• Psí vojáci se probrali z klinické smrti, způsobené dlouho předem avizovaným odchodem Jana Hazuky. Jejich frontman Filip Topol prý dokonce uvažoval, že nechá muziky. Co by dělal potom? „Truhláře. Bavilo by mě pracovat se dřevem.“ Naštěstí se podařilo sestavit nové Psí vojáky a už je venku i album Brutální lyrika. •
• V Praze byl otevřen Jazz klub v Železné ulici. • Naopak žižkovský legendární Junior klub Na Chmelnici se po patnácti letech uzavřel. Poslední kapelou, která v něm vystoupila, byla Hudba Praha. • A je tu další změna – od ledna 1996 bude hudební čtrnáctideník Rock&Pop vycházet jako měsíčník. • Vitacit slibuje, že na příští desce bude ještě tvrdší než na nedávno vydaném albu Navostro. • „Pokrok, ani mírný, se nekoná, nikdo se po něm koneckonců ani neshání,“ konstatuje nad novinkou Dřevo od skupiny Buty začínající autor Radek Diestler, ale dává desce velmi slušné čtyři hvězdičky. •
• „Na rozdíl od zdejší intelektuálské elity, prezentující svá moudra v Kritické příloze Revolver revue, se nedomnívám, že Hlasova tvorba se vyznačuje pubertálními básněmi a plytkostí,“ píše Honza Dědek v kritice Hlasova alba Tanec při svíčkách. „Jde o vkus a netvrdím, že každému musí jít pod vousy. Osobně ale Hlasovi věřím. Jeho nenapodobitelné podání textů mě zkrátka vždy přesvědčí, že si autor za zpívaným slovem pevně stojí.“ •
• Konec léta se jmenuje album, které nahráli bývalí členové Plastic People Vratislav Brabenec a Jan rabec, Filip Topol, Pepa Karafiát, violoncellistka Petra Opleštilová a performer Jan Komárek. • Rockové vánoce na Barče se konaly 20. prosince mimo jiné s Vitacitem, Citronem a Harlejem. O den později ještě s Arakainem, Törrem, Kryptorem a Železnou nedělí. • V Lucerně 22. prosince přijala Lucie diamantovou desku za 100 000 prodaných alb Černý kočky, mokrý žáby. • Vlasta Třešňák s karlínskou cikánskou kapelou Kormani a Davidem Kollerem nabízí nové album Koláž. •
• Pověstná rocková persona František Ringo Čech se konečně dočkal vydání svého vrcholného dramatického opusu Dívčí válka. Prozatím vyšla jen na kazetě. • Už 4. prosince měla premiéru nová deska dvojice Svěrák–Uhlíř s názvem Hlavně nesmí býti smutno. • Konečně vyšlo nějaké úplně vánoční album – Iva Bittová přichází s deskou Kolednice. • Do obrovské předvánoční záplavy českých desek zapadla i nová deska Krásných nových strojů s neobvyklým názvem Může hořící sojka zapálit les? Obsahuje i několik starších skladeb, předělaných do modernějšího hábitu. • Uruguay nebo Uruguay Cavallery je projekt Tomáše Krulicha z Kabátu. Právě přichází s prvním albem: „Uruguay je jen a pouze obyčejný šlapající rockec, níc víc,“ říká Petr Korál a dává mu jen dvě a půl hvězdičky. •
• Po úspěchu písně Hayzlbaba z debutu Na české záchytce I, jehož se prodalo devět tisíc kusů, přichází Zvlášňý škola s druhým albem Na eskymáckém pohřbu III po letní kazetové premiéře konečně také s CD. • I další punkové kapely nabízí bohatého ježíška: E!E má desku Mrtvák, SPS God Save the President a Šanov 1 v obnovené staré sestavě přišel s deskou Eso 55. „Když to řeknu nadneseně, je v tom taková ležérnost, svým způsobem je to odfláklý, a právě proto je to punk. Zkrátka forma naší hudby není prvotně důležitá, ty písničky znějí pokaždé jinak,“ říká šanovský bubeník Milan Pištěk. Mimochodem na jejich desce je vůbec první cover verze Jožina z bažin. • Tata Bojs pokřtili album písní na slova Josefa Lady. Kmotrem byl Ladův vnuk. • Alice s Danem Bártou nabízí třetí (takzvaně eponymní) album. Danu Bártovi je kritikou vyčítáno, že na něm zpívá „v jedné výrazové rovině“. •
• Nedávno vzniklá skupina Harlej vydala album Aj mena ou bejby hei. Je na ní také antivegetariánská píseň Maso žerem. Tonda Rauer vysvětluje s nadsázkou inspiraci: „To je vyloženě ideologická píseň. Pořád se mluví o tom, jak se zvířata nemají zabíjet a jíst. Jenže zvíře se může aspoň nějak bránit. Může kopat, škrábat, kňučet… Ale taková zelenina se bránit nemůže a nad tím by se lidé měli zamyslet. Ať si představí, že by vyrůstali s nohama v zemi, nemohli by chodit, mluvit, prostě nic a celej život by čekali, až přijde nějakej Déma a motykou jim usekne hlavu. Vždyť my nevíme, co si myslí taková mrkev, jestli nemá vztah k okolním mrkvím atd. Přišlo nám to vůči zelenině nespravedlivý.“ •
• V Praze se začíná mluvit o folkovém triu Traband, které založil kytarista a zpěvák Jarda Svoboda po lednovém rozpadu skupiny Otcovy děti: „Otcovy děti skončily, protože vyrostly, přestaly být dětmi a staly se z nich pěkný parchanti.“ • Karel Kryl je už rok a tři čtvrtě mrtvý, což je ideální čas na vydání paběrků z pozůstalosti pod názvem Děkuji. A to nás prý ještě časem čeká další zbytkové album Jedůvky! • Jan Sahara Hedl prý nepotřebuje sledovat, co se děje v hudbě: „Kdybych chtěl držet krok s tím, co se děje okolo, asi bych se vyvíjel spíš mechanicky. Já spíš přemejšlím, o čem je to, co dělám já – a k tomu jsem takový informace nikdy až tak moc nepotřeboval. A domnívám se, že to není póza, ale že to tak opravu je.“ • A vánoční smršť nových desek pokračuje: „Milé komorní písničky s civilním Markovým projevem vytváří pocit, jako kdybyste měli bratry Ebeny přímo u vás v pokoji,“ rozplývá se Leoš Kofroň nad jejich novinkou Tichá domácnost a dává jí maximum – pět hvězdiček! •
• O hvězdičku méně dostává nové album Stromboli: „Třebaže z věhlasu Stromboli zbylo jen torzo, kvalita tvorby z té první umělecky nejsilnější fáze souboru přetrvala.“ • Ještě o půl hvězdičky níž boduje Kabát se Zemí plnou trpaslíků: „Základním omylem je považovat Kabát za metalovou kapelu. S metalem nemá už dobré čtyři roky nic společného. Nejde o nic víc než o báječně šlapající rokenrol, jemně kořeněný boogie, těžkotonážním blues rockem i špetkou country.“ •
Moudrá slova na závěr jsou tentokrát od Petra Korála: „Opravdu český rock za tím určujícím, tj. americkým přece jen stále pajdá na jednu a někdy na obě dolní končetiny?
Odpověď na tuhle otázku je komplikovaná a nejednoznačná. Musí taková být, protože ať chceme, či nechceme, porovnáváme skutečně neporovnatelné, ona příslovečná jablka s hruškami či spíše s nějakým tropickým ovocem."
* Všechny informace a citáty dle časopisu Rock & Pop, prosinec 1995.