Obrázek k článku ALBUM MĚSÍCE: Sametově jedovatý debut „superkapely“ Reflections of Karma táhne po irské whiskey
| Frank Fišer | foto: Jan Nožička

ALBUM MĚSÍCE: Sametově jedovatý debut „superkapely“ Reflections of Karma táhne po irské whiskey

Je to nový Iggy Pop? Kdepak, debut české „superskupiny“ Reflections of Karma nazvaný Venom & Velvet vás vtáhne do temného světa plného energie, emocí a překvapivých momentů. Syrové riffy, expresivní vokály a vrstvené zvukové textury vytvářejí strhující hudební jízdu.

Reflections of Karma se na své první desce rozhodli nekompromisně představit, kdo jsou. Venom & Velvet je kolekce deseti skladeb, které se pohybují na hranici mezi temným rockem, metalem a punkem, a to s nečekanou jistotou. Debut působí vyzrálým dojmem, a to nejen díky zvukové produkci, ale i díky promyšleným aranžím. Jako když si přivoníte k dobře vyzrálé irské whiskey v zaplivaném baru, kde na vás v rohu zírá místňák s přečouzelou dýmkou.

Už úvodní Snake Eyes 68 posluchače vtáhne do příběhu ostrým riffem a vokálem, který střídá syrovost s melodií. Travis O’Neill dokazuje, že má hlas schopný unést širokou paletu emocí. Agrese se střídá s křehkostí, a právě tohle kontrastní napětí dává skladbě i celé desce dramatický charakter.

V Neon California přichází první jasnější melodický motiv, který kontrastuje s temnotou úvodu. Kytary Maťa Mišíka se zde odklání od ostrých riffů a staví spíše na atmosférických vrstvách. Skladba působí snově a zároveň znepokojivě – jako kdyby kapela chtěla ukázat, že dokáže pracovat nejen s energií, ale i s jemnějšími odstíny.

Walk Alone je postavena na hutné rytmice Tomáše Hajíčka Jr. a Joshe Stewarta. Rytmus žene skladbu dopředu, ale zároveň nechává prostor pro vokály a kytarové melodie. Stewart zde kromě basy využívá i elektroniku, čímž dodává písni současnější charakter. Clouds over Jupiter naopak zpomalí a přináší více prostoru. Klavírní linky a syntetické detaily zjemňují celek a vytvářejí vesmírnou, až filmovou atmosféru.

Střed alba nabízí dvojici skladeb, která patří k vrcholům desky. No Ratz je nejvíce syrová a přímočará věc, kde se kapela prezentuje ve své nejtvrdší podobě. Ostré riffy a úderná rytmika tvoří základ, na kterém Travis O’Neill staví svůj nejagresivnější vokální výkon. Oproti tomu Dancing on Ashes působí až kontrastně. Její melodie se vpíjí pod kůži, a i když zůstává temná, nese v sobě zvláštní katarzi. Je to píseň, která by mohla oslovit i širší publikum, aniž by kapela ztratila svou autenticitu.

Just Dirt a Valium Skies ukazují dvě různé polohy kapely. Zatímco Just Dirt se nebojí minimalismu a drží posluchače v napětí spíše atmosférou než razancí, Valium Skies je naopak vrstevnatá a intenzivní, s refrénem, který má sílu zůstat v paměti ještě dlouho po poslechu.

Závěr alba tvoří Death of Wolves a Hold Me Hurt Me, dvojice, která perfektně uzavírá cestu, na niž kapela posluchače vzala. Death of Wolves je temná, těžká a až monumentální skladba, která působí jako předposlední kapitola příběhu. Finální Hold Me Hurt Me pak přináší bolest i katarzi v jednom, a album tak končí emocionálně vyčerpávajícím, ale naplňujícím momentem.

Zvukově je deska dotažená. Produkce Joshe Stewarta je čistá, přehledná a zároveň syrová. Každý nástroj má svůj prostor a mastering Williama Bowdena dodává hloubku. Album nezní ploše, naopak – při opakovaném poslechu se objevují nové detaily, které dokazují, že kapela si dala na výsledku záležet.

Venom & Velvet není bezchybná nahrávka. Některé skladby by si zasloužily odvážnější aranžérské zvraty a větší kontrast mezi klidem a výbuchem. Občas se stane, že písně splynou dohromady a hrozí, že slabší momenty pohltí ty silné. Přesto jde o debut, který má tah na branku, jasnou vizi a dostatek originality, aby zaujal i v mezinárodním kontextu.

Verdikt: 85%

Reflections of Karma na svém prvním albu ukazují, že se s nimi musí počítat. Venom & Velvet je temná, emotivní a energická jízda, která si zaslouží vaši pozornost. A přestože kapela teprve začíná, už teď je zřejmé, že má před sebou cestu, jež může vést hodně vysoko.