Není pochyb o tom, že Yungblud byl jedním z úkazů končícího roku. Ještě loni, když na něj vsadili Rock for People jako na jednoho z headlinerů, si mnozí klepali na čelo. Dnes už nikdo nepochybuje, že se zrodila rocková star. Yungblud letos nejprve dostal štempl od Ozzyho Osbourna, kterému zazpíval na památné rozlučce. A následně sám nějakým zázrakem "rozhýbal" Stevena Tylera a pardy z Aerosmith k tomu, aby natočili společné EP. Jasně, není to žádná nová, trendy hudba. Ale zvuk uplynulým měsícům určitě udávala. Jediná škoda je, že jsme se kvůli ní nedostali k parádní Yungbludově sólovce. To je tak, když někdo dělá tolik super věcí.
Světový song roku: Aerosmith, Yungblud - My Only Angel
Všichni fanoušci jistě zpozorněli, když vyšel singl, kde vznikla naprosto dokonalá mezigenerační spolupráce. Aerosmith sice oznámili, že končí s koncertováním, teď to ale vypadá, že se blýská na lepší časy. Stevenovi Tylerovi to zpívá skvěle a v kombinaci s Yungbludovým chraplákem vám tenhle song rozhodně utkví v paměti. – Tereza Stejskalová
Aerosmithovské setkání starého rocku s novým vizionářem je stejně inspirující jako kdysi jejich Walk This Way s Run DMC. Na první poslech žádný velký zázrak, ale otevírá cestu podobným fúzím a mohlo by oživit poněkud skomírající rockovou scénu. – Josef Vlček
Váhala jsem, jestli dát od Yungbluda Hello Heaven, Hello, nebo My Only Angel. Přidala jsem na váhu Stevena Tylera... –Šárka Hellerová
V rocku nikdo neměl pestřejší rok než Yungblud. Že se díky němu dočkáme nové muziky od pardálů Aerosmith? Už za to překvapení do našeho přehledu patří. – Honza Vedral
Světový song roku: VÝB2R Z REDAKČNÍHO BEST OF 2025
Hudba nejsou závody. V jednotlivých kategoriích jsme se proto rozhodli vyhlásit vždy jednoho interpreta a počin, na kterém se nás shodlo nejvíc redaktorů Headlineru. A v následujících tipech především brouzdáme na osobní vlně zajímavostmi napříč žánry. Řadíme je abecedně a za poslech stojí všechny.
CMAT – Take a Sexy Picture of Me
Charismatická Irčanka byla jedním ze zjevení roku. Málokterá písnička posledních měsíců je tak vlezlá a přitom k popu tak podloudná. A super je i naživo. – Honza Vedral
Death of Guitar Pop – Rudy Come Home
Moje první myšlenka? Opravdu v roce 2025 někdo ještě dokázal napsat nefalšovanou ska hymnu v nejlepší tradici Madness, Specials a dalších kapel 2tone vlny? Pak jsem se podíval do kreditů a zjistil, že pro Death of Guitar Pop ji napsal můj oblíbený producent Ed Rome. Dvojitá radost.Nic nakažlivějšího jsem snad letos neslyšel. – Honza Vedral
Deftones – milk of the madonna
Tihle veteráni nemusejí nikomu dokazovat svoje místo na scéně, ale s každou novou deskou se vždycky najde vlna pochybností o směru kapely. Druhý singl z Private Music však přinesl něco, o čem si část fanoušků myslela, že už to nikdy neuslyší. Přímočará a zároveň naléhavá skladba, která sálá energií období kolem roku 2000. Tou energií, kterou jsme na posledních albech hledali marně. – Frank Fišer
Doechii - Anxiety
Já vím, já vím, Je to song uz roku 2019. Ale vyletěl letos. a na jaře mu nešlo uniknout. Doechii má skvělý vajb, flow. A když se to spojilo s povědomou melodií hitu Somebody That I Used to Know od Gotyeho... byl z toho nový hit. – Honza Vedral
Ethel Cain – Waco, Texas
