Obrázek k článku Pekelný začátek rockerů Tchert: Všichni zvraceli přes palubu a labutě to jedly
| Lukáš Rešl | Foto: Michaela Kalíková

Pekelný začátek rockerů Tchert: Všichni zvraceli přes palubu a labutě to jedly

Někdy v polovině roku 2021 se na domácí klubové scéně z čista jasna zjevil ďábelský a nelítostný Tchert, který si nebere žádné servítky. Řeč je o temném hardcorovém projektu, který vyniká originálním soundem a především značně naturální žánrovou formou. Za poslední rok do toho ďábelská kapela pořádně dupla kopytem a v prosinci minulého roku vydala debutové EP, na které by brzo měla navázat i celá deska.

Když jsem kapelu Tchert viděl poprvé v loňském roce na festivalu Klubovna 10 Fest, stál jsem jako opařený. Už dlouho jsem na naší scéně neviděl kapelu s tak moderním hardcorovým zvukem a zároveň nádechem starého dobrého oldschool-metalu, která by působila tak svěže a sebevědomě. Když jsem si pak na konci minulého roku ustavičně a několikrát denně pouštěl jejich čerstvě vydané EP nazvané Inti, bylo jasno… O téhle kapele chci vědět víc! Proč? Protože zní zpropadeně dobře. Tak, že obstojí i ve srovnání s globální scénou.

Projekt Tchert mají na svědomí známé tváře domácí hardcore scény, Tom Rothschedl a Jakub Hlaváček. Právě se zpěvákem Tomem Rothschedlem, kterého čeští coroví fandové znají hlavně jako baskytaristu a nedílnou součást posthardcorového souboru Skywalker, jsme dali společnou řeč a probrali onoho tajemného Tcherta, jenž si svým debutovým EP říká o mnohem víc, než se na první dojem může zdát. Věřím, že ze zatím malého pekelníka může časem vyrůst opravdu hlasitý a zvučný démon.

Tchert nahazuje řemen

Zpočátku se zdálo, že to oba protagonisté pojímají spíše jako boční projekt, v rámci kterého si pro radost sem tam vydají pár singlů. „Celé to začalo vznikat již v době covidu. Tehdy nebylo do čeho píchnout a s Kubou jsme si navzájem posílali demáče. Oba máme rádi tuhle tvrdou metalovou polohu, kterou Tchert odráží. Osobně miluju oldschool-metalové kapely jako Machine Head nebo Black Sabbath. Ten projekt jsme chtěli od začátku směřovat hardcorovým směrem, ale zároveň do toho vložit také víc toho metalu,“ říká Tom, jehož motivací bylo tvořit muziku, která tady zkrátka chybí.

„Hodně mě baví třeba kapela Knocked Loose, jejichž stylu se u nás na scéně nikdo neblíží. Většinou je tu tahle tvrdá muzika orientovaná více deathcorovým směrem, což jsme nechtěli. Snažili jsme se to celé pojmout spíše metalovo-hardcorově.“

Nový projekt Tchert debutoval v květnu 2021 singlem Worldender, na který následně navázal dalším trackem Love Alone ve spolupráci se zpěvákem DAVYM z belgické beatdownové party xViciousx. Obě prvotiny vzešly z dílny talentovaného producenta Damiana Kučery, spoluhráče Toma z kapely Skywalker. Není proto žádným překvapením, že hned první nahrávky disponovaly solidním, troufám si říci až světovým soundem. Do vydání prvního EP pak kapela nahrála ještě tři další songy.

„Doba covidu všechno zbrzdila… Nehrálo se a my jsme si začali v tichosti a pomalu dělat tenhle projekt. V létě 2022 jsme kývli na první show, kterou jsme odehráli na domácím festivalu Fajtfest. Ohlas na ten koncert byl tak brutální, že jsme si řekli, že dáme ještě pár koncertů… No a začali jsme víc hrát. Tahle muzika nás prostě baví a dává nám to celé především smysl.“

Seznamte se

Hlavní tváří kapely Tchert je hudebník Tom Rothschedl, který se podílí na celé řadě projektů. Vyjma Tcherta a hardcorových Skywalker se Rothschedl dlouhodobě věnuje i svému indie projektu Dasey Hill. Má též po palcem vlastní label ANKN Records, pod nímž pomáhá menším kapelám z corové scény vydávat nahrávky a více se dostat do povědomí veřejnosti.

