Disonant
Svítá (singl)
Brněnskou skupinu Disonant jsme již ve Feedbacku měli. Naposledy jsem v roce 2022 hodnotil jejich singl s názvem Hymna, krach, extáze, kterým se kapela snažila svoji hudbu posunout současnějším směrem oproti debutovému EP Loutky zla. Tehdy jsem napsal, že „je to odklon od předchozí přímočarosti k daleko větší propracovanosti a dynamickému měnění hudebních poloh“. Nebo že „kapela na sobě pracuje, má snahu se vyvíjet a bude-li takto pokračovat a neztratí-li odvahu experimentovat, má potenciál“. V podobném duchu kapela pokračuje i v aktuálním singlu Svítá, který vznikl ve spolupráci se spisovatelkou Sárou Topinkovou pro její knihu Pilná jako včelka. Kapela se dokonce posouvá ještě dál, a to dokonce téměř postpunkovým směrem. Jako by ustupovala od zbytečné progresivity a od těch nefunkčních hardrockových kytar, což přispívá k větší kompaktnosti skladby. Tahle poloha kapele hodně sluší. Svítá je její nejlepší nahrávka, kterou jsem zatím slyšel. Jen tak dál!
Marek Reinoha
Alois Göbel - Headliner doporučuje
Musí se žít (album)
V popisu tohoto debutu jsem se dočetl, že album je eklektické, v podstatě multižánrové a jeden experimentální zvuk střídá druhý, tu a tam se prodere jazzová harmonie, folkovou dynamiku střídá noisová plocha. Myslím, že to zase tak složité není. Je to sedmipísňové, trochu alternativnější album, ale pořád je to prosté písničkářství se solidním přímočarým vokálem. Témata textů jsou trochu temnější, ale jsou srozumitelná a dobře napsaná. Motivací vzniku bylo vážné onemocnění Aloisovy sestry Markéty, které je celá deska věnována.
Písně Cizí krajinou, Čím víc nebo Nepospíchám jsou svojí poetikou i stylem něčím, co tady chybí. Zbytek alba je temnější, což je vzhledem k motivaci vzniku pochopitelné, nicméně celé album je hudebně, textově, aranží i instrumentálním výkonem nad běžnou úrovní současných českých písničkářů. On si taky Alois Göbel pozval spoustu skvělých muzikantů: například kontrabasistu Jaromíra Honzáka, klavíristu Haštala Hapku nebo třeba Radka Tomáška na bicí. Za mě skvělá deska, na které jsou tři potenciální hity, a hlavně přichází nový „obyčejný“ vokál se zajímavou barvou a slušným rozsahem. A to není málo.
Dany Stejskal
Podzim noci
Podzim noci (album)
„Chtěli jsme být sami sebou, udělat si radost, bez tlaku a kalkulu vytvořit něco, s čím budeme vnitřně souznět,“ říkají hudebníci Armin Perič a Jan Štokr, kteří tvoří duo Podzim noci. A pokračují: „Naším přáním je, aby se lidé v dnešní uspěchané době dokázali zastavit a desku si poslechli celou.“ Eponymní album jim vyšlo v říjnu, pomáhal s ním producent Filip Gemroth a je to svěží indie kytarovka s ryze českými texty. Zrovna nedávno jsem si sám pouštěl starší desku kapely Two Door Cinema Club a Podzim noci mi místy evokuje přesně podobné nálady. I když někdy je ta inspirace trochu okatější – aby si nepřišel Matt Healy pro peníze za ten riff v Tvůj hlas, kluci! Jasně, to rýmování je občas trošku obyčejné, ale zase je fajn slyšet dobrou českou kytarovku s českým zpěvem.
wlado
BroumBand
Poslední na odstřel (singl)
Klasický metal z devadesátek, který svým základním dravým riffem potěší každého headbangera. Syrový zvuk tria, jež si říká Broumband, je vyvážen celkem vybroušeným kytarovým sólem. Navíc je tu výrazný refrén, který je zase posílený vášnivým vokálem. Není to špatné. Kapele se podařilo přenést na nahrávku energický feeling, jenž je pravděpodobně typický pro jejich živá vystoupení. Trochu starý typ metly, ale dobře a s chutí zahraný.
