Obrázek k článku RECENZE: Bruce Springsteen má nástupce, jmenuje se Eddie Vedder
| Jarda Konáš | Foto: Universal Music

RECENZE: Bruce Springsteen má nástupce, jmenuje se Eddie Vedder

Zatímco na předchozích sólovkách se Eddie Vedder snažil od bigbítu co nejvíc vzdálit a nebýt toho hlasu, málokdo by na nich frontmana Pearl Jam poznal, na novince Earthling se vrátil k čistému rocku s trochou té nostalgie a odkazů navíc.

Earthling je výtečná deska. Fanoušci sólové Vedderovy tvorby budou možná překvapení, protože dřívější originální minimalismus je pryč, přesto Earthling nabízí skladby, jaké by od grungera nejspíš čekal málokdo.

Je třeba zmínit Vedderovu doprovodnou kapelu, protože ta tady taky odvádí solidní kus práce. Chad Smith z Red Hot Chili Peppers za bicími, jeho bývalý spoluhráč Josh Klinghoffer jako kytarista, na basu hraje Chris Cheney z Jane’s Addiction a druhou kytaru si vzal na starost Andrew Watt, který zároveň desku produkoval. Co jméno, to pojem, ale poslední jmenovaný si zaslouží vypíchnout dvojnásob. Navzdory nízkému věku už spolupracoval s kdekým a na co sáhl, to proměnil ve zlato. Že se Vedder rozhodl pracovat právě s ním, to bylo vyloženě zahrání žolíka.

Earthling má dvě roviny. Tu přímočařejší, ve které Vedder excelentně hraje spíše standardní rock a grunge, který nijak nevybočuje z toho, co jsme od něj slyšeli s Pearl Jam. Snad jen v textech je víc adresný. Earthling znamená pozemšťan a starost o lidstvo i jednotlivce se v textech jako motiv často vrací.

Když hudebníci před vydáním desky mluvili o tom, že se prostě scházeli u piva a hráli muziku, kterou mají rádi, nebyly to marketingové bláboly. Druhá rovina desky je totiž prošpikovaná odkazy a úctou k hudebníkům a žánrům, jaké Veddera a jeho parťáky formovaly. A hodně tomu pomáhá i fenomenální seznam hostů. Stevie Wonder si v písni Try na foukací harmoniku zahrál nečekaně zběsile, Elton John si Picture prakticky ukradl pro sebe a píseň Mrs. Mills s bubnujícím Ringo Starrem je tak beatlesovsky něžná, že by mohla z fleku znít v Lásce nebeské. Je sice teprve únor, ale celkem bezpečně můžeme říct, že na desce Earthling se sešel takový hudební dream team, že to letos v rocku už nikdo nepřekoná.

Za vypíchnutí stojí i píseň The Dark. Báječně dotažená pocta Bruce Springsteenovi a jeho stadionovému rocku, ze kterého osmdesátky tečou jak šťáva z pomeranče. I ze Smithových bicích je znát radost, že si tady mohl zabubnovat jinak, než je zvyklý.

Právě Bruce Springsteen se při poslechu Earthling začne pomalu formovat posluchači před očima, resp. v uších. To, čím se proslavil, strhující hudební výkon rovnoměrně rozložený mezi frontmana a kapelu, citlivé, lehce apelující rockové písničkářství, a hlavně špičková profesionalita kombinující vyčerpávající nasazení s permanentně vysílající energií, to všechno od něj Eddie Vedder okoukal tak dokonale, že se na své třetí sólovce může jevit jako Springsteenův epigon.

Není pochyb o tom, že v Earthling tu máme jednu z nejlepších letošních rockových desek. V jádru hraje Eddie Vedder vlastně to své a dělá to skvěle. Ale producent, doprovodná kapela a hosté mu pomohli dostat ze sebe maximum a přišli s jednou z nejzajímavějších a nejzábavnějších sólových desek posledních let.

Eddie Vedder – Earthling
Hodnocení: 95%

 

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.