Break the Silence od pražských Jet8 zdaleka není nahrávka na první poslech, dokonce ani na druhý. Sám jsem se do ní začál postupně dostávat až tak při třetím, možná spíš čtvrtém poslechu.
Nail It je na otvírák desky nezvykle pomalá věc, sloka je klasická „džetejtí“ vyřvávačka hesel, refrén melodický, podpořen dechovou sekcí. Nikdy ale nikam výrazně neuhne a drží svoje pomalejší tempo na rozjezd. Navazující Less than you je výrazně zajímavější a za mě jeden z nejlepších songů z desky. Hostovačku za mikrofonem si střihnul Robin z britských Random Hand. Za mě je ovšem na daném díle nejlepší právě jeho punková přimočarost a refrén, jenž je singalong jak hovado! Stop for a While kombinuje hardcorovou sloku a zpěvný refrén melodicky punkového rázu v double timu.
Jak říká Arnold Rimmer: „Odtud dál to začíná být drobínek nepřehledné.“ Pro song Prescription si Jet8 přizvali pro změnu Kozla z Thalidomide, kterému se v této písni sympaticky splaší kladiva a my můžeme slyšet jeho průrazný tenor v plné parádě. Nicméně až zde vyjdou najevo právě již zmíněné nečekané zvraty či změny temp, které holt nejsou pro každého a více či méně se objevují po zbytek celé desky. Jde o to si to pořádně poslechnout a najít si v tom každý to svoje.
Pro mě osobně je nakonec nejlepší píseň desky jednoznačně Grave Digger, což je chvílemi takový sympatický crossover mezi country a Beastie Boys a jelikož mám k obému osobní vztah, tak nemohu jinak než hodnotit velmi kladně. Ještě bych rád vyzdvihl dechovou sekci, která svým střídmým přitrubováním oživuje (někdy více, někdy méně) výraz desky po celou dobu jejího trvání.
Celkově vzato natočili Jet8 zdařilou desku pro velmi specifické publikum, já bych do příště klidně té přímočarosti a srozumitelnosti uvítal ještě víc.
Na závěr bych ještě rád vyzdvihl dechovou sekci, která svým střídmým přitrubováním oživuje (někdy více, někdy méně) výraz desky po celou dobu jejího trvání.
Verdikt: 77 %
Break the Silence je ideální materiál hodný poslechu pro fanoušky ostrých kytar, vyřvaných hlasivek, sympatických lidí a nepředvídatelných změn. Milovníci spíše přímočařejšího uchopení punkrocku by se však měli poohlédnout spíš jinde, byť i ti si zde nakonec můžou najít to svoje.