Málokdy se stane, že dobrý nápad skončí takovým fiaskem jako album skupiny Radosta Dvanáctisměna. Plzeňská kapela toho jména natočila desku, která se inspirovala filmem Ladislava Smoljaka a Zdeňka Podskalského Kulový blesk.
O téhle kompilaci jsem se bavil s Vojtou Lindaurem mnohokrát. Poprvé už více než před patnácti lety. Dát dohromady desku společných nahrávek Vladimíra Merty, Vladimíra Mišíka a jejich přátel ze sedmdesátých let, kdy si tahle akustická, folkově-rocková parta říkala Čundrgrund, bylo jeho snem.
Donutit umělce, aby si v době koncertní sezóny našel trochu času na závažnější povídání, není snadné. S Jindrou Polákem, nezaměnitelnou postavou ze skupiny Jelen, to ale šlo jako po másle. Nejen že si čas našel, ale bylo znát, že se s chutí a někdy i s vtipem vyjadřuje k věcem, o kterých často přemýšlí.
Bylo to v listopadu roku 1991. V dnes už neexistujícím Kulturním domě Vltavská v okachlíkovaných holešovických Elektropodnicích bylo narváno. Křtila se nová deska brněnské metalové senzace Root. Na pódium se přišoural jejich zpěvák, relativně malý, trochu tučný chlápek s výrazně černě podmalovanýma očima a v plášti, který připomínal hodně obnošený pouťový oblek kouzelníka. Zachrchlal a zachrochtal: „Grr grr grr, zdravím tě, Prahóóóó, město Satanovo! Chr! Chr!“
Po dvou letech vydal výtvarník a všeumělec František Skála své třetí album. A jestli předchozí deska Pojď se mnou děvče mé s doprovodem dechové kapely Provodjané byla pořádná hlína, tak spolupráce se souborem Třaskavá směs si s ní nezadá. I tady je píseň zvukovým vyjádřením Skálova výtvarného díla. Jsou to obrazy a objekty, přetvořené s typickým skálovským humorem do zvukové podoby.
Stylizovaný švédský horror rock Ghost přišel ještě před svým tuzemským festivalovým koncertem na letošním Basinfirefestu s pětadvacetiminutovým albem, obsahujícím pouhých pět skladeb. Jde o coververze většinou rockovým fanouškům dobře známých songů.
Písničkářka Marie Kieslowski vydala v prosinci loňského roku album Je všechno dobrý? a teď k němu připojila knihu stejného jména, sbírku rozhovorů s kolegyněmi zpěvačkami Klárou Vytiskovou, Nikolou Muchou, Marií Puttnerovou, Olgou Königovou, Bárou Ungerovou, Markétou Foukalovou a Lenkou Dusilovou. Je to zajímavý pokus zachytit úděl žen v populární hudbě, ač jen u interpretek určitého druhu, které oslovují spíše intelektuální publikum střední generace.
Je jednou z ikon nezávislé české hudby sedmdesátých let. Originální, bizarní, neuchopitelný. Písničkář, rocker, literát. „Kdyby nebyl tak rozlítanej, tak by byl geniální,“ říká o Jaroslavu Jeronýmu Neduhovi jeho dávný spoluhráč z Extempore Mikoláš Chadima.
