Pražskou Meet Factory čeká pořádná nálož moshpitů za doprovodu zatěžkaných breakdownů. Po více než čtyřech letech se 15. března do Prahy vrátí hvězdy corové scény Attila. Událost má zajímavý rozměr i pro českou scénu. Jednou z předkapel jsou totiž pražští mazáci Skywalker.

Před rokem Natálie Míšová přiskočila k zavedené skupině Skyline a na nějaký čas proto přerušila svou sólovou dráhu pod uměleckým jménem NVTVLIE. Nyní se vrací s písní Lose Control, která překvapuje svižnější tempem a poprockovým soundem.

Ač duší celoživotní rocker, má v Praze žijící Brit Phil Shoenfelt jeden obrovský dar: jeho písničky se dají bez jakékoli ztráty hrát i v komornějších sestavách, než je řev elektrických kytar a dusot rytmiky. Vlastně poprvé se nyní Phil rozhodl tuto svoji tvář fixovat i v podobě nahrávky, totiž v duu s dlouholetým spoluhráčem, kytaristou Davidem Babkou.

Dymytry si vzali na paškál starou píseň svých maskovaných souputníků z Německa. To, že se obnova původní německé písně Wir sind Gott od kapely Hämatom koná v češtině, však celé divadlo nezachraňuje.

Tento výběr devíti hudebních tipů spojuje skutečnou různorodost. Říznost nabroušených kytar střídá uklidňující zvuk smyčců, dvacetileté nové hudební objevy autor legendárního komiksu Sandman. Ano, i takové perly se pro vás snažíme vylovit.

Skupina Synové smrti je poměrně novým jménem v pražských alternativně kytarových vodách, ale tvoří ji zkušení muzikanti. Jedná se o projekt Romana Vičíka, jenž se obklopil muzikanty, kteří shodou okolností všichni měli něco do činění s olomouckou kapelou Nylon Jail.

Do Rock Café se přiřítila vlna progresivních metalcorových skupin z USA. Spolu s kapelou ERRA, jednou z nejvýraznějších zástupců svého žánru, přijely i tři další komety současné americké scény.

Britští Don Broco za sebou při patnáctileté kariéře mají teprve druhé vystoupení v České Republice. Po loňské explozivní festivalové show při asi pětačtyřiceti stupních na přímém slunci, teď rozparádili návštěvníky pražského klubu SaSaZu. Rozhodně by jim slušel i prostornější klub s výrazně větším pódiem. Byla to jízda.

Přestože má v Praze usazený britský písničkář James Harries muzikantské kontakty do celého světa, stává se čím dál víc Čechem. Nejenže naším jazykem plynně mluví, ale taky lituje, že nemohl volit nového prezidenta. Nic z toho mu ale nezabránilo v tom, aby právě v únoru vycházející nové album nenazval velšsky: Hiraeth.

V rubrice Feedback redakce Headlineru postupně recenzuje všechny vaše nahrávky, které nám pošlete. Jak se nám líbily nahrávky kapel Colour Of The Sky, Antitalent, Adventures, Sunset Trail a Špičková kultura?