Jedenácté album za pětadvacet let existence a Škwor stále ještě nestojí na místě a pořád hledá, kam by se posunul dál. Směr je jasný, inspirovaný Korny a dalšími tvrdými kapelami, které se snaží do metalového soundu dostat co nejvíc elektronických prvků. Ve skrytu duše však jednosměrnou kornovskou cestu nahlodává tradice českého písničkářství, jejíž vliv (často podvědomý) se mnohdy nenápadně (a možná i nechtěně) projevuje v textech Petra Hrdličky.

Album Čas holin vyšlo Bratřím Ebenům v roce 2014, takže nová deska Co my víme je tady po devítileté pauze. Na první poslech se zdá, že jistý specifický druh humoru, klasická ebenovská jiskra, pro kterou má publikum Marka, Davida a Kryštofa rádo, sourozeneckému triu zůstala. Ale doba se za těch devět let změnila a brzy pod vtipnými rýmy a za pozitivně znějícím Markovým projevem najdeme až nečekaně temné barvy.

Skupina Jelen má šesté album. Nepřekvapí, že je především o lásce. O radostech lásky, ale hlavně o její hořkosladké chuti. O lásce k ženám, o lásce k bratrovi, o lásce k těm, kdo už tu nejsou s námi.

Tereza Balonová zazářila svým debutem a statečně se pere i s jeho pokračováním. Zkoušku druhého alba přestála „bez ztráty květinky“, jak se kdysi říkávalo v televizních soutěžích. Její deska Lampiony vyniká upřímností, srdečností a smyslem pro barevný zvuk.

Už třicet let je Kabát nejpopulárnější rockovou kapelou v zemi. Nehraje si na žádné intelektuály. Má jasné, přehledné melodie, není ani brutálně ostrý, ale není to ani líbivý pop rock. Přesně ten druh hudebního kompromisu, který oslovuje nejširší masy těch, kdo jsou třeba i jen příležitostnými konzumenty hudby. Žádný bar, žádná kavárna, žádná čajovna, ale normální česká hospoda.

Petr Adámek alias Stein27 se moc se svou druhou velkou deskou nepředřel. Přesto je již tři týdny na vrcholu české hitparády IFPI. Momentálně na prvním místě i před sledovanou americkou zpěvačkou Olivií Rodrigo.

Jakub König je jméno, které se v posledních zhruba dvanácti letech na hudební scéně skrývalo nebo skrývá pod hlavičkami skupin Obří broskev (3 alba), Zvíře jménem Podzim (2 alba) nebo v sólových projektech se jménem Kittchen (4 alba). Jinak je to také renomovaný výtvarník a spisovatel, který se předloni uvedl zajímavým dystopickým bildungsrománem Vřeteno. Hvězdy, první album pod jeho občanským jménem, je v mnohém svou snovostí pokračováním Vřetena.

K hospodskému pódiu se šourá postarší strejc. Jako kdyby do hospody plné obstarožních mániček vůbec nepatřil. No, možná do výčepu mezi ostatní dědky. Strejc vyleze na scénu a z nezáživného staříka se najednou rozsvítí rockový zpěvák. Moc se nepohybuje – to ostatně nikdy nedělal – pomáhá si jednou rukou do taktu, druhou drží stojan mikrofonu.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v září roku 1993?

Na stará kolena je leaderem dvou kapel najednou. Ta první, Jablkoň, oslavila loni pětačtyřicet let existence. Po celou dobu je považována za jeden z nejoriginálnějších mixů hudebních stylů na naší scéně. Jeho druhá kapela Krajina Ró potvrzuje, že Michal Němec je typický hudební všežravec.