Kapela plánovala celý zvířecí projekt uložit ke spánku již v roce 2020 po vydání oceňovaného druhého alba Září, ale covidové období těmito plány zamíchalo a Zvíře vydechlo naposledy až včera, a to rovnou dvakrát. Původně byl plánován pouze jeden rozlučkový koncert, ale vzhledem k velkému zájmu (koncert se velmi brzy vyprodal) kapela přidala ještě jeden odpolední, na který měly děti do 10 let vstup zdarma. Já jsem nakonec zvolil návštěvu toho odpoledního koncertu, protože se mi nechtělo tlačit ve vyprodané Akropoli. Navíc mě po koncertě ještě čekala cesta po D1 zpět domů do Brna. Nakonec jsem byl rád, protože skutečnost že jsem si mohl Zvíře a jeho muziku užít v klubu ve kterém mezi dospělými návštěvníky tančily i malé děti, dala koncertu nádech jedinečnosti a neopakovatelnosti (i bez toho, že se vlastně jednalo o jednu z derniér).
Všech dvanáct muzikantů v čele s Jakubem Königem nastoupilo na pódium krátce po sedmnácté hodně. Otevřeli svůj set písničkou Září a od prvních tónů bylo zřejmé, že se celý koncert ponese v duchu vzájemného propojení nejen mezi muzikanty na pódiu, ale i s fanoušky pod ním a že všichni budeme „děti jedný smečky“. Kapela zahrála a zapívala písničky z obou vydaných alb a některé z nich v jiných mnou ještě neslyšených aranžích (a že už jsem pár jejich koncertů zažil), ve kterých dostala daleko větší vokální prostor ženská část zvířecí smečky, což prohloubilo a zintenzivnilo atmosféru těm už tak hypnotickým a emotivním songům.
Celý koncert byl pojat střízlivě a jeho dramaturgie byla podřízena atmosféře a náladě zvířecích songů, a mám za to, že i emocím souvisejícím s pocitem, že pro muzikanty na pódiu končí jedna etapa jejich hudebních životů (alespoň já jsem to tak cítil). Zvíře bez zbytečných řečí předvedlo souvislý proud muziky umocněný tradičními videoprojekcemi. A vše bylo, jak má být. Nic tam nechybělo, nic nepřebývalo.
Byla tam deprese, byl tam smutek, byla tam i samota, láska, a naděje, bylo tam padající listí, ocelově šedá obloha, studený vítr a mlha ... byl tam prostě podzim z prvního alba se vším všudy. A byla tam i vlčí ponurost a náznaky psí naděje z alba druhého. V bohatě aranžovaných písničkách s příběhem zněly kytary, smyčce, dechy, elektronické beaty a vícehlasé vokály, při kterých běhal mráz po zádech. A bylo to prostě krásné! Nechtěl jsem, aby to skončilo.
Když jsem po skončení koncertu kráčel tmou ulicemi k autu, kráčel jsem s pocitem, že mi koncerty Zvířete budou chybět. A určitě nejsem sám.
Zvíře jménem Podzim
Hodnocení 92 %
23. listopad 2022
Palác Akropolis, Praha
V roce 2017 vydalo Zvíře jménem Podzim eponymní album
Druhá deska Zvířete získala dvě ceny Anděl a nominaci na Apollo
Nyní se Jakub König s projektem na dobu neurčitou, možná napořád, rozloučil