Sametový partyzán je spolu se singlem Svět lidí diptych, který poukazuje na to, jak se podle Protheových slov „stát a korporát z nás neustále snaží dělat ovce“. Na otázku: „Proti čemu bojuje?“, dostávám nejasnou odpověď ve formě něčeho, co lavíruje někde mezi politikem, šéfem firmy a iluminátem.
A to jsou přesně ty klady pro Protheovu cílovku – text perfektně sedí na jakéhokoliv politika, šéfa firmy, anebo souseda, který před dům přijel novým autem. Například dvojverš: „Za zrnko pravdy co leží v prachu / A za víru co vzali nám” zní jako něco, co často slyšíme na protivládních demonstracích nebo z úst obdobně laděných písničkářů ortelovského střihu.
K hudební složce bych snad jen napsal to, že se jedná o rockovou adaptaci italského tradicionálu Bella Ciao. Tedy písně, která je brána jako popěvek proti nespravedlnosti a útlaku. Pro fanoušky žánru a rockových protestsongů to může být přesně trefa do černého. Důležité je však zmínit, že nosným faktorem písně jsou její slova, se kterými se ne každý může ztotožnit. Píseň se pak totiž stává neposlouchatelnou.
Jak k Bella Ciao, tak předchozímu singlu Svět lidí jsou také přidané videoklipy, které na sebe odkazují. A to dokonce tak, že záběry něčeho, co připomíná hořící dům ze dřeva, se objevují u obou klipů. Podobně jako text, i vizuální stránka je plná ohraných motivů… Pásky přes oči nebo „zlý oligarcha“ jako loutkař, který na lankách drží kapelu hrající Bella Ciao. To vše za zvuku Protheova kytarového refrénu, při kterém si komparzisté začnou sundávat pásky z očí a rázem vidí „pravdu“.
Mohl bych se tady jako někdo, kdo s pravdou a láskou ctí odkaz Václava Havla, pohoršovat už nad samotným využitím přídavného jména „sametový“. U písně mám pocit, jako když někteří umělci (nejen z hudební branže) chodí do médií vyprávět, že je to teď v České republice jako v padesátých letech…
Protheova nová skladba zkrátka zapadá do šedi abstraktních protest songů jiných jedinců a uskupení. A myslím si o ní jediné: Pokud už chce člověk poukázat na nepravosti světa, měl by být schopný je pojmenovat. Jinak totiž začne plavat v moři abstrakcí a posluchač se v ní, dříve či později, utopí.
Klip k singlu Svět lidí.