Obrázek k článku Z PRVNÍ ŘADY: Girli se vozila po rukou diváků i na vlně vlastních emocí
| Johanka Bezrová | Foto: Pavla Hartmanová

Z PRVNÍ ŘADY: Girli se vozila po rukou diváků i na vlně vlastních emocí

Zvenku klub Bike Jesus na první pohled nevypadá vůbec přívětivě, ale zdání klame. Uvnitř se naskytne pohled na útulný klub s kapacitou pro pár set lidí. V polovině dubna zde hraje svůj koncert britská zpěvačka Girli a strhává nás svou energií.

Jen co vejdeme dovnitř, přichází na pódium první interpret večera Louis III. Vyhovuje mi, že tu není tolik lidí jako na větších koncertech v halách. Je to úplně jiná atmosféra. Spojitější a klidnější. Louis III ke každé skladbě vypráví příběhy, které se za nimi skrývají. Texty jeho písní jsou převážně o psychických problémech, jako jsou například úzkost nebo nespavost. Všichni přítomní tančí nebo se alespoň pohupují do rytmu. Atmosféra je přátelská a pohodová.

Po jeho vystoupení následuje krátká pauza. V klubu je poměrně zadýcháno, a tak je pro nás vzduch venku malým vysvobozením. Po kratším průzkumu okolí se vracíme zpátky dovnitř. Je tam ještě o trošku víc lidí než předtím. Někteří totiž přicházejí právě až na vystoupení Girli. I když se v klubu skoro nedá pohnout, nijak mi to nevadí, cítím se v přítomnosti ostatních fanoušků bezpečně.

Všichni už napjatě očekávají její příchod. Hudba z reproduktoru končí, světla zhasínají. Na pódium vyjde nejdříve druhá zpěvačka spolu s bubenicí. Hned nabádají publikum k silnějšímu potlesku. Nakonec se dočkáme i příchodu hlavní hvězdy večera.

Amelia Toomey, vystupující pod jménem Girli je zpěvačka z Londýna s nezaměnitelným hlasem a výrazným stylem oblékání i makeupu, ladící svůj vzhled převážně do růžova, včetně barvy vlasů. Její energické písně jsou známé chytlavými texty a nabitou melodií s rapovými úryvky. Za sebe bych řekla, že každá její píseň se liší od všech ostatních a zároveň jsou všechny pro ni typické. I přes zdánlivě veselé melodie a rychlé rytmy jsou její skladby smutné, ale zároveň naštvané a sebevědomé. Je z nich cítit zažitá bolest, ale zároveň i to, že v životě se potřebujete spolehnout hlavně sami na sebe, a to vám nikdo jiný nenahradí.

Girli svůj koncert otevírá písní Has Been. Všichni se hned roztancují a zpívají: “Hey hey, I don’t really give a damn what they say!” a hned po skončení následuje skladba I Don’t Like Myself, která představuje porovnávání se s ostatními lidmi a touhu po přijetí sama sebe.

Až poté přátelsky zdraví fanoušky. Říká, že je zase ráda v Praze a že když vystupovala v létě na festivalu Prague Pride, zamilovala si české fanoušky.

Začne vyprávět, že další píseň složila po zkušenostech s tím, jak na ni lidi často koukají na ulici kvůli jejímu vzhledu a jak si muži často neodpustí nepříjemné poznámky. Následuje tedy píseň Not That Girl.

Odehraje pár dalších písní a poté se zeptá, jestli může zahrát píseň o přímo pohádkové lásce. Všichni hned víme, o jakou píseň se jedná. Někteří vytahují telefony a zapínají svítilny přes barevná srdíčka, která sehnali pravděpodobně na baru, jiní objímají své partnery, nebo kamarády a tančí spolu, mezitím, co Girli zpívá Friday Night Big Screen. Když píseň skončí, má sama co dělat, aby dojetím nezačala brečet.

Po troše romantiky nám hraje dosud nevydanou píseň, jejíž název jsem bohužel nezachytila.

Během další skladby, Letter To My Ex se nejdříve ujišťuje, jestli ji fanoušci chytí a poté se vydává vstříc vzpaženým rukám publika. Fanoušci ji samozřejmě chytí, jak slíbili, a po chvíli ji vrátí zpět na pódium.

Následuje píseň I Really F**ked It Up, a než dohraje hudba, zpěvačka i s doprovodem odchází do zákulisí. Dav ovšem nepřestává tleskat a pištět s nadějí, že se ještě vrátí. Naštěstí vyslyší naše prosby a vrací se zahrát poslední píseň, ke které říká, že ji napsala poté, co se zamilovala do slečny, když ještě byla se svým bývalým přítelem. Všichni zase moc dobře ví, o kterou jde, protože zrovna na More Than A Friend většina fanoušků čekala celý večer. Všichni spolu zpívají, tančí a užívají si tu krásnou atmosféru přijetí a bezpečí.

Po skončení této skladby už Girli s kapelou opravdu odchází. My se ještě snažíme je znovu vylákat zpět a přemluvit ještě k jedné skladbě, ale už je pozdě a na další píseň už nezbyl čas. Všichni z koncertu odchází spokojení a nabití pozitivní energií. Když obcházíme budovu, náš pohled upoutají růžové vlasy za oknem. Ano, máme výhled přímo do šatny kapely. Začneme mávat a oni nám zamávají nazpět. Po chvíli už u okna nestojíme jen my, ale i pár dalších lidí a gestikulací prosíme hvězdu večera o fotku. Přijde k oknu s úsměvem na tváři a vyfotí se s námi. Sladká třešnička na dortu naší spokojenosti doprovázená poslechem jejích skladeb cestou noční Prahou domů.

Girli
Support: Louis III
16. duben 2023
Bike Jesus, Praha

Z první řady

V nepravidelné sérii článků Z první řady zprostředkováváme emoce a bezprostřední koncertní vjemy těch nejoddanějších fanoušků.