Se jménem Michaela Žantovského jsme se v posledních padesáti letech setkali mnohokrát. Vynikající překladatel angloamerické prózy, psycholog, tlumočník, novinář, politik, velvyslanec v tak exponovaných zemích jako USA, Izrael nebo Velká Británie. Taky ředitel Knihovny Václava Havla a dnes prezidentský poradce pro zahraniční politiku. Jen málokdo si vzpomene, že býval i vynikajícím textařem a velká část repertoáru Pavla Bobka z osmdesátých let stála na jeho vycizelovaných textech.

MarZ jsou pozoruhodná pětičlenná skupina, která se vzpírá všem škatulkám. Jednou nohou je ve folku, druhou v jazzu, a kdyby jejich zpěvačka měla ještě nohu třetí, stála by s ní v bahnu šansonu. Ale konec humoru, ostatně MarZ si v něm moc nelibují. Naopak, jejich devět nových písní řeší vážné problémy vztahu dvou lidí, kteří – jak je poeticky řečeno v poslední skladbě – „žijí spolu na malém majáku“.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v září roku 1994?

Pudl sebezáchovy je album, které řadí formaci Yadro pudla kamsi do světa moravsko-žižkovského folk rocku a je vlastně představitelem svérázné mimožánrové alternativní scény, z dálky inspirované tvorbou Vlasty Redla a But, navíc okořeněné městskou kulturou. Poněkud bohémská parta, která je typickým představitelem takové hudby, se konečně po letech dopracovala ke svému debutu.

Není typickým textařem, i když v kapele Jananas měl v tomhle oboru hezkých pár zářezů. Dalo by se říct, že je vizionářem nových skladatelských postupů. Možná máte taky pocit, že všechno dobré už bylo v populární hudbě složeno a nahráno. Vávra se s tímto faktem snaží bojovat podle hesla víc hlav – víc rozumu, nebo dokonce víc hlav – víc emocí.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v srpnu roku 1994?

Jan Sahara Hedl a Blanka Šrůmová přišli s třetím albem. Oficiálně si říkají Něžná je noc, což je sice krásný fitzgeraldovský název, který v mnohém vystihuje noční náladu písní, ale stejně těm dvěma nikdo jinak neřekne než Hedl se Šrůmovou nebo Šrůmová s Hedlem. Na „krycí jméno“ to jsou až příliš silné individuality. Ostatně, tahle deska jejich výraznost plně potvrzuje.

Jak se mění pop kultura? Na posledním vystoupení skupiny Rammstein se toho samozřejmě událo hodně, ale mnozí návštěvníci si určitě všimli dvou více než stometrových front na trička a další upomínkové předměty. Z hovorů ve frontě se dokonce zdálo, že tu a tam někdo přišel jen a jen proto, aby si koupil rammsteinovský merchandising neboli jak se dnes zkráceně říká merč.

Na podporu svého podzimního turné přišel Kabát s klipem Oni k písni z alba El Presidento. Z hudebního hlediska je to typická kabátovina, která má ve své podstatě blízko ke country, jen je překryta rockovým obalem. To známe už od dob Colorada. Shodou okolností čtrnáct dní předtím přišel Marpo s písní Férovej chlap, rapem také na countryovém základě.

Mirek Kemel zveřejnil už třetí písničku ze svého pátého alba Mordyjé, které má vyjít 25. října. Jmenuje se Rusalka a má zvláštní aranžmá.