Zklamání z hudebního světa podle Lykke Li pramení z toho, že se dnes více klade důraz na neustálou tvorbu obsahu na sociální sítě a algoritmy, zatímco samotná muzika stojí spíše v pozadí. Pro zpěvačku, která nedávno oslavila čtyřicáté narozeniny, je takový přístup nepochopitelný a nepřijatelný, chce proto zásadní životní změnu.
Zmínky o finálním albu mohou být samozřejmě marketingová vějička, magické slůvko „poslední“ k upoutání pozornosti skoro vždycky funguje, ať už je o hudbu, film, nebo jiné dílo. Na druhou stranu nemá Lykke Li něco takového zapotřebí. Jelikož je její hudba obecně spíše introspektivní, nikdy vyloženě neútočila na masy. I zpěvaččin největší hit I Follow Rivers slavil úspěch hlavně ve zremixované taneční verzi.
Ale pokud je The Afterparty skutečně poslední velká nahrávka, se kterou Lykke Li přišla, pak se loučí se ctí, bez zbytečného patosu a úsporně. V pouhých devíti písních navíc přináší svůj nejpřímočařejší pop za dlouhé roky. Místy se vyloženě otírá o nu-disco, i když svým vlastním minimalistickým způsobem a s melancholicky hořkým podtónem. Není to nic vyloženě přelomového, ale skladby mají solidní melodie a jsou příjemně náladové.
Na 25 minutách zachycují dobu mezi soumrakem a svítáním, kdy se bujarý večírek přehoupne v poněkud mátožnou a depresivní cestu domů. Atmosféru umí Lykke Li zachytit dobře, aniž by tlačila na pilu.
A právě nenásilnost je hlavním hybatelem desky. Zatímco se na jejím pozadí odehrávají osobní bouře, písničky pomalu kráčí, stejně jako jejich protagonistka, k nevyhnutelnému konci. Bez okázalých gest a neustálého upozorňování, že tohle je opravdu poslední jízda, a tak je potřeba šlápnout na plyn a trochu experimentovat. Lykke Li zůstává věrná sama sobě a své dlouholeté fanoušky nepřekvapí. Oni to po ní asi ani nechtějí.
The Afterparty tak opravdu není deska pro algoritmy. Místy umí být ospalá a nekonfliktní, na druhou stranu neztrácí na úkor údernosti vkusnost.
VERDIKT: 70 %
Labutí píseň Lykke Li není nahrávka, která by chtěla zásadně vybočovat. Do zpěvaččiny diskografie naopak dokonale zapadá svým umírněným pojetím a citlivostí.