„Něco jako Bryan Adams za mlada,“ definoval výstižně jeho výkon jeden z postarších žárlících mužů, odsunutých svými přítelkyněmi v těch chvílích k výčepu.
Simon Opp právě vydal kolekci svých šesti skladeb, což podle nových norem IFPI znamená, že i při necelých osmnácti minutách ji lze označit za album. V čele alba je skladba Dance with Somebody, cover verze známého hitu švédských Mando Diao z roku 2009. Opp ji podává v tvrdší verzi a překvapivě i s větším nasazením. Svým způsobem právě tahle skladba definuje výchozí zpěvákovu pozici – zpěvný, melodický hard rock, který se nevyhýbá ani vlivům klasického rocku, ani vlivům středoproudé taneční hudby.
U debutu je skoro jasné, že na něm budou cítit vlivy různých kapel, nejspíš těch, které měli buď rodiče doma v diskotéce, nebo které Simon rád slýchával z rádia. Při roztleskávačce v Rebelovi okamžitě naskočí vzpomínka na We Will Rock You (nebo v horším případě na Láska je tu s nami) a Fair Lady až moc připomíná I´m Easy od Faith No More. A když slyšíte klavír v Twisted Blonde, možná si taky vzpomenete na beatlesovské Oh! Darling. No nic, všechno tady už několikrát bylo.
Něco o pěveckém výkonu lehce chraptivého „mladého Bryana Adamse“: Jeho největší předností je schopnost dát do skladeb maximum emocí. Deska je samozřejmě méně nadupaná než živé vystoupení, ale i ve studiu mladý kohoutek překonává očekávání a zdá se, že bez erekce se k mikrofonu ani nedokáže postavit. A to je dobře, protože pravý rock byl vždycky o takových věcech. Důležité je, že působí dobře nejen v rychlých skladbách jako Chains, protože to není jen takzvané odříkávání telefonního seznamu, ale i v závěrečném ploužáku Twisted Blonde, kde je se svým afektem plně uvěřitelný. A co si budeme povídat, dobrého rockového zpěváka poznáme především v pomalých skladbách, kde se projeví každá nedůvěryhodnost. Bylo by zajímavé zkusit, zda by byl stejně přijatelný, kdyby zpíval česky. Herecká praxe by mu to ale mohla ulehčit.
Verdikt: 72%
Sečteno a podtrženo, tohle je debut, jak se sluší a patří. Pár takových debutů jsme ale už zažili a málokdy z toho nakonec bylo něco pořádného. Takže uvidíme.