• Výsledky cen Diskoslavík 1994: Česká zpěvačka Lucie Bílá, zahraniční zpěvačka Mariah Carey, český zpěvák Aleš Brichta, zahraniční zpěvák DJ Bobo, česká skupina Lucie, zahraniční skupina M People, česká nahrávka BSP Země vzdálená, zahraniční nahrávka Maduár: Do It! (!) •
• Mezitím se objevily také výsledky České Gramy ´94: Zpěvačka Lucie Bílá, zpěvák Dan Bárta, skupina Lucie. Album roku: Černý kočky, mokrý žáby (Lucie), producent Ivan Král, skladba Amerika (Lucie). Objev: Buty. Obal desky: Šum svistu: Rytmy z ráje. Zvuková nahrávka: znovu Černý kočky, mokrý žáby, klip: Zahrada rajských potěšení. Jazz: Rudolf Dašek, Folk a Country: Vlasta Redl, Síň slávy: Karel Kryl, zahraniční osobnost: Pink Floyd. •
• Březen je jinak ve znamení Precedensu, který tentokrát nedoprovází Báru Basikovou, ale Jana Saharu Hedla. Na kytaru v kapele hraje výtvarník Stefan Milkov. • Koncertní činnost obnovuje i Törr. Na podzim jim má vyjít nové album, pro nějž píší texty „muzikanti z některých jiných zavedených kapel“. Trio vystupuje v černých teroristických kuklách. • V Holýšově oslavuje (s podporou Fanánka a Sahuly) punková skupina Zvlášňý škola své druhé album Na eskymáckém pohřbu III. • Arakain vydává 15. března u Popron Music album Legendy, na kterém se objevují klasické rockové skladby od Judas Priest, Grand Funk Railroad, Black Sabbath, Slade, a dokonce i Eleanor Rigby od Beatles. •
• Byla založena Asociace hudebních klubů. • Tichá dohoda má konečně dva nové členy, kteří původně hráli v Masomlejnu u Načevy. • Fiction vydávají nový singl Básníci ticha. • Projekt Samira Hausera 2 Amigos přibral několik dalších muzikantů a změnil svůj název na Amigos. • BMG hlásí podpis smlouvy se skupinou Narvan. Její šéf Mario Feinberg napsal většinu skladeb pro album Bez filtru v době své emigrace v USA. •
• Jiří Presl z Drop-in má prý nejraději Vítkovo kvarteto a Žlutého psa. • A psí šéf Ondřej Hejma ho jistě potěšil myšlenkou, že drogy v hudbě mají své opodstatnění: „Tím už se zabývali třeba francouzští prokletí básníci – stavem určitý intoxikace, která vede ke změně vnitřního stavu, a jejího působení na ostatní lidi. Proto strašná spousta hvězd chlastá a fetuje, protože pak z nich při vystoupení jde něco jako poselství z nějakýho jinýho světa.“ •
• Honza Hrubý vydal své třetí sólové album Burning Rose a na otázku, čím se změnil jeho přístup k muzice, když není ani u Mišíka, ani u Prokopa, říká: „Člověče, myslím si, že nijak zásadně v ničem. Z toho, o co jsem se snažil celou dobu u Mišíka a u Prokopa, se mi vždycky splnilo deset, maximálně dvacet procent. Víc prostoru tam pro moje představy nebylo, ale to je celkem pochopitelný – nebyl jsem tam jen já sám. Teď máchám tou řídicí pákou já, a pokud jí někdo máchá se mnou, máchá jaksi v tom mém korytu.“ • Brněnští Ser un Pejalero mají také novou desku. Jmenuje se The Birthday´s Ignorance a producentsky a zvukově se na ní podílel Giles Martin. Koho jen to jméno připomíná? Jejich šéf Jiří Pejchal ale odmítá být spojován s undergroundem: „Dneska lze za underground považovat anarchistickou scénu, squattery. Ti lidé jsou mi sympatičtí, protože se brání konzumnímu způsobu života a pronikání byznysu. Ovšem já jsem proti svému přesvědčení přistoupil na spoustu kompromisů, bez kterých by se tahle muzika nedala realizovat.“ •
• Deathmetalový Krabathor hraje jen ve třech a své nahrávky z EP The Rise of Brutality chce prezentovat hlavně na západoevropském trhu. • Parodistická skupina Chapral Crazy Plesk!, vedená příležitostnými moderátory Rádia 1 Raxaxou (zpěv) a Kaxaxou (zpěv, housle, kytara), slaví dva roky existence. Dadaistické sdružení, doplněné příležitostnými hosty, definuje svou hudbu jako „něco mezi Zappou a Ivanem Mládkem“. Jak referuje Petr Korál, už před lety se prý proslavilo také na literárním poli „rozsáhlým románem z vesnického prostředí z období kolektivizace Pantáta Klitoris a jeho příbuzní a hlavně divadelní hrou Kterak políbit 1. uherák“. • Betula pendula, spojovaná se scénou Valmezu, i když její šéf Jan Šoltys je původem z Opavy, se redukovala jen na dvojici. „Osobně si nejvíc rozumím s Oldou Janotou,“ říká její vedoucí. •
• Trenčínská legenda Bez ladu a skladu vydala po návratu z francouzského turné třetí album Iba raz. Prý měla v pařížském klubu New Moon na Pigalle velký úspěch. • Album největších hitů plzeňského Turba pojmenované To byla, pánové, jízda dostalo od Ivana Wünsche jen jednu hvězdičku. Názvu skupiny prý chybí předpona Mas- • Prodej desky Aleše Brichty Růže pro Algernon přesáhl 25 000 nosičů, což tehdy znamenalo zlatou desku.
• Redakce časopisu Rock & Pop byla podruhé během roku vykradena. • Šéf jazzové firmy Blue Note Bruce Lundvall jedná s Lucií Bílou o vydání remixů alba Zahrada rajských potěšení na sub labelu Metro Blues. • Průkopníci českého rapu Rapmasters připravují třetí album 3 na 3. • Nenažrané dolování z Krylova archivu pokračuje v podobě alba Australské momentky, jež je víceméně sbírkou kuriozit. • Ještě jednou Valmez: Veselý hřbitov se jmenuje kompilace, mapující tamní legendární scénu. •
• Dan Horyna vydává desku Noční město a tvrdí, že se s ní uzavřela další etapa jeho života: „Zní to blbě, ale už se dostávám do věku, kdy se na sebe začínáš dívat dospěle.“ •
Zlatá slova nakonec napsal Vojta Lindaur na adresu tehdejších českých Gramy (tedy dnešních Andělů), kterými jsme začali:
„V USA už delší čas koluje vtip, že úspěšný dobyvatel co možná největšího počtu gramofonků má být čtyřicátník a musí složit táhlou rockovou píseň se sociálním, etickým či obecně lidským podtextem. V našich poměrech zase platí pravidlo o omlazeném popu. Basiková s Bílou a Csákovou nahradily Simonovou, Vondráčkovou a Petru Janů, Ondřej Soukup Bohuslava Ondráčka a letos nejnověji Dan Bárta Dalibora Jandu. I v očích babiček z Podkrkonoší se takové verdikty jeví jako přijatelně progresivní.“