Objevil jsem je až v půlce října loňského roku, kdy jsem se vypravil do pražského Café V lese na koncert nové brněnské skupiny Bren. Cold Meat Party se tehdy postarali o závěr večera a mile mě překvapili svojí čerstvou kytarovou muzikou.
První dvě alba belgických Warhaus byla jako dělaná pro noční romantiky. Na tom posledním Ha Ha Heartbreak se Maarten Devoldere emocionálně a hudebně vyrovnává s odloučením od partnerky Sylvie Kreusch, jejíž noirový hlas dřív prozařoval temné pasáže jejich hudby. Novinkou Warhaus učarovali i pražskému Lucerna Music Baru.
Na první koncert melbournského sextetu fanoušci v České republice čekali víc než deset let. Podruhé přijel českým strávníkům nabídnout svůj švédský stůl plný krmě rozličných chutí od garážového, psychedelického nebo progresivního rocku, přes kaleidoskopický synth‑pop až po thrash metal a další hudební chuťovky již po sedmi měsících. Tentokráte do vyprodaného velkého sálu Lucerny.
Skupina Synové smrti je poměrně novým jménem v pražských alternativně kytarových vodách, ale tvoří ji zkušení muzikanti. Jedná se o projekt Romana Vičíka, jenž se obklopil muzikanty, kteří shodou okolností všichni měli něco do činění s olomouckou kapelou Nylon Jail.
Na konci loňského roku zemřel Ondřej Blažek, kytarista v Praze usazené skupiny Genuine Jacks, která však loni v létě ukončila činnost. Zbylí členové kapely se rozhodli uspořádat benefiční vzpomínkový koncert s úmyslem pomoci kamarádově rodině a pozůstalým.
Vladimír Zemánek je frontman a zpěvák bývalé pop punkové kapely Call Tracy, ale jeho nezaměnitelný hlas nyní můžeme slyšet v novém hávu. Konkrétně v jeho sólovém projektu Dim Haze, se kterým nedávno vydal debutové EP nazvané Out For Stimuli.
Petrohradská skupina Shortparis, která je považována za jednu z nejzajímavějších koncertních kapel současnosti, a která staví na tradicích socio‑politické kritiky post‑punku v loňském roce vydala čtřpísňové EP Hовое Hовое (Nové Nové). V současné době s tímto EP jede evropskou tour a jednou ze zastávek byl včera právě brněnský Fléda Club.
Když jsem byl na prvním ročníku nejpsychedeličtějšího festivalu u nás, tedy Stone Smoker Festivalu, zhypnotizovala mě v pozdních nočních hodinách svými archaickými tlustými stoner‑doomovými riffy, patřičně zasmrádlými psychedelickým kouřem, pražská kapela Trahir s uhrančivým zpěvákem se šamanskou holí v ruce, která plnila i funkci vozembouchu.
V hudebním uskupení fyield se sešli Václav Havelka a Kryštof Kříček z kapely Please the Trees s Islanďanem Panem Thorarensenem, jinak působícím v ambientním triu Stereo Hypnosis. Výsledkem jejich spolupráce je znepokojivá hudba tvořená ruchy a zvuky nabíranými v předem zvolených přírodních a průmyslových lokalitách na Islandu a v České republice, které propojuje elektronika, beaty a hudební nástroje.
