léta a písničky o holkách a radosti ze života

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v lednu roku 1994?

Náhledový obrázek k článku RECENZE: No Name zhudebnili společenskou i politickou kocovinu Slovenska

RECENZE: No Name zhudebnili společenskou i politickou kocovinu Slovenska

Je to možné, že No Name vydali předchozí album v roce 2016? Sedm let, taková pauza nebývá ve středoevropských luzích a hájích obvyklá. Nebylo co říct, nebo pro samé koncertování nebyl na skládání čas? A proč právě teď? Jenom proto, že se konečně nashromáždilo deset skladeb a jedna předehra? Nebo protože přišel ten správný čas něco sdělit? To může být asi nejblíže pravdě.

Náhledový obrázek k článku ALBUM MĚSÍCE: Fascinující návrat Petera Gabriela. Natočil životní desku

ALBUM MĚSÍCE: Fascinující návrat Petera Gabriela. Natočil životní desku

Nové album Petera Gabriela bude jednou patřit k nejvýznamnějším deskám tohoto desetiletí. Je polytematické a těží z lidské moudrosti a zkušenosti, kterou nabyl člověk na přelomu 20. a 21. století, již zažíval a dodnes zažívá.

Náhledový obrázek k článku RECENZE: Pro koho to ten Pokáč vlastně zpívá?

RECENZE: Pro koho to ten Pokáč vlastně zpívá?

Nová Pokáčova deska Rodinné album vzbuzuje rozpaky. Pokáč je pořád mistrem rýmu, jeho verše jsou často neotřelé a originální, ale jako by nevěděl, pro koho vlastně zpívá. Takže takový obraz, na co umělec v posledních dvou letech myslel, koho potkal, co někde vytvořil třeba na objednávku.

Náhledový obrázek k článku Příběh křehkého cholerika Eduarda Pergnera. Nonstop, Gott i Čágo belo šílenci

Příběh křehkého cholerika Eduarda Pergnera. Nonstop, Gott i Čágo belo šílenci

Eduard Pergner (1935–2001) patří k nejúspěšnějším českým textařům všech dob. K textařině se dostal až poměrně pozdě, v pětatřiceti, když měl na začátku normalizace spoustu politických problémů, a zpočátku nemohl vůbec vystupovat veřejně. Písničky se zdály být cestou, jak vydržet v uměleckém prostředí.

Náhledový obrázek k článku Jan Sahara Hedl: Procházky s plackou vodky v kapse aneb příběh vykoupení

Jan Sahara Hedl: Procházky s plackou vodky v kapse aneb příběh vykoupení

Z legend o Saharovi: Nebylo nespolehlivějšího autora, než byl Sahara. Na zkoušky chodil pozdě, opilý, nepřipravený. Slíbené texty dodával zásadně dávno po termínu, a když už nebylo zbytí, tak je často stvořil až na místě. Nebo je napsal v hospodě na ještě nezaplacený účet. Ale vždycky byly skvělé…