V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červenci roku 1993?

Vybrnkávání na začátku písně Den co den vzdáleně připomíná Stairway to Heaven a předznamenává zeppelinovský charakter druhého alba souboru Krajina Ró, jejž tvoří veterán ze skupiny Jablkoň Michal Němec a několik členů bluesové skupiny The Bladderstones. Originální hudební styl Krajiny Ró v sobě spojuje poetické Němcovy texty s klasickým hard rockem a folkem.

Po čtyřech letech se znovu přihlásil/i Simply Red s novým, v jeho/jejich kariéře třináctým studiovým albem. Ve svých třiašedesáti je jediný stálý člen Mick Hucknall alias Simply Red jasně čitelný a kdo zná jeho/jejich předchozí desky, nenajde mezi tuctem skladeb nic, co by ho překvapilo.

Málokdy se stane, že dobrý nápad skončí takovým fiaskem jako album skupiny Radosta Dvanáctisměna. Plzeňská kapela toho jména natočila desku, která se inspirovala filmem Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského Kulový blesk.

O téhle kompilaci jsem se bavil s Vojtou Lindaurem mnohokrát. Poprvé už více než před patnácti lety. Dát dohromady desku společných nahrávek Vladimíra Merty, Vladimíra Mišíka a jejich přátel ze sedmdesátých let, kdy si tahle akustická, folkově-rocková parta říkala Čundrgrund, bylo jeho snem.

Donutit umělce, aby si v době koncertní sezóny našel trochu času na závažnější povídání, není snadné. S Jindrou Polákem, nezaměnitelnou postavou ze skupiny Jelen, to ale šlo jako po másle. Nejen že si čas našel, ale bylo znát, že se s chutí a někdy i s vtipem vyjadřuje k věcem, o kterých často přemýšlí.

Bylo to v listopadu roku 1991. V dnes už neexistujícím Kulturním domě Vltavská v okachlíkovaných holešovických Elektropodnicích bylo narváno. Křtila se nová deska brněnské metalové senzace Root. Na pódium se přišoural jejich zpěvák, relativně malý, trochu tučný chlápek s výrazně černě podmalovanýma očima a v plášti, který připomínal hodně obnošený pouťový oblek kouzelníka. Zachrchlal a zachrochtal: „Grr grr grr, zdravím tě, Prahóóóó, město Satanovo! Chr! Chr!“

Máloco se ve světě britského popu tak očekávalo jako druhé album šestadvacetiletého skotského písničkáře Lewise Capaldiho s velkolepým názvem Broken By Desire to Be Heavenly Sent.

Po dvou letech vydal výtvarník a všeumělec František Skála své třetí album. A jestli předchozí deska Pojď se mnou děvče mé s doprovodem dechové kapely Provodjané byla pořádná hlína, tak spolupráce se souborem Třaskavá směs si s ní nezadá. I tady je píseň zvukovým vyjádřením Skálova výtvarného díla. Jsou to obrazy a objekty, přetvořené s typickým skálovským humorem do zvukové podoby.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červnu roku 1993?