Hollywoodští herci netočí, ale zato se svými kapelami koncertují v České republice. Billy Bob Thornton známý ze snímků Muž, který nebyl či Santa je úchyl a nositel Oscara za scénář filmu Sling Blade, nadchnul pražský klub Futurum.

Z určitého úhlu pohledu byl nedělní koncert Buddyho Guye v pražském Kongresovém centru alias Pakulu opravdu bluesovým svátkem. Po pravdě řečeno ale hlavně z vizuálního a zážitkového pohledu. Fakt, že jinak vykazoval tento večer spíš estrádní rysy, ovšem nebyl nijak překvapivý.

Americká superskupina Hollywood Vampires, v níž hrají Alice Cooper, kytarista Joe Perry z Aerosmith i herec Johnny Depp, předvedla druhý večer brněnského Slavkov Open opojnou a pulzující směs coverů a vlastních songů ze svých dvou alb. Byla to skvělá rocková show.

Loni na podzim mě oslovila Ivana Gottová, abych udělal výběr z knihy Gottových vzpomínek, který by technici v ČRo pomocí speciálního programu zrealizovali v mluvené podobě na základě několika desítek nebo stovek hodin mluveného Gottova slova z rozhlasového archivu.

Vyrůstal ve skotském Glasgow, v době, kdy vrcholil punk, svou první sólovou desku ale Marco McKee vydal až nyní v Praze. S muzikantem, který hrál třeba v mezinárodních The Chancers, jsme vyrazili na pivo a povídali si o rebelství, psychopatech, vyhýbání se úspěchu a také o lidech, co jsou na prodej.

Dramaturgie festivalu Colours of Ostrava letos láká na headlinery, jako jsou One Republic, Macklemore, Ellie Goulding či nigerijská superstar Burna Boy, ale tradičně i obrovské množství kapel, o nichž jste nejspíš nikdy neslyšeli. Jak program jednoho z největších českých festivalů, který letos čeká jubilejní 20. ročník, vzniká? Hovořili jsme o tom s dramaturgem Filipem Košťálkem.

Spíš než hudební skupinu připomínají vikingský hudební rituál o tajemství života. Za projektem Wardruna stojí norský hudebník Einar Selvik, který zde dává volný průchod své vášni pro severskou mytologii, spiritualismus a dávnou moudrost předků. Nevšední show u nás předvede 2. srpna v amfiteátru v Lokti.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červenci roku 1993?

Spíš než hutnou studiovku připomíná novinka prosvištění kotlem, kde člověk vleze na jedné straně do poga a za chvíli je vyplivnut na druhém konci sálu.

Muzikanti právě dohráli píseň a publikum freneticky ryčí. Náhle kdosi v předních řadách vymrští směrem k pódiu předmět, jímž chce své idoly obdarovat. Jednou je to plyšák, jindy podprsenka. Nic nového. V posledních týdnech ale někteří fanoušci sahají i k bizarnějším věcem, třeba lidskému popelu, obřímu kolu sýra nebo sexuálním pomůckám. Slovy Evy Holubové v Pelíškách by se chtělo říct, že se nám tady rozmohl takový nešvar.