Dara Rolins zná svou cílovku. Její klipy jsou často oslavou života, sounáležitosti s partou, mejdanu s „mýma holkama“. Hodně tím připomíná Gwen Stefani (až po éře No Doubt), a nejen tím. Obě dámy působí jako vzdálené ségry. Nebo holt jako východoevropská varianta americké hvězdy, kdybychom chtěli být zlí.
Rozdíl je snad jen v tom, že Gwen Stefani se nebojí být přidrzlá, provokativní až řízná, zatímco Rolins je přeci jen usedlejší. Jedna věc ale Daře Rolins nejde upřít. Před nějakými pětadvaceti lety si nasadila laťku pro produkčně velmi kvalitní taneční pop, a doteď se jí drží. Na albech What’s My Name a D1 je to dobře slyšet, ta hudba ani po dvaceti letech nezestárla.
Píseň Znova a zas jako kdyby se obloukem k této éře natahovala. Je to stejně šťavnatý roztančený singl s textem v podobném duchu jako tehdy. Dara Rolins v singlu i v klipu vysílá signál, že je jí pořád do tance, pořád si umí život užívat a nezastavuje. Díru do světa s tím asi neudělá, pole, které si vykolíkovala před dvaceti lety s výše zmíněnými deskami, nerozšíří ani náhodou. Ale fanoušky, které v té době posbírala, může bezpečně ujistit, že to má pořád v sobě. Dokud je do tance jí, bude do tance bezpochyby i jejím fanynkám a fanouškům, a tento pocit propojení vlastně může všem zúčastněným stačit k tomu, aby byli se singlem spokojení. Navíc, v Česku neznámý producent Serban Cazan odvedl dobrou práci a je zábava takovou píseň slyšet bez ohledu na to, kdo ji zpívá.