K písni vznikl i působivý klip. Na to, aby se z něj na Slovensku stal nenápadný virál, mu stačilo jen pár dní, a na prvních 25 tisíc zhlédnutí nepotřeboval ani týden.
Na nahrávce se zpěvačkou, která si sama obstarala i klávesy a flétnu, spolupracovali její stabilní spoluhráči: bubeník Marián Slávka (v minulosti např. člen skupiny Longital) a baskytarista Filip Hittrich; houslemi a produkcí vypomohl i respektovaný Slavo Solovic. Společně se jim podařilo vytvořit úžasnou a skoro až magickou fúzi současného zvuku a vlivů folklóru, a skvěle podpořit silnou textovou výpověď.
„Lazy se od mých předchozích alb liší tématy, kterými se zabývá,“ říká Dorota Nvotová o nové desce. „Dalo by se říct, že je společensky angažované, protože odráží vývoj, kterým jsme na Slovensku prošli od mého posledního alba Ten (2021). Je to moje krátká umělecká zpráva o stavu země a doufám, že kromě hudebního zážitku bude pro posluchače i zdrojem zamyšlení.“
Její slova potvrzuje i zmíněný klip. Pod jeho režií je podepsaný Marek Šulík, který využil i svůj bohatý archiv historických záběrů. Vedle nich a aktuálních prostřihů na do kroje oděnou zpěvačku, použil i záběry různých amatérských filmařů z folklorních festivalů v různých obdobích. Vše jako základní myšlenka spojuje a záběry ukazují, že na Slovensku existuje dlouhodobá tendence využívat folklor jako součást státní ideologie a propagandy, a nepřekvapivě tak nechybí ani záběry z období Slovenského štátu.
Právě nenápadná obrazová gradace promění zprvu pseudofolklórně působící skladbu do mrazivé výpovědi o realitě dnešního Slovenska. Děj i pocit zvolna se vkrádající tísně z názvu skladby nutí k nenásilnému zamyšlení a ukazuje, že silného sdělení lze dosáhnout i bez urputnosti a prvoplánovitosti.
Nahrávka i klip mají být pokřtěny v rámci vystoupení zpěvačky na festivalu Amplión - nový kabaret & pouličné umenie, jehož desátý ročník proběhne od 19. do 21. září v Banske Štiavnici. Tou dobou by už také k digitálnímu vydání měla přibýt i vinylová verze minialba.