Buzzcocks byli vždy zvláštní úkaz. Punková kapela, která se nikdy nebála melodie, a popová kapela, která nikdy nezapomněla na ostré hrany. Attitude Adjustment tuhle identitu neobrací naruby, spíš ji přepočítává podle současného věku a aktuální reality. Název alba sedí přesně: nejde o změnu směru, ale o úpravu postoje. O drobné nastavení vnitřního kompasu, aby člověk neztratil chuť jít dál.
Je to druhé album po smrti Peta Shelleyho a zároveň první, které zcela patří Stevu Diggleovi jako zpěvákovi i autorovi. A to je klíčové. Diggleův hlas nemá Shelleyho jiskřivý ironický esprit ani jeho romantickou naléhavost. Je hrubší, zemitější, méně neurotický – a tím pádem i méně výbušný. Jenže Attitude Adjustment nestojí na výbušnosti. Stojí na výdrži.
Úvodní Queen of the Scene rozjíždí desku s téměř klasickým buzzcocksovským švihem. Sladká melodie, rychlé tempo a pod tím jedovatý úšklebek. „Zkuste se dostat do nebe v sebevražedném stroji“ je přesně ten typ bonmotu, který kapela vždy uměla schovat do refrénu, co přitom zní jako žhnoucí slunce v poledne. Jenže zatímco dřív to byl úsměv mladíka, který ještě věří, že všechno shoří, dnes je to pousmání člověka, který už ví, že svět hoří pořád.
Album je překvapivě uhlazené. Někdy až příliš. Skladby jako Games nebo Seeing Daylight plynou v optimistickém pulzu, jako by šlo o kapelu, která si zkrátka užívá, že ještě může stát ve zkušebně a hrát. Nejsou to písně, které by drásaly, ale písně, které drží tvar. Kytary jsou čistší, rytmika pevnější, basové linky vystupují dopředu a dodávají materiálu až motownovský podtón, který Diggle sám zdůrazňuje.
A pak jsou tu momenty, kdy deska ukáže širší ambici: minutové One of the Universe 1 a 2 zní jako podivný průhled do jiné dekády, All Gone to War přináší akustické zklidnění, které působí skoro jako přiznání únavy. Ne slabosti, ale lidskosti.
Attitude Adjustment není punková deska v původním smyslu slova. Punk tu není revoluce, ale zvyk přežít. Buzzcocks nehrají jako legenda, která se chce vrátit na piedestal. Hrají jako kapela, která si odmítá nechat vzít vlastní hudební jazyk – i když ho dnes vyslovuje pomaleji a s jiným přízvukem.
VERDIKT: 65 %
Attitude Adjustment je melodický punk. Klíčem k němu je vytrvalost. Buzzcocks už nejsou tak divocí jako kdysi, ale pořád dostatečně ostří, aby zněli pravdivě.