Josef Vlček
Sebastián Vadas
Temný noci (singl)
Sebastián Vadas už evidentně trochu jede. Tisíce sledujících na TikToku a Instagramu, vlastní e-shop s merchem… tak co že o něm slyšíme poprvé až ve Feedbacku? Inu, Sebastián má trochu smůlu, že se snaží hrát na hřišti, kterému dominuje Sofian Medjmedj. Ale tenhle beaty podkreslený popík o holkách si cílovku najde i tak. Temný noci jsou Sebastiánův první singl s pianem, což je sice instrumentální pokrok, ale pořád to táhnou dolů ohrané rýmy jako vzdát/bát. Navíc si tu napsal silnější melodii, než na jakou má hlas, ale na tom se dá zamakat. Má Sebastián potenciál bodovat na popové scéně? Rozhodně ano, ale čeká ho ještě dlouhá cesta. Snad ho to nepřestane bavit dřív, než bude mít vytoužený cíl na dohled.
Jarda Konáš
Critical Acclaim - Headliner doporučuje
Deep Cuts (Album)
Ačkoli jsem ještě neměl možnost slyšet Critical Acclaim naživo, o kapele jsem už něco zaslechl. Ještě aby ne, hrají už více než deset let. Teď nám poslali svou novinku v podobě čtvrtého studiového alba Deep Cuts a nutno podotknout, že na něm zúročili zkušenosti. Deep Cuts je aktuální nahrávkou, která hodně stojí na elektronických podkladech a vložkách mezi tvrdými kytarami. Ne však všude. V některých písničkách (I‘ll Be Hiding nebo In&Out) kapela koketuje s vyloženě poprockovými hlasy a popěvky. A někde si zase ráda ulítne čistě do světa EDM.
Moc se mi na albu líbí celkový koncept i jeho pojetí. Deska je vyplněna zajímavými instrumentálními intermezzy a v podstatě celá stopáž udržuje posluchače v pozoru. Osobně nejsem moc fanda tak masivního využití elektroniky v metalu a rocku, protože kvůli tomu jde většinou určitá „konkrétnost“ zvuku nástrojů stranou. Na druhou stranu, mnoho světových kapel typu I Prevail nebo Amaranthe, které svým zvukem Critical Acclaim trochu připomínají, k nahrávání přistupují podobným způsobem. Možná je taky trochu škoda, že kapela nezpívá v češtině. Na osobitosti a především jedinečnosti by jí to jistě přidalo. I tak se ale jedná o solidní studiovou práci.
Lukáš Rešl
Viktorie
I’m not Perfect (singl)
Sedmnáctiletá Viktorie Martincová studuje populární zpěv na konzervatoři a s kapelou připravuje první album. A myslím, že ze všeho nejtěžší na něm bude najít směr a tvář. Viktorie má příjemný hlas, dobře zpívá, umí dát do kupy slušnou nahrávku i klip. Ale výsledek přesto působí jako patnáct let stará představa o populární hudbě a klipech z produkce televize Disney. Ve zkratce řečeno, má v sobě talent a velký potenciál, ale formálně je to zatím klišé na klišé, seriálová variace na hudbu. Všechny ty Disney děti, kterým se začalo později dařit ve světových žebříčcích, se dokázaly nějakým způsobem vymanit, trhnout a odlišit. Protože úspěch nakonec většinou netkví v tom formy naplňovat, ale tvarovat. Viktorie je zatím těsto přesně po okraj nacpané ve formičkách. Navíc to peče v angličtině, kde je světovou konkurencí přecukrováno. Jak by se tahle holka mohla vymykat? A uspět na českém trhu, kde je zpěvaček pořád zoufale málo? Být jí, hledačem talentů nebo producentem, určitě bych se nad tím zkusil zamyslet!
Honza Vedral