Přichází událost roku. Superúspěšné prázdninové představení muzikálu Les Misérables probudilo v českém publiku zájem o muzikály, a navíc vrátilo na scénu starou generaci hvězd. Jeana Valjeana hrál a zpíval Karel Černoch, Theranadiérovy hráli Jiří Korn a Petra Janů, Eponine Lucie Bílá, Fantine Helena Vondráčková… Vyšlo i v Bontonu na deskách! ◆ Další redaktor odumírajícího týdeníku Mladý svět jde do muziky. Marek Hlavica představil svou bluesovou kapelu Tucet.◆ V nové skupině Řetěz se objevuje baskytarista Olympiku Milan Broum. Je to prý jen jeho bokovka. ◆ A Zuzana Navarová odjela na Kanárské ostrovy natáčet půlhodinový snímek propagující její připravované album Caribe.
Orlík dostal zlatou desku. Při předávání „nejprve skini rozbili sklo vitrínky, poté zlatou desku vyjmuli a nůžkami na plech rozstříhali tak, aby každý člen skupiny mohl mít svůj díl,“ líčí předávání dobový tisk. ◆ Zlatou desku si vysloužil také Paľo Habera za 130 tisíc prodaných kusů svého prvního sólového alba. ◆ Z temnoty zapomnění se znovu vynořil Michal Penk a podepsal smlouvu s gramofonovou firmou Popron. ◆ Plzeňská skupina Burma Jones právě natočila pro tutéž firmu budoucí hit Samba v kapkách deště.
Metalová skupina Krabathor se vznáší v oblacích blaha po úspěchu na koncertu v Budapešti. Prý i přidávali! ◆ Petr Váša oznámil definitivní rozchod své skupiny Z kopce. Bude se věnovat sólové rytmické recitaci v pořadu Ještě pořád tady je naděje. Tak by se mělo jmenovat i album „Zkopců“ na rozchodnou. ◆ Rozpadly se i další kultovní brněnské skupiny Hrozně a The Last Number. ◆ Wanastovi vjecy připravují druhé album a zároveň dobrušují živé album Lucie. ◆ Hned 4. července se konala jedna z největších ekonomických festivalových katastrof v dějinách českého rocku Rock for Life v prostředí povrchového dolu Ležáky u Mostu. Novinový titulek „Bahno – Peklo – Rock“ říká vše. ◆ Brněnský folkař Jiří Vondrák ze skupiny Bowle vydává svůj román Osud jménem Pertinax „o císaři, který vládl v Římě jako nástupce velkého demokrata Marka Aurelia. Nastoupil tehdy politik typu Gorbačova, Havla… Císař vládl tři měsíce, tři týdny a tři dny, než ho zabili jeho vlastní ochránci.“. ◆
3. července začal další ročník Porty, tentokrát v Olomouci. Je na ní mimo jiné „zlobivá scéna“ složená z neortodoxních umělců. Permanentka na celý festival stojí 120 korun. ◆ Fanánek strávil týden v ostravském studiu Citron, kde spoluprodukoval album svého kamaráda Franty Sahuly a jeho Synů výčepu s pracovním názvem V továrně je dobře. ◆ „Je to konec Nové růže,“ ohlásil Ota Baláž na tiskové konferenci, na níž spolu s Michalem Pavlíčkem a Kamilem Střihavkou uváděl jejich společnou desku BSP. Na otázku, proč si na desce změnil jméno Baláž na Balage, odpověděl, že „Sting, Wonder, Lenin i Stalin se taky původně jmenovali jinak“.
