Pojďme rovnou na tracklist. Sheryl otevírá riffy protkanou skladbou Alarm Clock, v níž si stěžuje na ranní budíky a zpívá o neuspořádaném životě na vysoké noze. Funkční otvírák. Osobně jsem si jednoho z favoritů našel hned ve druhé skladbě. Do It Again je usazená středovka, která se dotýká rhytm & blues, country i jižanského rocku. A Sheryl v ní zní sexy, hlavně ve frázi „I’ll probably fuck it up again – nejspíš to zase podělám“.
Pokračujeme skladbou Love Life, což je přímočará óda na život, v níž vyniká zařezávající rytmická sekce. Obzvlášť oceňuji část, kdy zhruba vprostřed písně hraje pouze basa a bicí. Posluchač má tak šanci se zaměřit na samotný motor kapely. You Can’t Change the Weather je další příjemná středovka s pozitivním refrénem a výraznou melodií. Poslech utíká krásně. Celkově je první polovina desky složena z funkčních a příjemných skladeb, závažnější kousky přicházejí až v té druhé.
Titulní skladba Evolution má modernější, hutnější zvuk. Textově se dotýká lásky, existencialismu i lidskosti. Náladou trochu připomíná Sealovu Rose. Naprosto rozumím, že se po ní Sheryl rozhodla pojmenovat desku. Emoce jsou načaté, a ještě nějakou chvíli si neodpočinou. Where? je dynamicky zklidněná skladba, která se skrze zvukovody přesouvá rovnou do samotného nitra. Alespoň u mě tomu tak bylo a s každým dalším poslechem si ke skladbě tvořím větší pouto. A věřím, že nejsem sám. Sheryl je opravdu jemná a svým rozněžnělým a zároveň jistým hlasem dává skladbě krásnou náladu.
Klavírní Don’t Walk Away je romantická skladba se smutným námětem a špetkou naděje.
Slova se krásně houpou tříčtvrťovým taktem a housle celek balady kompletují. Na závěr desky vydechneme u skladby Broken Rekord, která připomíná pozitivní energické songy amerických středoškolských kapel. Úplným zavírákem je pak Waiting in the Wings. Je to vlastně takové spojení odlehčených skladeb z úvodu s těmi závažnějšími z druhé poloviny. Usazený groove, kytary, housle a výrazný refrén.
Albu v podstatě není co vytknout. Zvukově dostala každá skladba přesně to, co potřebovala. Jednou je zvuk syrovější, jednou modernější a dohromady vše působí celistvě. Mix měl na starost Adam Hawkins (Gary Clark Jr., Sia) a mastering Chris Gehringer (Rihanna, Harry Styles). Aranže jsou vkusné, skladby tak akorát dlouhé a album roste s každým dalším poslechem. Produkce většiny skladeb se chopil Mike Elizondo (50 Cent, Twenty One Pilots) a na desce ze spousty skvělých muzikantů vyniká například Tom Morello, který nahrával kytaru do skladby Evolution. Na de luxe verzi alba je pak ještě skladba Digiing in the Dirt, kterou nahrála Sheryl s jejím autorem, Peterem Gabrielem. Autorkou většiny tracklistu je pak sama Sheryl.
A co je nejdůležitější? Sheryl Crow má laťku nastavenou vysoko a umí ji držet. Ve svých
62 letech zpívá naprosto úžasně. V hlase je slyšet až mladistvá jemnost a zároveň roky
zkušeností. A ještě k tomu pořád skvěle vypadá.
Verdikt: 92%
Je slyšet, že je za deskou kus práce. Evolution je výborná nahrávka, která si zaslouží víc než jeden poslech. A věřím, že snad každá ze skladeb nějakého posluchače osloví.