Vysoká koncentrace soulu a funky a příbuzných žánrů nastane v areálu Kozí horka od 11. do 12. července. Osmnáctý ročník Groove Brno vypukne netradičně – jízdou parníkem napříč přehradou. Již cesta lodí má být zároveň hudebním zážitkem, plánují pořadatelé. „Věřím, že kvalitou programu dáváme důvod přijít už letos, ale jsem nohama na zemi a vím, že může trvat vybudovat si pozici. Budu šťastný, když vyjde počasí, naplníme své plány a budeme moct akci do budoucna dál budovat,“ říká ředitel festivalu Josef Buchta. Rozhodl se vsadit na špičkové interprety a kouzelné prostředí.
Groove Brno čeká 18. ročník a poprvé se představí jako dvoudenní open air. Jak dlouho a proč jste o té změně uvažovali?
Pohrával jsem si s tou myšlenkou delší dobu. Chuť na změnu pramenila z několika důvodů. Zaprvé počet kapel v našem žánru není neomezený. Zadruhé těžko budou přespolní návštěvníci za podzim jezdit tolikrát do Brna, i pokud by je třeba lákaly všechny koncerty v rámci Groovu. S každým dalším ročníkem ale na koncerty přijíždělo víc lidí nejen z celé republiky, ale i blízkých zemí. Projevilo se to obzvlášť, když jsme v České republice poprvé pořádali koncert kytaristy Coryho Wonga, který vystoupí i letos. Na něj zahraniční návštěvníci zabrali minimálně 40 % vyprodaného Sona. Dospěli jsme proto k potřebě festival časově i místně koncentrovat. Není potřeba mít velké oči, a tak letos budeme pro začátek dvoudenní.
Po hladině Brněnské přehrady se ponesou tóny saxofonu Candy Dulfer.
Znamená přesun na léto i nějakou změnu v dramaturgii?
Pro bookování zahraničních kapel je letní termín možná trochu výhodou. Čím dál víc jich jezdí na turné přes léto, vlastně i to byl jeden z důvodů přesunu, na podzim jezdí o dost míň větších jmen. Co se žánrů týká, plánujeme určitý vývoj. Nechci použít slovo multižánrový, ale v rámci soulu a funku máme určité hranice. Pokud se chceme otevřít pro více návštěvníků, v nějaké formě se hodláme otevřít i kvalitním příbuzným stylům. Ostatně pod slovem Groove si lze představit jakoukoli šlapající muziku, nemusí to být čistě funky a soul. Letos máme fantastické kapely, které festival od začátku pohrnou v takovém groovu, až si říkáme, jestli ten tlak půjde vydržet. Pozvali jsme také například Janu Kirchner či Tamaru Kramar, které mohou přinést určitou protiváhu převážně mužských headlinerů. A jednáme s dalšími zajímavými interprety. Otevřeme se i české scéně, ale vždy si za všemi jmény budeme stát, i kdyby to měl být pop. Nechceme opakovat přes kopírák, co se odehrává na devadesáti procentech českých pivních festivalů.
Cory Wong si již srdce brněnského publika získal. Přijede s novým programem.
Jak těžké bylo najít pro festival místo?
Extrémně. Tohle konkrétní jsme řešili přes půl roku, je opravdu překrásné, a dostat se na něj nebylo snadné. Ale co se týká pořádání festivalu v Brně, je nejlepší. Nechtěli jsme být na rozpáleném asfaltu. Kozí horka je velká pláž se stromy. Nabízí tak nejen hudební zážitek, ale i nádherné prostředí. Už cesta na místo bude zážitek, hlavní vstup, u něhož budou nejdostupnější parkoviště a veřejná doprava, se nachází na druhé straně přehrady a do areálu budou rotovat parníky, v noci krásně osvícené. Plánujeme DJe již na palubě, aby lidi něco zažili už cestou. Rádi bychom nabídli zajímavé jídlo, drinky a kvalitní servis na vyšší úrovni, než je obvyklé. Na náš festival chodí publikum převážně nad třicet let, čímž se tomu mladému samozřejmě neuzavíráme, ale čím je člověk starší, tím lepší zázemí očekává. Sám už nevyhledávám akce, kde jsou desítky tisíc lidí, přesunujete se s davem a stojíte ve frontách, i proto plánujeme omezenou kapacitu. Představa pro letošek je tři až pět tisíc za jeden den s tím, že v budoucnu to lze navýšit, areál pojme bez problému dvojnásobek. Samozřejmě ale víme, že i když je to osmnáctý ročník, po té změně je to, jako by byl první. Je potřeba v místě nasbírat zkušenosti, chceme ale jít cestou, kterou jsem popsal.
Co bude s podzimním Groove Brno?
Stále bude existovat Klubová edice. I když občas jde i o větší než klubové koncerty. Na letošek už jsme například vyhlásili Postmodern Jukebox, kteří vystoupí 27. září v Sonu. Rádi bychom podzimní část zachovali, i když v menší formě. Počítáme i s tím, že když v létě třeba představíme novou zajímavou kapelu, přivezeme ji rádi později do klubu. Bude větší šance na čerstvá jména přitáhnout lidi na samostatný koncert, když už si na open airu získají určité jméno.
Jaký je váš osobní tip v programu?
Nechci vyjmenovat všechno, i když by to stálo za to. Ale zmíním určitě českou premiéru Španěla Vincena Garcíi, jednoho z nejlepších baskytaristů současnosti. O Corym Wongovi mluvit netřeba, už tu byl, nicméně přijede s novým programem, určitě to bude obrovská jízda. Osobně se těším na set Candy Dulfer či již zmiňovanou Tamaru Kramar. Jsem rád, že jsme dramaturgii propojili s českými a slovenskými hudebníky. Nechci ale lpět na konkrétních jménech – přivážíme exkluzivní kvalitu ze světa i špičku domácí scény a věřím, že když se to propojí s krásou místa, kde se festival koná, půjde o zážitek, který jen tak někde jinde nezískáte. Budeme se snažit postupně etablovat, oslovovat lidi a získávat jejich důvěru, aby si v rámci léta našli cestu právě k nám. Věřím, že kvalitou programu dáváme důvod přijít už letos, ale jsem nohama na zemi a vím, že může trvat vybudovat si pozici. Budu šťastný, když letos vyjde počasí, naplníme své plány a budeme moct festival budovat i do budoucna.
Vincen García přijíždí do České republiky poprvé.