Závěr brněnského festivalu Pop Messe ovládly pekelné teploty. Naštěstí organizátoři nezaháleli a dokázali na brněnský Velodrom zajistit cisterny s vodou, které neúnavně kroužili po okruhu kde se běžně pohybují cyklisté a neustále návštěvníky kropili vodou – dobrá práce, jež umožnila vnímat muziku – například famózní belgické Warhaus.

David Gilmour a Roger Waters se už nejspíš nikdy nedají dohromady. Umělá inteligence ale nabízí možnosti v duchu „co by kdyby“.

I závěrečná sobota na Pop Messe opět nabídla velmi pestrý a bohatý hudební program napříč žánry. Jelikož to byl poslední den festivalu, mohu si dovolit své osobní hodnocení celého festivalu – stručně řečeno byl velmi povedený.

Nebývá zvykem, aby se na vrcholu Transglobal World Music Chart objevilo tak přímočaře tvrdé rockové album. Jenomže Swaken není jen tak ledajaké album a Bab L’ Bluz na poměry v Maghrebu běžnou rockovou skupinou. Hlavu vám natlakuje stejnou silou jako dávní Led Zeppelin nebo, jak naznačuje arabský název, vystřelí do jiné dimenze.

Festival Pop Messe měl i výraznou slovenskou stopu. Jen v pátek 26. července brněnské publikum potěšili Billy Barman či FVLCRVM. Mezi těmito už dlouho zavedenými jmény překvapil projekt Meowlau x Val.

V newyorském Brooklynu vystoupil floridský rapper Ski Mask the Slump God. Umělec, který se svými agresivními, energickými texty dostal do povědomí posluchačů i mimo platformu SoundCloud, kde začínal. Za spoluúčasti natěšeného publika znalého všech jeho textů, udělal skvělou show, na kterou se snad můžeme těšit i v Praze, kde vystoupí v září.

Druhý den brněnského Pop Messe připadl na zahájení Olympijských her v Paříži. Letos se festival poprvé konal na brněnském Velodromu, kde mimochodem závodil i Jiří Daler, vítěz ve stíhacím závodě jednotlivců na Olympijských hrách v Tokiu 1964.

Nejsou kytary jako kytary. V novém singlu Slzy Eva Burešová opět spolupracuje s Jiřím Burianem, oproti předchozí písni Walking Disaster ovšem tentokrát zpívá v češtině. Hudebně vykročila sympaticky kupředu.

Platí za jednoho z vlajkonošů hipsterské subkultury a průkopníka žánru lo‑fi. Americký kytarista, zpěvák a skladatel Devendra Banhart téměř čtvrtstoletí obráží světová pódia, na kterých šíří své bohémské folkové písně. Již potřetí se chystá vystoupit také u nás, a to 6. srpna v pražském klubu Meet Factory, kam mimo jiné přiveze svou jedenáctou desku.

„Hlavně si neber diktafon,“ instruuje mě bubeník David Landštof a z jedné z mnoha umaštěných kapes na vestě mu kouká párek. S kapelou Lufťáci již brzy v pronajaté karose zamíří na festival Rock for People. Mýty opředená česká superskupina tu hodlá vystoupit z bezpečného stínu své celty a potvrdit všechno, co se o ní neříká.