• S velkým zpožděním se na začátku září dostává do médií zpráva o smrti krále českého rokenrolu Mikiho Volka. Jelikož žil v závěru života v izolaci a nikdo ho nepostrádal, jeho bezvládné tělo bylo objeveno a nahlášeno až po deseti dnech, tedy kolem 14. srpna. Příčinou smrti bylo krvácení do jícnu jako přímý důsledek dlouhodobého a nadměrného užívání alkoholu a kombinace s léky. •
• V Praze vystavuje své obrazy člen Rolling Stones Ron Wood. • Pražský výběr má velké plány – za měsíc ho čeká turné po Slovensku a pak práce na novém albu. Jak se k němu dostane, to je spíš ve hvězdách, protože Pavlíček pracuje na nové desce BSP a Čok na dalším CD jeho Deliria. • Mezi novinkami vydavatelství Bonton se objevila deska Oldřicha Janoty Mezi vlnami, kterou natočil s Irenou a Vojtěchem Havlovými. • Vychází kompilační album Národ Psích vojáků – deset znovu natočených skladeb plus čtyři nikdy nevydané písně. Raritou je ještě za totáče složená titulní skladba, první, kterou v životě Filip Topol stvořil. •
• 12. 9. byla v Akropoli pokřtěna nová deska Hudby Praha Divoký srdce, údajně jejich poslední, která kdy měla vyjít. • Hardrocková skupina Red Baron se scvrkla jen na trio a na nového klávesistu vypisuje konkurs. •
• Jiří Valter alias Big Boss, leader brněnské blackmetalové legendy Root, vysvětluje dějovou linku čtvrtého alba své skupiny: „Kärgeräs je příběh o jednom hrdém, dávno zaniklém národu. Ano, ve své prapodstatě existuje paralela mezi současností a Kärgeräs. Atomový zbraně a jinej bordel, kterým se lidstvo obklopilo, nás stejně jednou všechny zničí. Nemám snad pravdu? Ještě, že nejsem člověk…“ Petr Korál označil desku jako vůbec to nejlepší v historii českého metalu. •
• Citát z rozhovoru s Milanem Pálešem z nezávislé firmy Indies Records: „Firmy si stěžují, že není co vydávat, ale my, kdybychom měli deset zaměstnanců, tak víme o tolika zajímavých kapelách! Spoustě kapel jsem nucen říkat, že se mi to sice líbí a že bych to vydal, ale že to letos není možné, ať přijdou za rok. Dobrých kapel je hodně, ale nadnárodní firmy tyhle kapely úplně přehlížejí.“ Náklady alb od takových skupin, už většinou na CD formátu a kazetách, obvykle čítají pět set kusů. Borek Holeček z Rachot Records momentální obraz trhu ještě doplňuje: „Kapela, která dneska u velký firmy prodá pod deset tisíc nosičů, je pro vydavatele nezajímavá.“ •
• 27. září se konal koncert ve prospěch obnovy Šlechtovy restaurace ve Stromovce. Mezi vystupujícími byli Vladimír Mišík, Umělá hmota a k šoku všech také šansoniérka Judita Čeřovská. • Na nové desce Törru Morituri te salutant je cover verze slavného rokenrolu Blue Suede Shoes s názvem Velkej hnus. Kapela nepopírá, že název jejich alba inspirovala skladba Karla Kryla. •
• Skupině Vltava vyšla teprve druhá oficiální velká deska. Jmenuje se Šťastej jako trám a Ivan Wűnsch z Jasné páky na jejím základě definuje skupinu slovy „barově jazzová kapela šmrncnutá rockem i šramlem, zpívající pološílené textové skládanky zdánlivě bez hlavy a bez paty.“ Je to podle něj za slušné čtyři hvězdičky. •
• Novou desku Insanie God Is Insane... Join Him prý měl původně produkovat sám Jello Biafra z Dead Kennedys, jenže měl dlouho dopředu obsazené termíny. Ale kašleme na studiová alba – skupina tvrdí, že ji daleko víc baví živé hraní: „My jsme živelná kapela, která na pódiu vždycky ventilovala energii. Pokud se musíš soustředit na nějaký instrumentální výkony, hrozně tě to svazuje.“ • Přesně před rokem se v Hranicích na Moravě dala dohromady skupina November 2nd. Prý z lásky k Red Hot Chili Peppers. Jejich zpěvačka Saša Langošová vysvětluje název kapely: „Druhej listopad není významnej vůbec ničím. Je to omyl. První koncert jsme měli akustickej u nás v jeskyních, ale název jsme neměli žádnej. Bylo to 2. září a podle toho jsme se chtěli pojmenovat.“ •
• Mezi nejprodávanější desky měsíce se dostala novinka Ilony Csákové Pink. Jeden zarytý rocker ji v recenzi hodnotil asi takto: „On je to v drtivé většině zase neslaný nemastný popík, který jde jedním uchem tam a druhým zase ven a místy se nebezpečně naklání nad bezedným močálem zvaným sračka.“ • O to s větším nadšením je přijato album Vaška Koubka Bezvětří, deska, která „má v sobě lehkost jarního vánku a sílu cyklonu“. Jeden citát z recenze: „Vašek Koubek má v první řadě dar bezprostřednosti, jež se snoubí v jeho případě s až geniálním diletantstvím.“ •
• Z pěti desek, které shodou okolností vydal v průběhu první půlky roku 1995 Luboš Andršt, nejvíc trčí album Luboš Andršt Blues Band, které kytarista nahrál se zpěvačkou Tonyou Graves: „Dělat tuhle muziku s americkými zpěváky má spoustu výhod. Předně vědí, o co jde. Nemusíte jim nic vysvětlovat, znají bluesové standardy a velkou výhodou je i zdánlivá samozřejmost, že angličtina je jejich rodný jazyk. Jde především o frázování a improvizaci, což je v téhle muzice velmi důležité. Český muzikant – instrumentalista – to má těžké: jiné prostředí, jiná tradice, jiný feeling. Ale když má i srdce na pravém místě, dá se to zvládnout.“ •
• Moc vydařenou stručnou recenzi si vysloužilo album skupiny Alkehol Odpočívej v pokoji. Možná je v ní obsažena i obvyklá moudrost nakonec: „S nevyléčitelnou tvrdohlavostí si chodí otloukánek hudební kritiky pro další pohlavky. Budiž: vezmete-li Kabát a nejmíň třikrát ho vyvaříte, vznikne Alkehol neboli čistá esence blbosti.“ •
A moudrost na druhou? Dnes je Odpočívej v pokoji klasikou svérázného typicky českého žánru. Říkejte mu třeba agrometal. A pak věřte hudební kritice…
* Vše citováno dle časopisu Rock & Pop, září 1996.