Ethel Cain na svém druhém albu ukázala prostředníček pravidlům popu, která hlásají, že písnička by měla být úderná a krátká. Na desce Willoughby Tucker, I´ll Always Love You je to spíš naopak: prim hraje pozvolná gradace a dlouhá stopáž. Zavírák desky Waco, Texas má patnáct minut, ale nenudí ani sekundu. Pořád se v něm něco děje a vypravěčsky je to naprostá lahůdka, která posluchače v celkovém kontextu mytologie Ethel Cain rozdrtí na prach. Doják jak kráva. – Michael Švarc
Flea – A Plea
Flea, legendární baskytarista Red Hot Chili Peppers, se po téměř padesátileté kariéře vrátil ke své první vášni, k jazzové trubce, a připravil sólový singl A Plea, první ukázku z chystaného alba. Na téměř osmiminutové free-jazzové jízdě Flea spojuje elektrickou basu, trubku a svůj zpěv s improvizační energií kontrabasistky Anny Butterss, bubeníka Deantoniho Parkse, kytaristy Jeffa Parkera, dechové sekce a dalších jazzových vizionářů. Hudebně i emocionálně se skladba pohybuje mezi chaosem a krásou, mezi free-jazzovou anarchií a zároveň lidskou naléhavostí, a ukazuje Fleu jako instinktivního, tělesného hudebníka, který překračuje žánry a odmítá se podřídit předvídatelnosti. – Marek Reinoha
Fontaines D.C. – It’s Amazing To Be Young
Irská kytarová kapela jen tak ze začátku roku vypustila tenhle hymnus o tom, jak je krásný bejt mladej, ale i o tom, jak těžký je se rvát s každodenníma problémama ať už osobního rázu nebo světabolu. Basák kapely Conor sám o písni říká, že je to vzkaz naděje pro malé děti, je to o kontrastu k tomu „unavenýmu světu dospělých“. Žijte okamžikem a užívejte si ho, říká kapela a já souhlasím. – wlado
Florence + The Machine – Everybody Scream
Na Florence Welch jsem měl vždycky rád, když popustila uzdu svojí vnitřní divožence a čarodějnici. Pilotní singl jejího alba Everybody Scream je přesně takovým divokým nespoutaným rituálem, kde se haleká a křepčí jak při sabatu. Je v tom všechno, co mají posluchači na Florence + The Machine rádi, ale jaksi ostřejší a živelnější. A klip je třešnička. – Michael Švarc
Hacernos Así – Luisa Almageur & Africa Express (album Bahidorá)
Úchvatně dojemná píseň od trans zpěvačky pro trans lidi s textem: „Přála bych si, aby existoval lékař, který by se k nám dokázal chovat laskavě.“ – Jiří Moravčík
HUNTR/X – Golden
Kdo neviděl ten malovaný kpopový muzikál na Netflixu, kde hrdinky Rumi, Mira a Zoey bojují proti boybandu démonů, tak jako by letos vůbec nežil. Jak film, tak písně z něj letos lámaly všechny rekordy a zářily na špičkách všech možných žebříčků. Jasně, je to moje poťouchlá povinnost nabourat tenhle seznam něčím, co by ode mě nikdo nečekal, ale taky je za tím dost silnej příběh zpěvačky Ejae, která po úspěchu skladby začala vyprávět o realitě „kasáren pro kpopové talenty“. Golden je ale špičkovej a dotaženej velkej popovej song! – wlado
Lady Gaga – Abracadabra
Ve skladbě Abracadabra je spousta magie: syntezátory, tanec, čarodejnice… Světový hit #1, je to perfektní popová píseň a Lady Gaga se v ní vrací ke kořenům. Tohle je taneční pop, který svět potřebuje. – Dany Stejskal
Kdo už odepsal Lady Gaga, měl by to po téhle písni přehodnotit. – Honza Vedral
Lewis Capaldi – Survive
