Tak Kabát se konečně odhodlal k vydání prvního singlu z připravovaného alba El Presidento. Jmenuje se Rumcajs miloval Manku a nejspíš to nebude tak obrovský hit jako třeba Kdoví jestli, Pohoda nebo Šaman, ale hit to určitě bude. Špalek znovu vymyslel chytlavý slogan a vůbec by nepřekvapilo, kdyby se název ujal jako pojmenování začátku devadesátých let.

Před rokem mi někdo doporučil třípísňové EP Fiesta in Agonia teplicko-ústecké kapely La Banda de Contenedor. Španělský název kapely mi evokoval latinskoamerické rytmy a skáčko, což mě trochu odrazovalo. Ale nakonec jsem byl rád, že jsem si nahrávku poslechl.

Excentrické islandské umělkyni právě vyšlo desáté studiové album Fossora, na němž hostují mimo jiné i její dvě dnes už dospělé děti. Když vznikalo, trávila Björk po mnoha letech nejdelší dobu na rodném Islandu a prý si to velmi užívala. Ačkoli se na něm také vyrovnává s matčinou smrtí, nevnímá ho jako terapeutické.

Jeho služeb a nahrávacího studia v Sydney využili kromě řady australských kapel, mezi nimiž nechyběli INXS, třeba i Miley Cyrus nebo Robbie Williams. Před deseti lety ovšem Chris Vallejo vykročil pravou nohou do pracovního vztahu s Passengerem a nyní již pracuje pouze s ním. Jak také může vypadat život producenta?

Název kapely nemůže být vzdálenější pravdě. Jestli je něco synonymem party The Burning Hell, tak je to pohoda, úsměv, muzikantské nadšení a v neposlední řadě skutečná radost. Té v pražském Kampusu Hybernská kanadská kapela rozdávala po hrstech. Na všechny zájemce se tak dostalo vrchovatě.

Již v sobotu 1. října Cristovao opět vystoupí v pražské O2 areně. Chystaným koncertem, který v první řadě slibuje skvělý zážitek a výpravnou show, se hlásí k umělcům jako jsou Brian Eno, Thom York z Radiohead, Everything Everything či The 1975. Spojuje je snaha o minimalizaci uhlíkové stopy, kterou po sobě jejich vystoupení zanechají.

Dostala jsem možnost udělat svůj první rozhovor! A to rovnou s jednou z mých nejoblíbenějších kapel. S Palaye Royale jsem se sešla v zázemí Malé sportovní haly, přímo před jejich koncertem. A, přiznávám, byla jsem z toho nervózní.

Britští rockeři Muse se po minulé desce, která byla silně ovlivněná osmdesátkami a synthwavem, vracejí k jednoduchosti. Tedy, jak se to vezme. Kýčovitým harmoniím ve stylu Queen se tak docela nevyhnou, ale jejich novinka Will of the People je i na první dobrou hlavně zábavná. S čím přijedou na Rock for People?

Nahrávky vznikaly na koncertech po celém světě od poloviny sedmdesátých let. Začíná se v New Yorku skladbou Lost in the Flood v roce 1975 a končí ve Švédsku, kde byla v roce 2016 nahrána skladba Meet Me In The City.

V areálu Rock for People bylo zrovna asi tak 35 stupňů a stan, kde čekali Enter Shikari, vypadal už na první pohled lákavě. Vešel jsem dovnitř a otec zpěváka Roua, který kapele od začátku dělá tour managera, si mě změřil. Konstatoval, že vypadám strašně, a nabídl mi pivo.