Na hlavním pódiu se začínalo později než na ostatních a o úvod produkce se tam postarali kanadští Deadly Apples. I je zasáhlo zrušení letu, a tak kvůli náhradnímu řešení spali před koncertem pouhé dvě hodiny. Poznat to ale nebylo, prý adrenalin a radost z toho, že první vystoupení v České republice stihli. Připomínají Marilyna Mansona či Deftones, využívali pyro efekty včetně černého kouře (červený údajně nebyl v naší zemi k dostání), sympatický klávesista obstaral i roli tanečníka.
Deadly Apples zahajovali páteční program na jednom z hlavních pódií
Na Ivana Mládka, který hrál v brzkém odpoledni, bylo ve stanu plno a publikum si s ním z plna hrdla zpívalo. Dá se tedy jednoduše říct, že další koncert z cyklu českých „legend“ na Rock for People byl úspěch. Bohužel radost byla tlumená zvukem, který byl v druhé polovině stanu málo nahlas. Kdyby byl víc, slyšeli bychom, že s tím, že se neslyší bojoval i sám Ivan Mládek s kapelou – zmiňoval to totiž už z pódia a následně to potvrdil po koncertě, kdy nám řekl: „Špatně jsme se slyšeli, kapela byla rozházená a nikdo nechytal druhého. Takže i když atmosféra byla díky publiku úžasná, muzikantský zážitek to pro nás moc nebyl,“ litoval hudebník, nicméně souhlasil, že publikum, které mezi písněmi často intenzivně skandovalo jeho jméno, mu situaci vynahradilo. Na otázku, zda někdy už viděl na svých koncertech moshpit, odpověděl: jsem viděl poprvé, že by takhle začalo trsat uprostřed sálu, to jsem ještě nezažil.“ Rock for People zase poprvé zažilo Banjo Band Ivana Mládka, takže skóre je vyrovnané.
Japonští Crossfaith jsou jako šinkansen. Ve velkém šapitó měli nabito víc než den předem britští Enter Shikari, s nimiž odjeli několik evropských turné. Zvuk silný, mocný a ostrý jako žiletka. Do setlistu po letech vrátili skladbu Omen od The Prodigy, která v jejich podání zní ještě explozivněji, než originál a publikum na ni patřičně reaguje. Dále i loňský nový singl Dead or Alive a průřez dosavadní čtyřalbovou tvorbou.
Crossfaith vířili prach i hladinu energie
Jejich muzika i pódiová performance jsou precizní, komunikace s lidmi dokonalá a ti pak přirozeně tleskají, hrozí, skáčou, do „jump the fuck up“ se zapojili úplně všichni. Nechyběl moshpit, stagediving a dokonce ani nebezpečná wall of death. Interakci si Crossfaith užívali o to víc, že v Japonsku je toto všechno zakázané. Dokonce ani zpívat se na koncertech momentálně nesmí. Kombinace elektra, kytar a bicích, přechody z taneční exploze do nejrychleji zahraného heavy metalu, jsou jako gejzíry endorfinů.
Na podzim se k nám tato parta mimozemšťanů vrátí, jak uvedl frontman Ken v průběhu show a znovu zopakoval v rozhovoru, který kapela Headlineru poskytla krátce pro vystoupení. Stejně jako vyřkl to, co bylo na všech členech vidět při děkovačce – totální euforie, dojetí, radost. Crossfaith se totiž právě na Rock for People po pandemické pauze vrátili k tomu, co v životě nejvíc milují, ke koncertům. S blaženými úsměvy odcházeli také účastníci té velké jízdy. Crossfaith potvrzují rčení: „Když něco umíš dobře, najde se šestiletý Japonec, který to umí líp.“
You Me At Six vylákali na odpolední slunce hodně lidí
Hlavní stage si dokázali vychutnat i britští You Me At Six, kteří svým odpoledním kocertem prokázali, že si v České republice už vybudovali silnou fanouškovskou základnu. Ač Josh Franceschi není ten nejpozoruhodnější zpěvák, funguje to. O „Coldplay efekt“ koncertu oblíbené kapely se postarali obří bílé nafukovací balóny.
