Tak Řezník nenápadně přehodil výhybku. Stal se rapperem drsných protest songů. Část jeho nejnovější desky je sice pořád ještě tematicky blízká těm starším, ale dominujícím tématem jeho nejnovějších skladeb je vzteklá a naštvaná kritika současných společenských jevů. Ta spočívá v cílevědomé kontrole a zasahování politiků a různých spin doktorů do přirozeného života společnosti ve znamení jakýchsi „vyšších cílů“.

„Michael Kocáb v letošním roce oslavil sedmdesátiny. A protože sametové revoluci je přesně polovina, spojím ty dvě věci do jednoho celku. Ani nevím, jestli si na tu historku, kterou chci vyprávět, pamatuje,“ začíná pokračování svého pondělního seriálu glos, postřehů a vzpomínek Josef Vlček.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v listopadu roku 1994?

Pravděpodobně nejdéle existující a nejpopulárnější domácí reggae kapela oslavila loni v našlapaném Lucerna Music Baru čtyřicítku. Část bujarého koncertu, v němž se na pódiu jako hosté vystřídali jak někteří vysloužilí členové kapely, tak hosté ze spřátelených part, vyšla konečně na CD. Je dobře, že takový záznam existuje.

„Mám obavu, aby mně někdo nepovažoval za rasistu nebo xenofoba. To prosím v žádném případě. To, o čem bude řeč, je ve světě naprosto normální jev a tady už pomalu taky.“ Druhý díl nové série textů Josefa Vlčka pojednává o svěžím pohledu, který na zdejší hudební scénu přináší hudebníci s kořeny mimo Českou republiku.

Pověstná postava české rockové a elektronické avantgardy Samir Hauser sepsal to, co si pamatuje z devadesátých let. Kniha se jmenuje příznačně Vyvrhel a má podtitul Kruté střety orientálního křížence s českou realitou. Možná, že stejně výstižný by mohl být podtitul Kruté střety české reality s orientálním křížencem. Hauser byl totiž jedním z těch, kdo v devadesátkách změnili českou realitu – obrátili ji vzhůru nohama.

Tak Lucie už i prakticky odkryla svou novou tvář, když 29. 10. natočila a 5. listopadu v Sedmi pádech Honzy Dědka odvysílala svou první prezentaci v nové sestavě. Nabídla něco jako napůl klip k Nejlepší, kterou znám. Dojem je smíšený.

Zemřel Quincy Jones, muž, který neměl řidičák, a přesto stihl být u kdečeho podstatného, co se v hudebním světě od padesátých do devadesátých let stalo.

„Jak se člověk stane doyenem ve svém oboru? Recept je jednoduchý: přežije všechny starší kolegy.“ Série fejetonů Josefa Vlčka zahajuje pamětnickou historkou.

Na 19. výročních cenách Ochranného svazu autorského vstoupila do Zlatého fondu českých písní skladba Stín katedrál. Václav Neckář ji nazpíval 30. června 1966 a skoro o třicet let později prožila svůj druhý život s Petrem Mukem a jeho Shalomem. Autorovi textu Ivo Fischerovi bylo tehdy dvaačtyřicet. Letos by se dožil stovky.