Když spolu rocková a filmová hvězda natočí album předělávek, nemusí to být nutně průšvih. I když album 18 neskrývá mnoho překvapení.

Deváté album moravské folkrockové skupiny s dlouhou tradicí se jmenuje Stará dobrá škola a obsahuje patnáct coververzí známých světových folkrockových hitů sedmdesátých až devadesátých let s českými texty. Trefili se do trendu, ale zůstali doslovní.

Jeho jméno zná každý. Spolutvůrce fenoménu Jára Cimrman, scenárista několika oblíbených českých filmů, herec, autor řady knih a bůhvíco ještě patří samozřejmě také mezi nejlepší české textaře. Zejména spolu s Jaroslavem Uhlířem napsal řadu písní, které tvoří jedny ze základních kamenů české hudební kultury posledních padesáti let.

Všetice jsou vesnička mezi Týncem nad Sázavou a Neveklovem, kousek od Slapské přehrady. Každý rok kolem 13. srpna tu probíhá na nádvoří místního statku, přeměnného v hotelový rezort, dvoudenní hudební festival Krásné ztráty live pod patronací Michala Prokopa, který tu slaví své narozeniny. Letos byly sedmdesáté šesté.

Nadaná zpěvačka Naty Hrychová ukončila éru, kdy v písních jako Nehledej Růženku nebo Moje matematika a hlavně na Holky sobě předstírala, že je žákyní základní školy, a zaútočila na území mezi rockem a šansonem.

Gojira je francouzská metalová kapela s obrovskou reputací, jejíž oprávněnost potvrdila svým druhým fantastickým koncertem v Praze.

V pravidelném seriálu Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se v hudebním tisku psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká scéna v červenci roku 1992?

Když se někdy kolem roku 1983 objevil na české folkové scéně zpívající právník Ivo Jahelka, české publikum s nadšením uvítalo jeho neobvyklý repertoár. Nikdy se netajil tím, že i když jsou jeho písničky „ze soudních síní a předsíní“ ze současnosti, mají své kořeny hluboko v minulosti. Sám říká: „Předobrazem mé tvorby jsou kramářské písně. Na nich jsem se učil, jak příběhy pojmout a prezentovat.“

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v červnu roku 1992?

František Sahula si napsal svůj příběh sám. V roce 1999 mu vyšla kniha, která se jmenuje Průša se nevrací. Má charakter sebeobhajoby. Kytarista Tří sester a Synů výčepu byl ovšem velký vypravěč s ohromným talentem přehánět. V hospodě se to skvěle poslouchalo, ale všichni jsme věděli, že nikdy „nevidí břevno v oku svém“. Ale i tak je jeho příběh barvitý. Plný událostí ze života kreativního člověka, který své nadání využil jen z mála procent.