Obrázek k článku Helenina opravdu dlouhá noc. Aneb nejúspěšnější české autorky současnosti
| Josef Vlček | Honza Vedral / Foto: Profimedia

Helenina opravdu dlouhá noc. Aneb nejúspěšnější české autorky současnosti

V žebříčcích bodují písničkářky víc než rockeři s kytarou. Iniciativa keychange už několik let vyzývá k procentuálnímu zastoupení žen na hudebních festivalech. Už i rapová scéna se začíná vymezovat proti sexismu a také na tuzemské scéně se pomalu prosazují rapperky. Emancipace hudby je téma posledních let ve světě i u nás. Jaká je ale tuzemská realita?

K pokusu podívat se, jak je to u nás se ženami jako autorkami populární hudby, nás přiměla příprava hlasování v cenách České hudební akademie Anděl 2021. V nich je podmínkou, že hodnoceni jsou jen ti, kteří v uplynulém roce vydali album. Když došlo na přípravu kategorie Sólová interpretka, zjistili jsme, že nedáme dohromady ani dvacet nahrávek, které se do kategorie vejdou. Přitom kolik dívek sní o tom, že bude zpěvačkami? Vždyť většina výběrových kol Superstar je zaplněna z velké části děvčaty. A mnohé z nich se dostaly až do nejvyšších kol.

Co se s ženským popem stalo? A proč se o něm víc mluví, než že by byl? Nejde ale jen o zpěvačky a interpretky, ale o podíl žen v kreativní složce hudebního byznysu vůbec. Kolik je u nás textařek, skladatelek, písničkářek, které se uchytily ve veřejném prostoru? Požádali jsme tedy Ochranný svaz autorský o přehled nejúspěšnějších autorek a spoluautorek domácí provenience za posledních deset let a v loňském roce. A také o jejich nejúspěšnější písně.

Statistika je ovšem ošidná věc. Ani ne tak kvůli číslům samotným, ale spíš kvůli jejich interpretaci. V případě účasti žen na populární hudbě jsou data každopádně velmi jednoznačná. Žádná velká revoluce se u nás zatím nekoná ani se k ní – alespoň optikou úspěšnosti – neschyluje.

Nejúspěšnější hity Lucie Bílé jsou převážně cover verze, ale na jejich úspěchu se nemalou měrou podílejí vtipné texty Gabriely Osvaldové. V rádiích boduje především skladba eSeMes. Naživo Amor Magor.

Většina tabulek za posledních deset let ukazuje, že nejpevnější místo v české populární hudbě mají ženy – profesionální textařky střední a starší generace: Gabriela Osvaldová, Hana Vondráčková (Sorossová) a Jiřina Fikejzová jsou obrovskými stálicemi, ke kterým se jen málokterá jiná žena v showbyznysu přiblíží. I ony by ovšem ve srovnání s muži byly jen někde uprostřed pelotonu. Za pozornost stojí i to, že autory hudby v největších hitech úspěšné ženské trojice jsou muži – eSeMeS zpívá sice Lucie Bílá, ale pod melodií je podepsáno pět Italů, hudbu k Dlouhé noci napsal Michal David a Řekni, kde ty kytky, to je cover folkové písně Petea Seegera.

Trochu jiné mládí

Člověk by věřil, že alespoň v roce 2021 už nastoupí na vrchol některá mladší autorka, ale Osvaldová a Hana Vondráčková si ve většině mediálních kategorií drží neochvějně své přední pozice. A překvapení je málo – vlastně pouze třetí místo mezi ženami v oblasti hudby v rádiích, které patří Janě Infeldové ze skupiny Jananas, nepochybně díky textům pro Lucii Bílou, Like-It a Ewu Farnou. A pak také Barbora Poláková, která zejména svým hitem Nafrněná opanovala digitální prostředí.

Specifickou kapitolou ženského popu jsou autorky a interpretky písní pro děti. Například čtvrtá nejhranější skladatelka roku 2021 je Michaela Růžičková. Pětapadesátiletá autorka z Ostravy má přes tucet alb a rozhlasová stanice ČRo Junior nebo regionální stanice Českého rozhlasu ji nejspíš musí ve vysílání točit jako o život. Neméně úspěšně boduje ve výpisech třeba i další autorka dětských písniček Haňa Navarová.

V době vydání na úspěch skladby Dlouhá noc nevsázelo ani vydavatelství. Píseň Michala Davida a textařky Hany Sorossové je až v závěru alba Heleny Vondráčkové a neměl to být ani singl. Z éteru nezmizel už 22 let.

Řekni, kde ty šlágry jsou

Celkem slušně se daří také zpěvačkám v dechovkách a zábavových samohrajkových souborech, které známe z TV Šlágr. A protože je žádné rádio nehraje, jsou úspěšné hlavně v oblasti koncertní. Pochybuji, že někdo ze čtenářů Headlineru zná jméno kyjovské zpěvačky Miroslavy Gurské, ale co do užití jejích textů na koncertech je hned na čtvrtém místě za třemi už zmíněnými hlavními hvězdami české textařiny.

