Člověk to na Besedě musí mít rád. Nejde jen o line-up, ale i o místo a lidi, kteří ji tvoří. Vstřícnost a úsměvy všude kolem vás. Tři scény v přírodě, blízko u sebe, ale nepřehlušují se. Na nich neokoukaná jména ze světa, silné domácí projekty i nové tváře, které se vyplatí objevit. To nejsou umělá reklamní hesla, ale osobní zkušenosti, které nasbírali moji kolegové na festivalu Beseda.
Také třicátý druhý ročník festivalu v Tasově u Veselí nad Moravou bude 1. a 2. srpna pokračovat v nastaveném kurzu. Ředitel akce Pavel Uretšlégr hovoří o specifikách pořádání hudební přehlídky v malé obci na úpatí Bílých Karpat, o významu genia loci a komfortu návštěvníků, ale i o tom, kdo ho v uplynulém roce na domácí scéně potěšil.
Na Besedu přijede Alan Sparhawk – byla dřív, ještě za života Mimi Parker, v jednání účast Low?
S Low jsme nikdy nejednali. Ti pro nás měli vždy spíše podobu nějakého dramaturgického snu. Pro náš festival jsou skupiny jako Low finančně nedosažitelné. Minimálně po roce 2021, kdy se mnohonásobně zvedly náklady na produkci festivalu, včetně honorářů zahraničních jmen, které se navýšily skokově minimálně o vyšší desítky procent. Doba, kdy jsme v programu měli například Zolu Jesus, Algiers nebo Jaga Jazzist, je nenávratně pryč.
Kdo v programu je letos největší bookerský majstrštyk? Váže se k účasti některé z kapel „větší“ příběh její cesty k účasti na festivalu?
Určitě máme radost právě z účasti Alana
Sparhawka. Low jsou pro nás zásadní jméno nezávislé hudby, sólový debut Alana v sobě nese silný příběh, který prožil v posledních letech. O Ugly se na britských ostrovech hovoří jako o velké naději. Alan Sparhawk i Ugly hrají během léta na velkých evropských festivalech jako OFF, Pohoda nebo Primavera. A pak u nás v Tasově, v obci se 400 obyvateli, na festivalu s kapacitou 1 500 osob. Jistým způsobem je tohle tedy náš „bookerský majstrštyk“.
Byl vznik letošní dramaturgie něčím specifický?
Tvorba letošní dramaturgie nebyla myslím ničím výjimečná. Obecně platí, ale to už několik posledních let, že je velmi komplikované složit zahraniční line-up. Naše finanční nabídky jsou limitované či nenabízíme velké publikum. Dokážu si představit, že podobných nabídek, jako je ta naše, booking agentury obdrží z celé Evropy ve vyšších stovkách. Navíc se také často setkáváme s velmi neprofesionálním jednáním ze strany agentur, ale to souvisí s výše uvedeným – jsme malý festival uprostřed Evropy, které nabízí honorář na hraně zájmu námi oslovených jmen. Beru to jako fakt, jemuž je potřeba se přizpůsobit. Proto už několik let spolupracujeme na tvorbě zahraniční dramaturgie s Heartnoize Promotion, jejíž kontakty a „know-how“ nám v tomto ohledu výrazně pomáhají.
Program jste uzavřeli oznámením temných kytarových Portrayal of Guilt a svěžích popových Getdown Services, což podle vás vystihuje žánrovou pestrost a otevřenost Besedy. Má nějaké hranice?
Black metal vedle indie popu, písničkáře nebo horňácké cimbálové muziky. Pevně doufám, že žánrově jsme otevřeni, jak to jen jde… Samozřejmě nemáme ambice reflektovat všechny hudební žánry, není to ani v možnostech dvoudenního festivalu o třech hudebních scénách. Ale ta naše žánrová otevřenost je snad každý rok na programu znát.
Čekají Besedu nějaké organizační novinky?
Pro letošní ročník jsme se rozhodli snížit kapacitu areálu o pětinu návštěvníků. Věříme, že nám snížení počtu osob na místě napomůže se lépe věnovat veškeré produkci festivalu, tak aby se u nás všichni cítili ještě komfortněji. Také chceme brát ohled na samotné občany Tasova. Během festivalu se počet osob v Tasově navýší de facto o stovky procent. Chápeme, že pro obec a okolí se jedná o nemalou zátěž.
Říkáte, že u vás je headlinerem každý, a snažíte se o dramaturgii, která působí jako celek. Přesto se zeptám: Kdo je podle vás černým koněm letošního programu?
Černého koně hledám rok od roku v programu hůře. Asi proto, že dramaturgii chápu jako nějaký funkční celek. Obecně nerad kohokoli z programu vyzdvihuji. Navíc si myslím, že samotná dramaturgie hraje v segmentu tuzemských festivalů, ve kterém se nachází i Beseda, menší roli, než tomu bylo třeba před pěti deseti lety. Jsem přesvědčený, že v obrovské tuzemské festivalové nabídce více rozhoduje místo konání, nabídka služeb, celkový komfort návštěvníků, jakýsi genius loci akce.
Loni se vás Marek Reinoha ptal na to, jak je těžké nacházet na české a slovenské nezávislé scéně dokola stejná jména. Odpověděl jste, že zdejší scéna je ve skvělé kondici a dramaturgie je tak poměrně jednoduchou záležitostí. Platilo to i letos? Co vás za uplynulý rok v tuzemském hudebním dění obzvlášť zaujalo?
Určitě stále platí, že domácí scéna je ve skvělé kondici. Ostatně myslím, že tento trend už platí minimálně několik posledních let. Z uplynulého roku mě baví třeba desky Ankiho, Dukly, GbClifford, Drom, těším se na nové dvojalbum Ondry Kyase.
Festival Beseda
Topolový hájek, Tasov, 1.–2. srpna 2025
K nejvýraznějším jménům letošního line-upu patří Alan Sparhawk, který po smrti své parťačky Mimi Parker navazuje na historii Low na vlastních nohou pod svým jménem. Přijíždí se silným sólovým debutem. Návštěvníci se mohou těšit také na texaské trio Portrayal of Guilt, britskou popovou skupinu Ebbb a jejich krajany Ugly a mix diska a ironického popu od Getdown Services. To vše doplní hudebníci z Česka a Slovenska v čele s Buty. V Topolovém hájku to rozbalí také Madhouse Express, WWW Neurobeat, FVCK_KULT, Mat 213, Amelie Siba, Vojtik a další.