Kdo chce zapalovat, musí sám hořet. Díky této vlastnosti se Filipovi Macháčkovi podařilo nadchnout ostatní depešáky natolik, že na chvíli ucpali Karlův most. „Fotky se ihned dostaly ke kapele a obletěly celý svět,“ těší pořadatele akce.

Jako první nezávislá kapela se vyšplhali na vrchol prestižního amerického žebříčku Billboard Mainstream Rock. Následně předskakovali rockovým hvězdám Guns N' Roses, Skillet či Alter Bridge. Nyní míří američtí hardrockeři Dirty Honey do pražského Futurum Music Baru, kde se 1. března poprvé představí v roli headlinera s novou deskou.

Fanoušci ovšem nemusí smutnit, podle všeho se zdá, že se kapela chce především nějaký čas soustředit na dokončení nové desky.

Jazzová formace Behind The Door oslavila koncem minulého roku dvacetileté kapelní výročí působivou živou nahrávkou Chebzí 9. Nyní ze stejného studia přináší další povedený záznam, o poznání zádumčivější skladbu Cross.

Jsou teprve na začátku, většina z nich je po vydání nebo teprve před vydáním debutového alba. Možná už jste o nich slyšeli. Možná vůbec. Možná zazáří. Možná vyhoří. Ale potenciál na domácí scéně mají. Redaktoři Headlineru se již tradičně na začátek roku ponořili pod povrch české hudební scény a napříč žánry vybrali padesátku jejích nadějí. Poslechněte si, co se všechno se v současném Česku hraje.

Před novinářem Honzou Dědkem stojí nová výzva. Bude moderátorem letošních Cen Anděl. Mě ale hlavně zajímalo, jaké to bylo psát o hudbě v devadesátých letech?

Britští klasici elektroniky odehráli v Praze dva vyprodané koncerty. Sobotní termín kupodivu nebyl s tím čtvrtečním identický. V čem se oba povedené večery v režii Depeche Mode lišily?

Za slávou jedné z hvězd devadesátých let, moderátora a zpěváka Martina Tankweye, je čaj. Černý kluk ze Zaire jej uměl fantasticky připravovat a na to, že to navíc dokázal předvádět s okouzlující elegancí, se lidi chodili dívat. Nikoho tehdy ani nenapadlo, že se dívá na budoucí hvězdu českého reggae a na dočasného krále diskoték.

Někdy v polovině roku 2021 se na domácí klubové scéně z čista jasna zjevil ďábelský a nelítostný Tchert, který si nebere žádné servítky. Řeč je o temném hardcorovém projektu, který vyniká originálním soundem a především značně naturální žánrovou formou. Za poslední rok do toho ďábelská kapela pořádně dupla kopytem a v prosinci minulého roku vydala debutové EP, na které by brzo měla navázat i celá deska.

Album Soft Rock Line je devátá dvojitá deska z nepojmenované edice, vycházející z archivu Supraphonu z šedesátých až devadesátých let minulého století. Obsahuje zajímavou kolekci třiceti sedmi písní, které mají až překvapivě blízko k dnešní domácí mainstreamové poprockové produkci. Dokonce se dá říci, že řada skladeb mohla klidně vzniknout v dnešní době a nikomu by nepřipadala stylově zastaralá.