Mezi autorkami na dalších místech najdeme i několik rockových osobností – dlouhodobě si dobře vede například Veronika Borovková alias Supice ze Tří sester, ale většinou je prezentována jako spoluautorka. Ostatně i Ewa Chobot neboli Ewa Farna má jakžtakž autorsky nakročeno a náleží k těm, které se v budoucnosti mohou hlavně jako spoluautorky ještě více prosadit.

Asi to nejdůležitější, co bychom od žen a dívek očekávali, je role písničkářky. Písničkář je v našich podmínkách skladatel i textař, člověk, který chce sám za sebe něco sdělit. Tak trochu opinion maker, možná i mluvčí generace. Ne nutně folkař. A tady je situace zdaleka nejkritičtější. V desetileté perspektivě najdeme mezi první pětadvacítkou žen vlastně jen Radku Vrankovou neboli Radúzu a Anetu Langerovou, která se dá do této kategorie bez problémů zařadit.

Stane se právě Ewa Farna ženským hlasem své generace? Má k tomu nakročeno. V žebříčku nejúspěšnějších autorek v digitálním prostředí se za rok 2021 umístila na devátém místě. A to díky svému albu Umami.

Snad jedině díky digitálu se objeví ve druhé dvacítce pár nadějných, zajímavých osobností jako Kateřina Marie Tichá, Nikola Mucha nebo rapperka Šárka Geroldová neboli Sharkass, která v posledních dvou letech drtí online zejména díky spolupráci s úspěšným Janem Bendigem. Z výsledků je patrné, že co je úspěšné na internetu, se ale nemusí líbit v rádiích a naopak. Ale i to, že přestože je digitální prostředí současné produkci bližší a jeho pravidla neurčuje žádný dramaturg a tvůrce vkusu, i tady panuje Dlouhá noc.

Možná je zajímavé se podívat, jaké jsou nejhranější rozhlasové písně za posledních deset let, v nichž se mezi autory vyskytuje ženský element. Podle očekávání to jsou skladby Za všechno může čas od Lenky Filipové (vzácný příklad, že žena je autorkou hudby, text napsal Zdeněk Rytíř) a samozřejmě Dlouhá noc Heleny Vondráčkové. Z hlediska loňského roku dobře dopadla Křídla (Jana Infeldová pro Like-It), Protože to nevzdám od Olgy Lounové a Lovers Do od Lenny. Dodnes se ale v rádiích velmi dobře drží Marioneta od Tiché dohody s Blankou Šrůmovou nebo Alice Springs a její Jízda z debutové desky.

Šárka Geroldová je mladá rapperka, která tvoří pod přezdívkou Sharkass. Své nejúspěšnější hity ale stvořila pro Jana Bendiga. Je podepsána pod songy Viva La Vida, Řekni mi, Ta pravá.

A co interpretky?

To jsou tedy autorky. Ale stačí se podívat na nedávnou Top 20 nejhranějších českých písní v rádiích a najdeme tam jen dvě zpěvačky – Ewu Farnou s Verzí 02 a Vzkaz v lahvi od Lucie Vondráčkové. Takže také nic moc.

Co z toho vychází? Možná že tuzemský showbusiness není zrovna ženám přátelsky nakloněné prostředí. Výrazně omezuje rodinný život, nekonečné kodrcání po světě vyžaduje fyzicky i psychicky odolné typy, nelze v něm fungovat bez určité průraznosti. Řada zpěvaček se musí zvláště v začátcích přenést přes fakt, že se citově „příliš odkrývají“ a bez toho jsou nepřesvědčivé. Publikum to totiž pozná. A je tu i problém s posluchači, pro něž bývá mužský interpret atraktivnější, a to buď jako důvěryhodná osoba, nebo přímo sexuální idol. Ale to už je spíš otázka zpěvaček, a ne skladatelek nebo textařek.

Globální hitparády loni rozdrtila Adele a ohlasu a číslům jejího alba 30 se řádově nedorovnal nikdo z popové ani jiné konkurence. U nás čísla a statistiky prozrazují, že přes všechna prohlášení a snahy současných umělkyň, je realita jiná. Konzervativní. A na reálná čísla spíše chudá.

Žena jako „hlas generace“? Zatím v nedohlednu!

Texty největších hitů pro Lucii Vondráčkovou napsala její matka Hana Sorossová. Mezi nejúspěšnější patří písně Byla to láska, Zombie nebo Láska na sto let. 

Kdo jsou nejúspěšnější české autorky současnosti v rádiích a online? Unikátní žebříčky vycházejí z dat poskytnutých Ochranným svazem autorským.