U nás ji mohou dobře znát například pravidelní návštěvníci Hip Hop Kempu, nyní Yarah Bravo vystoupí 28. října na Mladí ladí fest. Do Prahy kromě ní dorazí i britský hudebník Alfa Mist, francouzské duo Acid Arab či excentrický americký baskytarista MonoNeon. Yarah Bravo v rozhovoru pro Headliner mluvila o návratu ke zdraví, cestě ke kořenům, lásce k hip hopu či o tom, jestli je lichotka, když se o zpěvačce řekne, že by zněla procítěně, i kdyby předčítala nákupní seznam.
Restart
Léto jsem zakončila na Ibize, kam mě pozval báječný producent Nightmare On Wax, jehož jsem roky fanynkou. Díky němu jsem zažila a nahrála kouzelnou session při západu slunce. Bylo to magické nejen proto, že to byl můj první koncert po opravdu velmi dlouhé době. Vrátila jsem se na pódium a jsem vděčná, že jsem tam měla pár blízkých přátel, díky nimž to byl ještě krásnější zážitek.
Rodina a bezpodmínečná láska
Strávila jsem několik měsíců v Brazílii a v Chile, abych se spojila se svými kořeny a rodinou. Prožila jsem úžasné léto, i když tam byla vlastně zima. Ale v Jižní Americe, tam, kde jsem se pohybovala, to neznamená sníh. Setkala jsem se poprvé se svými strýci a tetičkami a spoustou neteří a synovců. Narodila jsem se ve Švédsku a s rodiči vyrostla v Evropě. Potom jsem se odstěhovala do Londýna a Ameriky. Když jsem byla malá, měla jsem jen mámu a tátu. Beru to jako požehnání, některé děti takové štěstí nemají, byla jsem šťastná, ale neznala jsem koncept širší rodiny. A najednou jsem cítila, že jsou tu další lidi, kteří jsou mi podobní, jmenují se stejně jako máma s tátou a milují mě, aniž bychom se osobně znali, jen protože jsme rodina. Takhle vypadá bezpodmínečná láska. Bylo to neskutečně silné, nedokážu to ani popsat.
Domov je tam, kde je srdce
Několikrát jsem letos zvažovala, jestli se nemám přestěhovat do Jižní Ameriky. Měla jsem tam jet na tři měsíce, ale strávila jsem jich tam nakonec osm. Už jsem tam skoro nastěhovaná byla. Začínala jsem mít svůj okruh známých a cítit se doma. Chci si tam postavit dům, to je teď můj velký plán pro budoucnost, ale vím, že pořád mám většinu práce a svých spolupracovníků – producentů, rapperů a dalších umělců – v Evropě a taky v Severní Americe. Zatím tedy zůstávám, ale určitě se do Jižní Ameriky vrátím. Vždy jsem milovala cestování a už vím, že doma se člověk může cítit kdekoli – jde o to, co cítí vaše srdce.
Jihoamerická inspirace
Mám teď tolik inspirace! Mám skoro až pocit, že vybouchnu. Objevila jsem mnoho krásné hudby. Moje muzika je hip hop, R&B, soul a podobně. To je svět, který znám nejlépe. Nyní jsem ale objevila spoustu nových stylů a hudebníků a přemýšlím, jak je zasnoubit s vlastní hudbou a projekty. Rozhodně chci využít nějaké chutě brazilské hudby – rytmy, batucadu a typicky brazilskou energii. Inspirovali mě ale i hudebníci z Chile a tamější tradiční folkové písně. Je v nich krásná poezie, kytary a flétny. Musím to všechno vstřebat a nechat znovu vyplout na povrch.
Hip hop a revoluce
Vždy ke mně promlouval. Dokázala jsem se na něj napojit. Hip hop je hlasem těch, co často nejsou slyšeni. Aspoň tak začínal.
Je zde pro lidi, kteří chtějí být slyšeni, ale nemají platformu, kde by někdo poslouchal. Mám ráda ten revoluční náboj. Moji rodiče byli oba bojovníci za svobodu a vždy v sobě měli oheň, který je nutil bojovat s nespravedlností a za větší rovnost mezi lidmi. Tak mě vychovávali a zakořenilo to ve mně. Ale co se týká hudby, hledala jsem si, jako asi většina dětí, něco svého – jiného, než poslouchali oni. A v hip hopu jsem cítila podobnou energii snahy o změnu a zájem o důležitá témata, ale zároveň to byla úplně jiná umělecká forma. Ideální. Hip hop je pro mě pojítkem mezi mnoha lidmi na celém světě. Pomohl mi během horské dráhy, kterou život přináší. Poslouchala jsem hodně Public Enemy.
