Obrázek k článku Rock for People začal ve velkém. Biffy Clyro hráli nahoře bez
| Liv Boková | Foto: Petr Klapper (www.klapper.cz), RFP

Rock for People začal ve velkém. Biffy Clyro hráli nahoře bez

Největší ročník festivalu Rock for People je v plném proudu. Zahajovací den provázelo krásné slunečné počasí. Kapely i návštěvníci vyzařovali radost z toho, že tu pro sebe opět můžou být naživo.

Festival se rozjíždí pozvolna, neboť hlavní nápor fanoušků se očekává až dnes, a pak na sobotní koncerty Weezer a Green Day. Ve středu se tak dalo pohodně pohybovat po areálu. Lidí bylo dost, ale ne příliš, což jim poskytovalo cenný prostor na postavení stanů v campu, jež se na těch pár, po dvouletém odkladu vysněných dnů se skvělou muzikou v podání nových hudebních objevů i světových rockových hvězd, přáteli, dobrým jídlem a pitím i další zábavou, staly jejich domovem.

Vystoupení kapel začala už krátce po poledni a provázela nás až do jedné hodiny ranní dnešního dne. V odpoledním programu stáli za objevení například goth punkoví Creeper, kterým to ale bude ještě víc slušet za tmy v klubu. Zazářili v rámci náhlých změn line-upu na poslední chvíli potvrzení Skindred, jejichž angažmá na festivalu je sázkou na jistotu. Ragga metalová parta kolem rozeného baviče Benjiho Webba umí rozskákat a roztančit i to nejbrumlovatější poleno. Stalo se i na letošním Rock for People, kdy pomohla zaplavit endorfiny těla tisíců lidí.

Skindred. Foto: Petr Klepper (www.klapper.cz)

Hudební produkce běžela zatím jen na šesti pódiích různých velikostí a formátů. Od klasických velkých stagí, přes střední v obřím stanu až po menší v hangárech. Sedmé, největší pódium pořadatelé využijí až dnes k vystoupení hlavních hvězd.

K těm středečním patřila také britská alternativně rocková formace Wolf Alice. Éterická Ellie Rowsell umí být na pódiu tak sladká, že si ji nelze nezamilovat. Jejich vystoupení se stalo příjemným laděním na věci příští.

Wolf ALice. Foto: Marek Reinoha

Poměrně hodně lidí bylo doslova vzrušeně natěšených na britské Idles. Někteří přijeli dokonce vyloženě hlavně na tohoto subheadlinera. Skalní fanoušci mohli být po zběsilém vystoupení jejich miláčků ve stanové „hale“ nadšení. Perfektně rytmická a dravá muzika dokázala rozhýbat tělo i moshpity. Kytarista Bowen v dámských šatech působil jako šílený zubař. Někomu ale i tak mohl rvát uši až  odporně sípavý hlas Joe Talbota ve řvaných pasážích. Bylo to fajn, ale na menším pódiu a navíc ještě v klubu by to byl teprve mazec.

Idles. Foto: Petr Klapper (www.klapper.cz)

A teď už hlavní hvězda prvního večera – britské trio Biffy Clyro. Fontman Simon Neil a bubeník Ben Johnston hráli nahoře bez, jeden v tmavě modrých, druhý v zelených kalhotách. Baskytarista James Johnston byl komplet v červené kombinéze. Kapelu doplňovaly a atmosféru, chvílemi něžnou, jindy symfonicky výbušnou, podtrhovaly dvě houslistky a doprovodný kytarista lomeno klávesista. O to ostatní se postarala červená, modrá a bílá světla.

Z muzikantů vyzařovala radost z toho, že se po vydání dvou nových studiových alb, s nimiž nemohli vyrazit na turné, konečně dostávají mezi lidi a můžou jim předávat to, co je pro ně v životě nejdůležitější. Ze Simona snad od třetí písně lilo, jak do toho dával úplně všechno. Biffy patří k nemnoha kapelám, kde zpívají všichni členové. Souznění Simonových hlavních a doprovodných vokálů dvojčat je pohlazením pro uši i duši. Koncert začal písní DumDum z nejnovějšího, loňského studiového alba. Zazněly nejmilovanější skladby jako Mountains, Machine, Black Chandelier, Biblical či Bubbles a v úplném závěru přídavku, který působil maličko unaveněji (tím nemyslím kapelu ale výběr písně, kdy by se pro grandiózní finiš hodilo spíš něco s radostnějším vibem), Many of Horror. Celkově to bylo příjemné.

Biffy Clyro. Foto: Marek Reinoha

Z toho, co Ben a James „my nesmíme ani“ naznačovali při rozhovoru, který nám poskytli krátce před vystoupením a můžete se na něj těšit už v červencovém vydání Headlineru, i z toho, co pak Simon říkal přímo na pódiu, je patrné, že se k nám brzy vrátí na samostatný koncert. Po tom jejich včerejším víme, že tam budeme a už teď se těšíme. My všichni, co jsme s nimi zpívali a nechali se unášet jejich muzikou plnou zvratů, ale zároveň díky silným melodiím a sdělením dobře vstřebatelnou.

Slowthai. Foto: Petr Klapper (www.klapper.cz)

Na závěr dne tu byl ještě Slowthai a jeho hiphopová show bez okras. Splnil očekávání, ráda bych ho ale viděla a slyšela nikoli jen za doprovodu DJe, ale s živou kapelou. Jeho hudba k tomu vybízí. A moment, kdy vytáhl na pódium fanouška, udělal za prvním dnem festivalu stylovou tečku. 

Rock for People začal skvěle. Hvězdami druhého festivalového dne budou Skillet, Enter Shikari a tou nej Royal Blood.

Glasto moment

Vzpomínáte na fenomén "Alex From Glasto"? V roce 2019 vytáhl rapper Dave na stage v rámci svého vystoupení  tehdy neznámého chlapce v kloboučku, a vyzval ho ať s ním dá pár veršů ve skladbě Thigo Silva - a zrodila se hvězda Alex. Slowthai se ve středu na Rock for People pokusil o něco podobného - vytáhl si z davu mladíka co se hlásil na výzvu: "Who of you wanna be a Skepta?" Mladík byl kvůli dost neohrabanému poskakování celkem zadýchaný, ale Skeptův part nakonec vystřelil celkem s přehledem - někdo sice tvrdí, že to bylo domluvené, ale já myslím že to byla spontánní akce a o to zajímavější že pro nás v Čechách není angličtina primární jazyk. -Vlado Sejk

Slowthai, foto: Marek Reinoha