Adam Jánošík nacpal na album svého projektu LABe tolik emocí a pocitů v hudbě i v textu, že pokud jste ještě ochotni něco přijmout a vnímat, může to vaše uvažování o tom, co je vlastně podstatné, docela změnit. Jemu osobně se to rozhodně povedlo.

Dave Grohl se rozhodl vzpomínat. Jeho memoáry Vypravěč nabízí zrychlený průlet hudebními dějinami posledních čtyř dekád, stejně jako vhled do soukromí lídra Foo Fighters, které se v mnoha ohledech neliší od toho většiny z nás.

Adam Jánošík, bubeník The Atavists, se svým projektem LABe, nedávno vydal album Noční směny. Nyní ho pokřtil v Malostranské besedě.

Seznamte se s Black Holes. Kapelou, která má ještě pořád všechno před sebou. A jejím členům svítí oči při povídání o rokenrolu i o těch nejmenších koncertech. Ale zároveň se nebojí snít o velkých věcech.

Nové album Vlasty Třešňáka končí Havlovým hlasem, který říká v citátu z Audience: „Je to všechno na hovno.“ Třešňák to sice míní jinak, ale o jeho Kiksu to určitě neplatí. Natočil výjimečné album, plné muzikantských i textařských či spíše básnických překvapení.

1991. To je rok, který dnešnímu výběru dominuje. Někdo v jeho průběhu založil kapelu, jiní jej mají napsaný v rodném listu. Všechny položky pak nabízejí novinkové skladby, které upozorňují na nová alba, nebo jen po letech připomínají, že jejich autoři jsou ještě na scéně. Mládí dnes přichází z Austrálie, poznání (a moudrost) z USA.

Pojem superkapela se hodí tak maximálně do Jurského parku. Vyčpělejší termín snad neexistuje. I posluchač se už poučil, že náhodné seskupení hvězd automaticky neznamená hvězdný výsledek. No a pak jsou tady Dead Cross…

Adele, ABBA, Beyoncé, Harry Styles, Coldplay, Lizzo, Kendrick Lamar nebo Taylor Swift. To jsou jen někteří z umělců nominovaných v hlavních kategoriích cen Grammy. Sledovat tohle klání bude tentokrát velmi napínavé, protože tolik silných hráčů na poli popmusic se nesešlo hodně dlouho.

Rodák ze Železné Rudy se předvedl s novým singlem, na který si přizval violoncellistku Iris Morisákovou. O něm následně prohlásil, že se jedná o jeden z jeho nejlepších počinů. Kupodivu měl pravdu.

Jestli se k některé české kapele hodí pojmenování idiosynkratický, tedy velmi odlišný a jedinečný, tak je to Vltava. Za skoro 37 let od svého založení přichází teprve s osmou deskou, jejíž název říká vše – Vždycky musí být legrace.