„V Česku je to s undergroundovou hudbou složitější – kapelám se zkrátka nevrátí to, co do nahrávání desky investují. Taky v dnešní době musíš pořád něco vydávat a udržovat si pozornost, aby tě bylo furt vidět. Label existuje spíš jako pomoc k vytvoření okruhu kapel/zázemí, kde lidi budou moct hledat dobrou hudbu, kterou v Česku nenajdou v rádiích.“

V minulosti Tom Rothschedl vystupoval jako baskytarový doprovod pro různé české rapové/popové interprety. S jedním z nich, Pauliem Garandem, již dlouhodobě spolupracuje na značce Garand Brand. „Díky své firmě na výrobu merchandise ANAKIN MERCH se v Garand Brand starám hlavně o výrobu, logistiku a občas trochu kecám do designů. Pro další české interprety mám další e-shopy a vlastní značku Base Apparel.“

Produkce z dílny Landmvrks

Snaha Toma Rothschedla a Jakuba Hlaváčka tlačit projekt dál skutečně nabrala na reálných obrysech. Již od prvního koncertu se k partě přidal také baskytarista František Jelen z metalcorových Marked As an Enemy a bubeník Přemysl Pláteník. Sestava doplněná o zkušené hráče spolu zvládla v minulém roce odehrát několik koncertů a především připravit vydání debutového EP Inti.

Kratší nahrávka o čtyřech singlech, která vyšla 8. prosince minulého roku, je zajímavou koncepční záležitostí, která uhrane zvukem, ale především také temnou a zároveň drsnou atmosférou. Každá jednotlivá stopáž zní různorodě, přesto do sebe všechno parádně zapadá. Svůj podíl na tom má bezesporu také hvězdný producent Florent Salfati, frontman dnes možná vůbec největší metalcorové party v Evropě, francouzských Landmvrks, jenž se postaral o mix a mastering nahrávky. Takové jméno by u nás pod sebou chtěla mít snad každá corová kapela…

„Flo nám vlastně míchal už singl Hoc Est Corpus Meum, který vyšel ještě před EPčkem. Byli jsme s tím nadmíru spokojení a domluvili jsme se, že s ním uděláme i celou kratší desku. Pak jsme se viděli na Rock for People a řešili jsme tam k tomu nějaký detaily. Když nám pak posílal první nástřely, úplně mě to odpálilo, zvuk byl naprosto brutální. Je to neskutečný talent,“ říká s nadšením Tom, který se s Florentem Salfatim zná díky společnému koncertování se svou kapelou Skywalker. Ze společných turné s Landmvrks má také několik nezapomenutelných vzpomínek.

„Kdysi, když ještě Landmvrks zdaleka nebyli tak známí jako dneska, jeli jsme s nimi tour po Evropě. Jednou jsme takhle hráli na lodi v Lyonu. Mám z toho zážitek, když se kluci pozvraceli z veganských lasagní z cateringu, které byly zřejmě zkažené. Já jediný jsem si je zrovna tehdy nedal. Všichni tam pak zvraceli přes palubu a labutě to rovnou jedly, což bylo fakt nechutný a zároveň fakt prdel.“

Tchertovské EP

Zpátky ale k EP Inti. To obsahuje celkem čtyři nápadité singly plné beznadějné emoce, která se na posluchače hrne díky nekompromisním screamům Toma Rothschedla. Podle něj byly první dva singly, které kluci zveřejnili ještě před vydáním EP, hodně různorodé.

