Obrázek k článku GLOSA: Zaplať podle zájmu. Dynamické ceny lístků znervóznily fanoušky Blink-182
| Daniel Mohr | Foto: Columbia Recors, koláž Šárka Hellerová

GLOSA: Zaplať podle zájmu. Dynamické ceny lístků znervóznily fanoušky Blink-182

Krásné časy, kdy člověk přesně věděl, kolik zaplatí za návštěvu koncertu svého oblíbeného umělce, se zdají být minulostí. Ticketmaster se totiž rozhodl implementovat svou strategii dynamických cen i v Evropě.

Pokud se chystáte navštívit například show nově oznámeného turné Blink-182, může na vás před placením vyskočit devatenáct stovek, ale i pětimístné číslo v českých korunách. U fanoušků to vyvolalo bouřlivé diskuse. 

Dynamic ticket pricing, jak je systém označován v angličtině, znamená v jednoduchosti systém nárůstu či poklesu cen vstupenek dle aktuální poptávky a má za cíl co nejefektivněji určit tržní hodnotu dané události, ale také zabránit úniku vstupenek na sekundární trhy. Rozhodně to však není nic, s čím bychom se alespoň jednou za svůj život nesetkali. Tuto praxi využívají letecké společnosti, hotely, Uber i mnoho dalších firem. Našel se tedy konečně způsob, jak správně ohodnotit umělce nebo se jedná o prachsprosté ždímání fanouškovských peněženek?

Jako každé kontroverzní téma lze i toto vnímat z několika úhlů pohledu. Po pandemických dvou letech, kdy umělci museli rušit jeden koncert za druhým, je pro ně tato cenová politika spásným darem, ale i úlevou od stanovení té správné ceny vstupenky na svůj koncert. Slavnějším umělcům toto bezpochyby přinese větší obnos peněz, těm méně známým naopak početnější publikum, které se do hlediště dostane díky menšímu zájmu za pár stovek korun.

Nejvíce to ovšem vře mezi fanoušky a není se čemu divit. Když jste si v létě 2022 chtěli koupit například lístek na koncert Bruce Springsteena, mohlo se vám stát, že se cena vstupenky navýšila od chvíle, než jste od vložení do košíku přešli k zaplacení i o několik stovek dolarů. Samozřejmě nemůžeme srovnávat evropský a americký trh, kde je poptávka i marketing na mnohonásobně vyšší úrovni, ale představa, že by v budoucnu měl kdokoliv zaplatit pět tisíc korun třeba za koncert kapely Kryštof, mi nahání husí kůži.

Pro koho je to však „Win-win“ situace, je právě Ticketmaster, který takto mimo jiné řeší problém s přeprodáváním lístků společnostmi, jako jsou StudHub či Viagogo, které díky fixním cenám skupují lístky ve velkém a dále je pak za vyšší cenu po vyprodání přeprodávají.

I když bude tento záměr k zamezení odchodu vstupenek na sekundární trh zřejmě účinný, tak by se rozhodně dal realizovat i poněkud šetrněji pro peněženky fanoušků. Stačilo by například jen více využívat systém lístků „na jméno“, které by byly na koncertech kontrolovány společně s dokladem totožnosti.