Dunaj, před pár lety obnovená legenda české alternativy, se rozhodl nezůstávat na místě a po minulém úspěšném albu Za vodou oslovil písničkářku Janu Vébrovou, která se stala jeho novou zpěvačkou. Ačkoli je prý stejně stará jako skupina sama, spojení se ukázalo až překvapivě funkční, a jak dokazuje nová nahrávka, s občerstvenou sestavou přišla i nová síla a inspirace.

Nervní a temné. Dnešní svět na třetím albu brněnské čtveřice vyhlíží jako poměrně apokalyptické místo, kde to s nadějí a optimistickými vyhlídkami nevyhlíží vůbec valně. A vnímá-li někdo hudbu jako zábavu a zdroj relaxace, pak dopředu vězte, že se rozhodně nejedná o nahrávku pro něj.

Po více než pětatřiceti letech poprvé vycházejí objevené archivní nahrávky legendární podzemní formace Ženy. Album Smrtí vynechán obsahuje koncertní záznamy z let 1985 až 1989 a vydavatelství Polí5 na realizaci podle svých slov pracovalo několik let.

Američtí The National patří jednoznačně ke kapelám, jejichž ohromující síla a schopnost přenášet svou hudbu na posluchače se nejlépe projevuje na koncertech. Jistě i proto mají živáků ve své diskografii už několik. Ten letošní z Říma se mezi nimi určitě neztratí.

V první polovině roku se zdálo, že o alternativním albu roku je jasno díky někdejší baskytaristce Sonic Youth Kim Gordon. V jeho závěru se objevila nečekaná konkurence v její jmenovkyni, taktéž baskytaristce. Kim Deal byla léta spojena hlavně s Pixies a The Breeders. Její po dlouhých letech vydané sólové album je něžné, vzdušně odlehčené a krásné.

Brněnská kapela se rozhodla, že alternativa ji už nebaví a že prý bude dělat příjemné a poslechově vstřícné písně. Jenomže tu pořád je charakteristický zpěv i autorský rukopis Martina Kyšperského. A tak jako bychom na desátém albu Květů spíše než novinky poslouchali výběr hitů z uplynulých pětadvaceti let.

Pokud s kalkukačkou či bez vyřešíte početní příklad, který si album (pro) Michala Němce vetklo do názvu, máte interpretův věk. Právě k němu vznikla nahrávka, ke které si kapelník přizval muzikanty z obou svých souborů. Na nějaké přehnaně důstojné či příliš seriózní oslavy ovšem předem zapomeňte: tradičně propracovanou a nadžánrovou hudbu tu často doprovázejí i texty přinejmenším poťouchlé.

Tvorba Pixies byla vždy rozkročena mezi tklivými, surf rockem ovlivněnými náladovkami a punkovou energií. Na novince, která je prvním albem s baskytaristkou Emmou Richardson, však jako by na onu divočejší podobu téměř zapomněli. Výsledkem je poněkud uspávací kolekce; ty songy vůbec nejsou špatné, jen poněkud monotematické.

Pouhých osm let stačilo punkové čtveřici z Melbourne k tomu, aby se ze společného podnájmu propracovala na stadiony a začala se objevovat v žebříčcích nejúspěšnějších australských kapel. Třetí album zdánlivě nenabízí nic převratného, ale jejich pozici přesto spolehlivě utvrzuje.

Podle svých slov duo DVA vůbec žádnou pauzu nemělo, jen několik let nekoncertovalo, ale je fakt, že aktuální čtvrté album dělí od toho předchozího řadového deset let. Pokud bychom tedy novou nahrávku Piri Piri brali jako comeback, pak se povedl na jedničku s hvězdičkou.