Film Becoming Led Zeppelin se totiž zabývá jen počátky. Dětstvím hudebníků, jejich seznámením, prvními zkouškami, cestou ke slávě a končí vydáním druhé desky. Tolik, TOLIK zůstalo nevyřčeno, až si říkáte, jak krásné by bylo, kdyby se pánove Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones někdy příště uvolili k tomu vzpomínat dál. Na natáčení legendární čtyřky, hypnotické Houses of the Holy, epochální Physical Graffiti…tolik toho ještě mohlo zaznít, a přesto u závěrečných titulků budete mít pocit, že jste dostali maximální nálož možného.
Becoming Led Zeppelin je totiž dvouhodinový, od začátků dramaturgicky, produkčně a režisérky poctivě odmakaný film, jehož hodnota je nevypočitatelná jak díky práci s archivním a nikdy nezveřejněným materiálem, tak hlavně proto, že vůbec vzniknul. Točil se dlouho, předlouho, začalo se v roce 2019, o dva roky později už proběhla první pracovní projekce na benátském filmovém festivalu a vloni šel do kin.
Konečně jsem snímek viděl i já, když už je na Netflixu. A i když mám, troufám si tvrdit, LedZep docela najeté, i tak jsem se dojal. Známé záznamy jsou vyčištěné a zrestaurované v báječné kvalitě, neznámé záběry fascinují. Nejsilnější je film ve chvíli, kdy filmaři vyhrabali starý a nikdy nezveřejněný rozhlasový rozhovor s bubeníkem Johnem Bonhamem. V něm s chechotem sobě vlastním vypráví o sobě, o kapele, o spoluhráčích…a ti, nyní už v důchodovém věku, před kamerou poprvé slyší jeho slova a reagují bezprostředně, spontánně a s nefalšovaným dojetím.
Rozhovory možná nemusí zas tak překvapit, Jimmy Page mluví hodně technicky a věcně o muzice, Plant zase poeticky vzpomíná…a pak je tu John Paul Jones, který se nejspíš na natáčení bavil nejvíc. Jeho věčně klukovský výraz, nadšení a smích, které do vzpomínek vkládá, jsou nakažlivé a znovu – totálně dojemné. Byla by škoda prozrazovat cokoliv z toho, co pánové do kamery řekli, protože prakticky každá průpovídka má svou hodnotu a načasování v rámci toku dokumentu. Nečekejte kulervoucí historky, jaké sepsal tour manager LedZep Richard Cole v knize Schody do nebe, tady už vzpomínají hudební doyeni na chvíle, kterými změnili rockovou historii. A přesto to není suché, odměřené ani snaha vystavit si vlastní pomník, k čemuž muzikanti v takových chvílích občas mají nutkání sklouzávat. Plant, Page i Jones se tomu vyhnuli, a o to větší hodnotu a přínos takový dokument má. Dejte si to. Je to zážitek. Dvě hodiny s Led Zeppelin tak, jak jste je nikdy předtím neviděli.