Návrat Lewise Capaldiho proběhnul ve velkém stylu – na Glastonbury dokázal, že je zase ve formě, oznámil tour po UK a vydal fantastické EP. Singl Survive jeho návrat krásně podtrhuje a je jasné, že se máme na co těšit! – Tereza Stejskalová
Nevím, jak to ten Lewis dělá, ale co by od kohokoliv jiného na mě byla moc velká kýčovka, od něj miluju. Survive je totálně srdcervoucí písnička, která umí dodat hodně síly. – Šárka Hellerová
Lilly Allen – West End Girl
Nová Lilly Allen? Ano, prosím! Nová deska a konkrétně i tahle píseň jsou návrat roku. – Šárka Hellerová
Už dlouho jsem se u popu tak nečervenal. – Honza Vedral
Medium Build – White Male Privilege
Vyskočilo to na mě v nějaké záplavě reelsek při běžném doomscrollingu a už jsem se toho do konce roku nepustil. Pravděpodobně písnička, kterou jsem letos slyšel nejčastěji. Syrová zpověď smutnýho kluka o tom, co v životě udělal a co by dělat měl. Je v tom tolik emocí! Všechno jednou bude v pořádku, zpívá Nick v refrénu a já mu věřím a vy věřte taky. A pusťte si to... – wlado
Pinkpanthress – Illegal
Píseň, která bouchla na sociální síti TikTok i mimo ni. Píseň rozhodně podtrhuje fakt, že je Pink Panthress jednou z nejzajímavějších popových zpěvačky na světě. Na hravém beatu ukazuje své pěvecké schopnosti a já se těším, s čím přijde v letech příštích. – Petr Malásek
President - Fearless
Jakožto velký fanoušek tvrdších kytarových žánrů mi nemohla uniknout zpráva o této nové maskované post-hardcorové kapele, které se na podiích objevila teprve letos, ale hned jí bylo všude plno. Píseň Fearless pochází z jejich debutového EP King of Terrors a pro mne se okamžitě stala hlavním ušním červem roku 2025. Hymnický refrén, breakdowny, moderní samply – všechno je na správných místech a já mám radost, že můžu sledovat vzlet nové kapely, která bude brzo světová špička. – Jiří Matlach
Pulp – Spike Island
Singl Spike Island je první novinkou kapely Pulp od roku 2022 a funguje jako triumfální comeback, který zároveň odvážně přetváří jejich hudební odkaz. Kapela mistrně kombinuje taneční puls s ostrou indie punkovou energií, přičemž synthy, slide kytara a pevná rytmika dávají písni nekompromisní dravost a současnou naléhavost. Jarvis Cocker typicky britpopovým sarkasmem a nostalgií odkazuje ke slavnému koncertu Spike Island z roku 1990, ale jeho vokál zároveň dodává skladbě živost a naléhavost, která zní dnes stejně aktuálně jako tehdy. Vizuální doprovod s AI animací starých fotografií kapely vytváří most mezi minulostí a přítomností a podtrhuje pocit, že Pulp se po 24 letech vrací nejen s historií za zády, ale s plnou kreativitou a energií. Spike Island je důkazem, že jejich comeback není rutina, ale znovuzrození s elegancí, sebevědomím a neodolatelnou silou. – Marek Reinoha
Robbie Williams – Rocket (feat. Tony Iommi)
Když se spojí možná největší popový šoumen současnosti s jedním z nejlegendárnějších kytaristů v historii metalu, tak to je událost sama o sobě. A ještě spolu dali do kupy hit, kterým teď Williams odpaluje na úvod koncerty. Radost poslouchat! – Jarda Konáš
Rosalía – Berghain
Nic podobného jsem nejspíš ještě nikdy předtím neslyšel – Honza Vedral