Dope D.O.D. hráli jako jedna z mála kapel opravdu nahlas
Dope D.O.D. otevírali svůj set zlověstnými zvuky z Lynchova Psycha. V úvodu záhy zahlásili: „Let´s get this party started!“, ale že by ta party byla nějak zvlášť crazy, to úplně ne. Na ploše měli sice dost lidí, ale s nasazením pařily jen první řady, pak sem tam někdo. Obecně to spíš bylo o sledování gangu rapperů, podupávání si, pohupování se a pokyvování hlavou do rytmu. Fotografové měli zakázáno kapelu fotit při osmém tracku. Před ním byla naše zvědavost, proč, ukojena, když oznámila, že bude pořizovat záběry do oficiálního videa.
Z tuzemských vystupujících velmi potěšili The Atavists, kteří vystoupili se záskokem za mikrofonem. Po operaci skřehotajícího Adama Krofiana ve zpěvu zastoupil Josef Luňák. Později na stejném místě, na pódiu Petra Svobody, podobně příjemně zahráli Vanua 2, jejichž vystoupení se po půlce krylo s vystoupením headlinera pátečního večera Fall Out Boy.
The Atavists, Foto: Marek Reinoha
Ještě před pátečními headlinery se vyplatilo zajít i na ČT Art Stage, kde okouzlila tanečně-hudební fúze tanečního uskupení 420PEOPLE a kapely Please the Trees nazvaná The Watcher. V tajuplném přítmí pódia se odehrálo představení plné dynamických tanečních variací doprovázené hypnotickou muzikou alternativně rockové kapely. Byl to strhující zážitek a uklidňující zpestření programu jinak plného hlasitých odnoží rocku.
420PEOPLE a Please the Trees: The Watcher
Mezi tím se ještě v šapitó představila křehká víla Holly Humberstone, která svým jemným koncertem obstarala dokonalý protipól ke všem těm více či méně tvrdým rockovým, coreovým i hip-hopovým formacím.
Hlavní hvězdy pátku američtí popaři Fall Out Boy tak půl napůl nadchli i zklamali. Před jejich vystoupením se u hlavního pódia sešla obří masa lidí, někteří, a nebylo jich málo, však v průběhu vystoupení odcházeli.
Ohněm Fall Out Boy nešetřili
Zadní část pódia byla koncipovaná jako televize s rozhrnutou cárovitou oponou. A právě z té na začátku promluvil televizní hlasatel Ronald Livingston, po jehož uvítacích slovech se rozjela projekce, spustily první pyrotechnické efekty a FOB začali hrát. Publikum bylo doslova padesát na padesát. Někdo si koncert nadšeně užíval, někdo po pár písních nevydržel. Zpěv byl chvílemi falešný, projevy muzikantů k lidem takové jakoby z povinnosti. V jednom z nich upozorňovali na fakt, že publikum v Hradci zažívá nezvyklou situaci – kapely Hella Mega Tour, kterou jedou společně s Green Day a Fall Out Boy mají, se na Rock for People podařilo zabookovat každou zvlášť a hudební balíček, který obvykle funguje pospolu, je zde rozložen do dvou dnů.
V promluvách mezi skladbami se střídali zpěvák a kytarista Patrick Stump a ženami a dívkami milovaný baskytarista hezoun Peter Wentz. První jmenovaný obsluhoval také klavír, druhý zmínil, že kapela si na Rock for People užívá českou premiéru. Zatímco spousta kapel různých velikostí se snaží naučit aspoň poděkování a pozdrav v češtině, v tomto případě si pánové ani nezjistili, kde přesně to vlastně hrají a mluvili o poprvé v Praze. To ovšem nebyly první ani poslední kapela, které se něco podobného přihodilo.
Naprosto s přehledem dokonale fungovaly největší hitovky Fall Out Boy, jakou jsou This Ain't A Scene, It's An Arms Race, Light Em Up, Save Rock and Roll, Uma Thurman či jedna z přídavkových Centuries. I když se tedy s klidným srdcem nedá říct, že by kapela odehrála koncert s tím největším nasazením, fanoušci měli možnosti si jejich první vystoupení v České republice doopravdy užít.
Jako překvapení dne zmiňme londýnské rockové Spector, od jejichž koncertu se nešlo odtrhnout. Doufáme, že si písničky, které se vám dostanou pod kůži na první poslech, brzy opět vyslechneme na jejich samostatném koncertě. Tohle je jeden z objevů letošního ročníku.
Nechce se tomu ani věřit, ale dnes jdeme do finále. A s ním také Rock for People přivítá hvězdy, na něž po celou dobu nejvíce láká. Přijedou Green Day. Sobotní program zve také na jejich tour souputníky Weezer, z pátku přesunuté Sum 41 a dále například Don Broco a Highly Suspect.
Čtěte víc o Rock for People