BBC a nákupní seznam
BBC jednou napsalo, že bych zněla procítěně, i kdybych předčítala nákupní seznam. Měla to být lichotka, ale taky to trochu zní, že nevěnuji pozornost tomu, co zpívám. Ale já tomu rozumím, protože si uvědomuji, že u hudby je důležitá její energie. Slovům a textům věnuji hodně péče, ale chápu, že mnoho lidí těm slovům kvůli jazykové bariéře stejně nerozumí. Proto je důležitý pocit, jenž posluchač získá, i když nerozumí angličtině, ve které zpívám většinou, nebo třeba španělštině, švédštině či portugalštině. Proto, i když jsou pro mě věci, o nichž zpívám, nesmírně důležité, chápu, že někdo zvenčí může mít pocit, že bych mohla zpívat cokoli. Vždycky ale budu pečlivě volit slova, protože i to pomáhá tomu, aby v písních rezonovaly mé hodnoty a pohled na svět.
Yarah v Česku
V souvislosti s Českou republikou se mi jako první vybaví Hip Hop Kemp, na kterém jsem byla mnohokrát. A pak hned to, že jsem zde potkala jen samé úžasné lidi. Všichni byli velmi otevření a přátelští, vždy jsem se cítila být vřele přijatá. Pokaždé jsem se vracela s velkým nadšením. Pamatuji si také malý undergroundový koncert v Praze a jeho parádní energii. Na to, kolikrát jsem u vás byla, mám až překvapivě hezké vzpomínky. Člověk by řekl, že za ta léta se mohlo něco nepovést, ale skutečně si nic nepříjemného nepamatuji. Jediné, co mě napadá, je, že jsem přestala jíst maso, kterého jsem vždy v Česku snědla hodně. Nejsem si jistá, co budu jíst příště.
Tělo řeklo stop
V mém životě se událo mnoho a v posledních letech jsem prožila hodně velkých změn. Když jsem se začala věnovat hudbě, hodně rychle jsem se dostala na pódia a začala jezdit na turné po celém světě. Dlouho jsem se vůbec nezastavila a párkrát objela svět. Mívala jsem 250 koncertů za rok. Bylo to šílené, dnes nevím, jak jsem to zvládala. Byl to život, který jsem chtěla žít, a byl krásný, ale nevěděla jsem, kde přestat. A bylo toho moc. Když ale občas neposloucháte své tělo, připomene se důrazněji. V životě má být rovnováha, ale já se soustředila jen na práci. A najednou, i když jsem chtěla pokračovat, to nešlo. Tělo mi řeklo – holka, zpomal. Skončila jsem v nemocnici, do které jsem se během dvou nebo tří let pravidelně vracela. Skoro jsem umřela, tak jsem se rozhodla na čas všeho nechat a soustředit se stoprocentně na uzdravení. Těla, duše, ale i vztahu k předkům. I můj letošní výlet do Brazílie a Chile byl ještě součástí této cesty. Chtěla jsem uzdravit veškeré aspekty svého bytí na této planetě. A to se nestane přes noc. Konečně cítím, že jsem uzdravená. Nevím samozřejmě, co mě čeká v budoucnu, ale teď jsem se dostala do bodu, kdy se mi mé tělo zdá být opět kompletní. Dlouhá pauza nebyla má volba, když jsem musela rušit koncerty, cítila jsem se příšerně, měla jsem pocit, že jako profesionál je musím zvládnout, ale ukázalo se, že jsou i další podstatné věci. Zabralo to pár let, ale jsem zpět.
Seznamte se
R&B/hiphopová songwriterka a zpěvačka Yarah Bravo vyrůstala ve Švédsku, později žila v New York City, Londýně či Berlíně. Letos se vydala do Jižní Ameriky, aby poznala své kořeny – vyrůstala pouze s rodiči, kteří pocházejí z Chile a Brazílie. Než rozjela svou sólovou kariéru, působila v projektu One Self u labelu Ninja Tune. Spolupracovala a sdílela pódium s interprety, jako jsou Talib Kweli, Manu Chao, Grand Master Flash, Mos Def či De La Soul. V roce 2008 vydala album Good Girls Rarely Make History a o šest let později navázala deskou Love Is the Movement.