„Jako první jsme vydávali singl Irukandji, který je hodně tvrdý, a na featu tam máme Matta Kopeckého ze Silent Generation. A pak jsme ještě vydali T.M.A. (Black Light), ten je až trochu metalově melancholický. Je možné, že to působilo lehce matoucím dojmem, ale když se EP pustí jako celek, tak do sebe všechno zapadá, jak má. Obecně kapely často míří jen jedním žánrovým směrem, takže mi přišlo zajímavé to pojmout takhle více ze široka. Vlastně mě i docela těší, že naše hudba nejde úplně žánrově zařadit.“

A v tom má Tchertí frontman pravdu. Kratší deska tvoří pozoruhodný příběh plný temnoty, napětí, a především drsných kytarových riffů, které se vezou na vlně nesmírně pulzujících bicích partů. Některé pasáže zde zní jako depresivní blackmetalová vlna plná zatěžkaných hardcorových breaků, některé jako temný deathcore a něco jako řízný deathmetal plný blastbeatů.

„Co se týče inspirace, poslední dobou vyhledávám hlavně živé bicí. Dříve mi ani tolik nevadilo si třeba nějaké bicí naklikat, ale dneska už prostě potřebuji živé bubny. V době, kdy se už v tvrdé hudbě přestává řešit i živá baskytara, je tomu potřeba říct stop a pokusit se vrátit proces nahrávání kytarové hudby s bicíma a basou zpět. Třeba moje nejoblíbenější deska roku 2023 je Severance od britských Guilt Trip. Zvukově mě to hned odpálilo – je to hodně fresh, protože kombinují právě oldschoolový metal a nu-metal s moderním hardcorem a celé to má skvělý zvuk. Tenhle koncept mě hodně baví.“

Působivé EP má kapela venku a oslavila ho úspěšným křtem, který se konal začátkem ledna v klubu Café V lese. Jak to bude s Tchertem dál?

„Snažíme se teď hlavně promovat EP. Doufám, že 2024 bude dobrý rok a nic ho nebude komplikovat. Máme totiž napsaných 14 songů a rádi bychom letos vydali první desku. Musíme z toho vybrat to nejlepší, a to pak právě dát na debutové album,“ říká v závěru našeho povídání Tom Rothschedl, jenž je na domácí hudební scéně vskutku zajímavou postavou, kterou není od věci si blíže představit.

Příběhy Tchertích skladeb ušima Toma Rothschedla

Internecivus Raptus: První track je o mimozemšťanech. Vždycky jsem miloval seriál Akta X, a mám dokonce i tetování „I Want to Believe”. Ten název vystihuje v podstatě všechno. UFO, létající objekty a v rámci EP i „světelné objekty”. Ani nevím, zda v UFO věřím, nebo ne, ale vlastně bych chtěl.

No Stars: Skladba je o pocitu, jaké to musí být „nic nevidět”. Jinými slovy, když tě lidé lákají/vedou, ale ty nevíš, co je pod tebou ten další krok – zda to s tebou myslí dobře a jestli jim můžeš věřit. Konec skladby končí slovy: „Hello star, long time no see“. To je světlo naděje.

T.M.A. (Black Light): Singl o tom, že se lidé často obrací k Bohu, jen aby smazali své hříchy. Je to vlastně píseň o světle na konci tunelu, který vidí člověk ze své jámy špatného konání, taková ironie očištění hříchu – konáš zlo, ale když se omluvíš, tak je vše v pohodě, pak znova a znova.

Irukandji – Blastbeaty, feat. Matt Kopecký: Irukandji je jedovatý druh medúzy, který dokáže člověku způsobit extrémní bolest i smrt. Spousta lidí, kteří zažili popálení touhle medúzou a přežili, popisují tento stav jako fázi, při které se chceš zabít, protože ta bolest je zkrátka nesnesitelná. Medúzy ve vodě svítí, takže to má opět určitou spojitost se světlem. Ten track je hodně podladěný, což nás inspirovalo k pozvání Matta Kopeckého ze Silent Generation, jenž zde hostuje v refrénu.