Pokud jste někdy zavítali na studentský festival, tučně napsané I Love You Honey Bunny na plakátech jste nemohli přehlédnout. Kralovali studentské hudební scéně. S druhou deskou dokazují, že své místo mají i na té indierockové, s ničím novým ale We Just Had a Wonderful Time nepřichází.

„Ty písničky jsem psal deset let. Jsou někde mezi nostalgií, vzpomínkami na starý časy a hledáním svobody. Vznikaly v různých úsecích, ale vždycky se to nakonec stočí ke stejným věcem,“ pokrčí rameny Vašek Bláha. Sedíme v Úvalech ve zkušebně Divokýho Billa. Je měsíc před vydáním alba Bazilišek a velkým turné k pětadvaceti letům kapely. V kamnech praská oheň. A mezi řečí je podivný neklid.

Deska, která ovlivnila generace? Meteora od Linkin Park slaví dvacetiny. V roce 2003 se s ní Linkin Park zapsali zlatým písmem do historie rockové hudby. Zůstává jednou z nejlepších nahrávek jednadvacátého století, která obstála ve zkoušce času?

Americké rockery kolem frontmana Andama Granduciela letos čekají především festivalové štace, v pražském Foru Karlín ale zahrají 13. června sólově. „Práce nikdy nekončí. Pořád něco nahráváme a tvoříme,“ říká před vypuknutím koncertní sezóny bubeník a multiinstrumentalista Charlie Hall z kapely The War on Drugs.

Rock for People chce být opět největším festivalem u nás. Na čtyřdenní přehlídku pořádanou na letišti v Hradci Králové letos přijede rockový rapper Machine Gun Kelly, miláčci alternativního rocku Muse, indie hvězdy The 1975 nebo metaloví maskáči Slipknot. Headliner se ale zanořil hlouběji do letošního programu a přináší tipy na kapely, které byste letos mezi 8. a 11. červnem určitě neměli vynechat.

Úplně jiný, a přitom skvělý byl koncert, který bluesový kytarista a zpěvák Joe Bonamassa odehrál 3. května v pražském Fóru Karlín. Takhle to zkrátka umí jen Američani.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v květnu roku 1993?

Nové album Mudhoney dobře ukazuje, jak mohou kapely stárnout s grácií a nestát se jen smutným odleskem své někdejší slávy. Má nápady, napětí, energii i silné melodické linky, a mladším vyznavačům alternativního rocku mimoděk vzkazuje, že to jde i bez zaměnitelnosti. Přesto se občas neubrání jisté schematičnosti.

Loni Jelen a Vypsaná fixa a teď Divokej Bill. Všechny tři kapely, každá jinak, přišly s deskami, které znamenají klíčový moment v jejich tvorbě, navíc s poselstvími, která nás mají posilovat v zápasech s temnými stíny, ať jsou jakékoli – v nás nebo kolem nás.

Zpěvák si přeje pokračovat s vystupováním, přestože na začátku letošního roku koncertní kariéru ze zdravotních důvodů ukončil. „Tohle je hra, ze které se nedá odejít do důchodu. Není to práce, je to zatracená vášeň,“ řekl v rozhovoru pro časopis Metal Hammer.