Tvorba Pixies byla vždy rozkročena mezi tklivými, surf rockem ovlivněnými náladovkami a punkovou energií. Na novince, která je prvním albem s baskytaristkou Emmou Richardson, však jako by na onu divočejší podobu téměř zapomněli. Výsledkem je poněkud uspávací kolekce; ty songy vůbec nejsou špatné, jen poněkud monotematické.

Pouhých osm let stačilo punkové čtveřici z Melbourne k tomu, aby se ze společného podnájmu propracovala na stadiony a začala se objevovat v žebříčcích nejúspěšnějších australských kapel. Třetí album zdánlivě nenabízí nic převratného, ale jejich pozici přesto spolehlivě utvrzuje.

Podle svých slov duo DVA vůbec žádnou pauzu nemělo, jen několik let nekoncertovalo, ale je fakt, že aktuální čtvrté album dělí od toho předchozího řadového deset let. Pokud bychom tedy novou nahrávku Piri Piri brali jako comeback, pak se povedl na jedničku s hvězdičkou.

Zpracovat umělecky příběh Amelie Earhart a jejího pokusu obletět svět, není určitě něco, na co by si troufnul každý. Pokud se ale k tomu rozhodne tvůrce formátu avantgardní legendy Laurie Anderson, je velká naděje, že se to může povést.

Sice už jste ho mohli vidět na Karlovarském festivalu i několika dalších letních přehlídkách, ale do kin oficiálně vstupuje celovečerní dokument režiséra Marka Najbrta Tata Bojs.doc ve čtvrtek 5. září. Je víc než jisté, že potěší všechny početné příznivce populární kapely – jestli má ale schopnost oslovit i někoho jiného zůstává i po jeho zhlédnutí ve vzduchu plující otázkou.

Oproti minulému albu, které působilo skoro jako nabídkový list, co všechno mohou přeskupení Kasabian svým posluchačům nově nabídnout, je už druhá deska bez původního frontmana Toma Meighana sevřenější a sebevědomější. Ale také výrazně tuctovější.

Nejen pro nejmladší generaci posluchačů je fascinující fakt, že někdo, kdo svoji hudební kariéru začal už koncem padesátých let a legendární kapelu The Velvet Underground opustil už v září 1968, je v roce 2024 nejen stále aktivní, ale navíc schopný složit a zrealizovat album, které není jen odleskem zašlé slávy.

Brněnští Poletíme? se z někdejších alternativních festivalů prokopali ven k plným náměstím, vyprodaným koncertům ve velkých sálech a tisícům fanoušků. Loni oslavili patnácté narozeniny velkým koncertem v Ledárnách Braník, vydali best of živák... ale ještě u toho všeho stihli pracovat na dalším albu. Jeho název lze doplnit – těžký to mají i posluchači.

Natálie Schejbalová alias Tali byla donedávna známá hlavně jako šikovná slamerka a součást Slam Poetry.cz anebo jako instagramová influencerka šířící aforismy. Její hudební dráha, na které už má tři roky staré EP Nelásky, jako by zatím byla na druhé koleji. Po debutovém albu by se to mohlo změnit.

Druhé album početného seskupení Severní nástupiště opět oživuje svět trampské romantiky, ale také opravdovosti, nepředstírané lásky k přírodě a kamarádství, kterému se cynici smějí, i když v hloubi duše také po takovém touží. Pokud jste nikdy nebyli na vandru, možná to po poslechu téhle desky budete chtít napravit.