Nové album Rosalíi Lux mě neoslovilo tolik, jak jsem doufal, ale pilotní singl Berghain přesto považuju za jeden z nejlepších songů letošního roku. Je nepředvídatelný, neotřelý, možná i trochu šokující. Katalánská hvězda v něm předvádí pěveckou i lingvistickou gymnastiku a ilustruje, proč je jedním z nejzajímavějších jmen na světové scéně. – Michael Švarc
Sabrina Carpenter – Manchild
Stejně jako minulý rok jsem se rozhodl dát na první místo popový hit – a tento rok jsem zvolil Sabrinu Carpenter, která na své poslední desce má písničku Manchild. Ta popisuje nedospěle se chovající ex-přítele a muže, kteří neumí pracovat rukama. V roce, kdy jedním z hlavních trendů roku byli “performativní muži”, se nedalo vybrat skoro nic jiného. – Petr Malásek
Sammy Virji, Skepta – Cops & Robbers
Jestli bylo něco na poli elektronické hudby v roce 2025 slyšet, tak to byl rozhodně britský garage a bassline. A Sammy Virji se stal jedním z hlavních jmen žánru. Písnička je zábavná, lehce remixovatelná a flow grimové hvězdy Skepty tvoří skvělou kombinaci. – Petr Malásek
Sleep Token - Caramel
Když jako jeden ze singlů vyšlete něco, co kombinuje žánry, které spolu na první pohled absolutně neladí, zasloužíte obdiv. Zvlášť když to funguje. A přesně o tom Caramel je. Spojit reggaeton, blackmetal, rock a téměř popové melodie chce pořádný cit. Sleep Token si ale už tradičně dělají věci po svém a znovu jim to prochází díky muzikantské přesnosti a neúnavné odhodlanosti. –Frank Fišer
The Favors - The Little Mess You Made
Finneas představil svoji kapelu The Favors v rámci svého koncertu na Colours a pamatuju si velké okouzlení. Trochu mi to připomíná milovaný Villagers. –Šárka Hellerová
The Ting Tings – Dreaming
Pamatujete si na kapelu The Ting Tings? Takovej ten otravnej a skvělej singl That’s Not My Name? Tak tenhle páreček Katie a Jules si dali pár let pauzičku a rozhodli se, že natočí desku inspirovanou umělci jako Fleetwood Mac, Toto a podobnými velikány – nakolik se jim to povedlo nechám na vás, ale pro mě velmi milé překvapení a musím uznale pokývat nad tím progresem! – wlado
Thornhill – Revolver
Australští Thornhill za poslední roky přešli z metalcoru do specificky alternativního metalu a je to zatraceně dobře. Jejich loňská deska Bodies je jejich jasně nejlepší a na mém Apple Music z ní vystřelila zejména skladba Revolver, která snad nejlépe prezentuje atmosféru celé desky. Píseň svou zatěžkanou melancholií a nekompromisními kytarami připomíná zlatou éru Deftones – zároveň ale má svébytný zvuk a jasně rozpoznatelný kapelní rukopis. Z téhle pecky prostě příjemně naskakuje husí kůže. – Lukáš Rešl
Thornhill – Paparazzi (Lady Gaga cover)
Ano, je to cover. Ale jaký! Během live session v rádiu Triple J si Thornhill vybrali skladbu od jedné ze svých, dle jejich slov, největších inspirací a pustili se do ní způsobem, který má k rocku blíž, než se může zdát. Výsledek je snad ještě silnější než originál, a to díky tvrdší aranži i skvělým vokálům Jacoba Charltona, který celou věc táhne s obrovským nadhledem. – Frank Fišer
Wolf Alice – Bloom Baby Bloom
První singl z aktuální desky The Clearing odpálil asi úplně všechny fanoušky. Mix různých žánrů i emocí, který z tanečního rytmu plynule přechází do rockového řevu a zpět. Taky rozhodně jeden z nejnáročnějších pěvěckých partů pro Ellie Rowsell, na kterém ukázala, jak moc se jako zpěvačka vyvíjí. Prostě pecka. – Barča Kubalová