Desku Susurrate od The Ecstasy of Saint Theresa hodnotí začínající hudební publicista Honza Dědek: „Kdybych měl naposlouchanou celou kytarovou scénu, ale neznal My Bloody Valentine, musel bych po obloze sesbírat všechny hvězdičky a Extázi jimi zasypat.“ ◆ Nezávisle na něm kytarista Ecstasy Honza Muchow vysvětluje, že kapela si vlastně zašla do studia hlavně zaexperimentovat se zvukem: „Existovala jakási kostra, kterou jsme na místě obalovali.“ A obalovali by ji asi až dodnes, kdyby tehdy nebylo tak drahé studio. ◆ Problémy se studiem řešil i legendární kytarista Jiří Křivka (kdysi Zikkurat), který v červenci vydal pod hlavičkou kapely Temelín své první album. Nahrál na něm skoro všechny nástroje. Pracoval na něm od prosince 1990. Důvodem zpoždění bylo „ne a ne se trefit do předem stanovené dramaturgie“. Křivka kvůli své desce obětoval i studium na FAMU. „Neměl jsem kvůli natáčení na nic čas. Někdy jsme dělali i osmačtyřicet hodin v jednom zátahu, často jsem ani nevěděl, která bije…“◆
Jiří Černý se vrací k červnové Bratislavské lyře a z jeho zprávy vyplývá, že i to byl obrovský propadák. Umělecký i divácký. ◆ Písně z televizního seriálu Bubu Show dostaly českou podobu. Nazpívali je Ota Baláž, Vilém Čok a Kamil Střihavka, podpoření Michaelem Kocábem a Lucií Bílou. Vyšlo i na deskách! ◆ Filip Topol vystavuje v klubu Rubín své kresby pod názvem Schválně kolik toho ukradnou.
Hvězdičkování šesti kritiků tentokrát výjimečně dobře dopadlo pro Richarda Müllera. Jeho Neuč vtáka lietať dostalo v průměru nebývalých 4,1 bodu z pěti možných. Následuje Collegium Musicum Live (3,6) a Máma Bubo s albem Baňatost (3,3). Nejhůře dopadl Peterka a spol. s albem Drby (aneb do třetice všeho drblýho) s nejnižší možnou známkou 1,0. To znamená, že všech šest lidí se shodlo, že něco tak blbého už dlouho neslyšeli. Kritici ale nepotěšili ani Františka Ringo Čecha (Ringo, hitmaker Supraphonu), který dostal jen o trochu lepší známku 1,1. Před úplnou potupou zachránil Ringa redaktor Petr Nosálek, který mu dal 1,5 bodu. Ale co, Taxmani s militaristicky laděnou deskou Calamity Jane na tom byli jen o dvě desetiny bodu lépe. ◆
Jana Kratochvílová jako Z Goddess konečně vydala album Immortality i pro český trh. Už dříve se ale v Čechách objevily dvě její kazety – Joy of Transformation a Radiant Tones, zabývající se metodami „healingu v pozemských nížinách“, jak píše propagační leták nakladatelství Pragma. ◆ Alice se zpěvákem Danem Bártou vydala singl Ani náhodou / Pozdravuj máti. Album bude následovat na podzim. ◆ Hudební publicista Vladimír Vlasák označuje zvuk Hagen Baden za „buršácky valivý“. ◆ A právě pod hlavičkou Hagen Baden byl natočen klip Průša je úchyl.
S pozoruhodnou myšlenkou přišla metalová skupina Doktor Triceratops, když jí byly vyčítány velmi vulgární texty: „Vadí nám, že řada kapel bůhví proč ukrývá svoji drsnost za angličtinu. Kupříkladu všichni fuckujou, ale nikdo nemrdá.“ ◆ Duo Alkehol (Ota Hereš a Petr „Kuna“ Buneš) na svém čerstvě vydaném stejnojmenném debutu takoví anglofilové nejsou a své zkušenosti vyjádřili natvrdo: „Úplně nejlepší je vypít se jak hovado.“ ◆ DJ Evropy 2 Vítek Pokorný a klávesista Roman Holý stvořili napůl rapový recitativ Písnička o psovi a kočce. Stal se z něj nejposmívanější song sezóny.
A co takhle jako obvykle něco od Jiřího Černého na závěr? Třeba jasnovidnou předpověď Zichova konce v recenzi desky Karel Zich Sings Elvis Presley: „Podle všech zákonů umění nemohou kopie dlouho přežít.“ Zich přežil recenzi na měsíc přesně o dvanáct let…
Všechny použité citáty jsou z časopisu Rock & Pop, vydání červenec 1992.