• V oficiální hitparádě českých rádií patří první, tedy nejúspěšnější české skladbě až sedmé místo. Je na něm Pavla Kapitánová a její píseň Nevěřím. Desáté jsou potom Wanastowky s Anděly, dvanáctý je Pavol Habera s Candy a sedmnáctý Petr Novák se svým posledním hitem Sám a sám. •
• Právě Petr Novák konečně vydal po sedmi letech novou desku Dávné sliby. Z toho, co se děje na české scéně, není nadšený: „V poslední době se všechno nějak zkomercionalizovalo, všechno se točí okolo peněz, i když jsou lidi, který to dělaj dobře. Abych řek pravdu, moc to v poslední době nesleduju. Trh je tak zahlcenej, že by se člověk musel zavřít na nějakej ostrov, aby to všechno zmapoval. Ale stejně by z toho nic neměl, protože by pak zjistil, že složil věc, kterou už napsal před ním a předtím ještě někdo jinej.“ •
• Probíhá diskuze o filmu Mňága: Happyend, který měl premiéru v půlce června. Zaznamenávány jsou vcelku pozitivní reakce. • Jaké hlavní české kapely vystoupily na festivalu Fest of Colours 1996 na plzeňském Lochotíně? V pořadí uvedeném na plakátech to byli Jiří Schellinger Revival Band, Plexis, Alice, Visací zámek, Kurtizány z 25. Avenue, Vanessa Gun, Jeff Biograf a další. • Za nejulítlejší desku měsíce července označil Ivan Wünsch album Master´s Hammer s podezřelým názvem Šlágry. Obsahuje „neuvěřitelnou komicko-děsivou směsku (zpotvoření klasici od diskotékového Mistra Verdiho přes šavlujícího Chačaturjana ke zhanobenému Chucku Berrymu) nebo (pseudo)lidovky z dob různých, kde se vedle sebe bez šance na obranu ocitnou vpravdě prasácká verze nejoblíbenější písničky tatíčka Masaryka, opilecké blábolení slavného feldkuráta Katze či profláklá vánoční koleda v úpravě pro vojenský promenádní orchestr“. •
• Proslechlo se, že v USA vznikla gramofonová firma Škoda Records, která chce Američanům nabízet českou rockovou hudbu. Jejím prvním počinem bylo vydání desky Už jsme doma, kterou v New York Times označili za „art punk, ovlivněný newyorským undergroundem sedmdesátých let“. Škoda records vydali i kompilaci českých kapel a u některých se objevila i přirovnání ke světovému trhu. A jak nás tedy viděli američtí novináři? Tichá dohoda – lyrický, kytarový pop, něco mezi Chrissie Hynde a Television. Mňága a Žďorp – sarkastický, melodický, meditativní pop. Laura a její tygří – čtrnáctičlenná taneční kapela horníků, míchající rock s východní hudbou. Dunaj – obtížná, ošklivá hudba, nikoli k tanci. Yo Yo Band – mutant českého reggae a kalypsa v podání plešatících tlouštíčků. A nejbizarnější hodnocení: Buty – nejpopulárnější česká kapela loňského roku – nevíme proč. •
• Po odchodu Lenky Dusilové (do Pusy) a Petra Prchala (do Los Panchos) se pokusil zbytek Sluníčka pod vedením Frederika Janáčka zmátožit. Prý už začali pracovat na nové, v pořadí druhé desce. Novou zpěvačkou se stala dáma s krásným jménem Kamila Pejsek. • Produkce superúspěšného muzikálu Dracula ve spolupráci s Grandhotelem Bohemia založila kavárnu, která se jmenuje – jak jinak než Dracula. Svobodův muzikál už navštívil čtvrt milion diváků. • Ostravská metalová skupina Trezor vydala své druhé album Tváří v tvář. • Pražská rocková skupina Dítě v prášku se přejmenovala na Prášek. • S originálními názvy se vůbec protrhl pytel. V Budějovicích prý působí skupina Česká paní. • Teprve druhá deska vyšla populárnímu moderátorovi Rádia Bonton Danu Kohoutovi. Jmenuje se Portrét a vydal ji obskurní label EMG – ToCo. V Danově doprovodném bandu hrají většinou členové Cirkusu Praha včetně Honzy Ponocného, který je spoluautorem pěti skladeb. •
• V soutěži Kytarový festival v pražském klubu Mlejn vyhrál v rockové kategorii Ondřej Micík, v jazzu Jaroslav Friedl a v country Martin Částka. • Anglická punková legenda The Vibrators se velmi příznivě vyjádřila o rakovnické skupině Brutus, s níž několikrát společně vystoupila po Čechách: „S tím, co hrajou, by se uplatnili i u nás v Anglii,“ říká jejich leader Knox. •
• Arakain má venku novou desku S.O.S. Kritika jí vyčítá „generační manifesty typu úvodní To jsme my, patetické a adekvátně nedůvěryhodné“. • Majitel gramofirmy Monitor EMI Vladimír Kočandrle se razantně zastal neustále napadaného a kritizovaného Dana Landy: „Útoky na Dana Landu považuji za výraz české omezenosti, protože Landa, i když je to člověk velice kontroverzní, je jeden z nejnadanějších lidí, jaké jsem kdy viděl. Je to dost možná jediný člověk, který na co sáhne, tak je úspěšné – když řekne, že napíše pět hitů, tak napíše pět hitů a napíše je za týden. Navíc je neuvěřitelně pracovitý a co řekne, to splní. A ti, co mu vyčítají všechny ty -ismy, podle mě nemyslí a nečtou. Vždycky se najde několik pseudohumanistů, kteří si pustí hubu na špacír a nemají v hlavně srovnáno, co chtějí říct. Jsou to v podstatě pozéři.“ •
• Hudba Praha ohlašuje konec svých aktivit. K oficiálnímu ukončení její existence má dojít až 5. listopadu na koncertě v Lucerně. Předtím má ještě u Bontonu vyjít třetí řadové album. „Důvody nejsou jednoznačné, spíš jde o souhrn různých příčin, mezi nimiž převládá neúnosná časová zátěž vzhledem k častému koncertování – někteří totiž mají (nebo se chytají mít) ještě jiné zaměstnání,“ uvádí oficiální zpráva. •
Moudrost na závěr tentokrát patří Vojtovi Lindaurovi: „Nastolena je diktatura trhu, mnohem méně probádaného a o to zrádnějšího, než byla komunistická osidla. Málokterou z tržních autorit zde napadne poměřovat mírou talentu, profesionality, nevšednosti. Spíš se hledají žánrové „díry“ na trhu s hudbou, odhadují se trendy, přemýšlí se o způsobech propagace a fialky se trhají dynamitem. Slovo kvalita si dosazuje každý, vlajkonošsky si věrný svým barvám.“
* Vše citováno dle časopisu Rock & Pop, červenec 1996.