Skupina sestavená kolem trumpetisty Josefa Buchty je sama o sobě partou plnou skvělých muzikantů, kterým nedělá problém zahrát cokoli od popu až po náročné jazzové kompozice. Nová deska s názvem Tam a zpět je velmi barevnou a dynamicky náladovou nahrávkou, ze které je cítit radost z muziky jako takové. Skrze texty „ze života“ se kapela prezentuje v mnoha polohách, někde je to víc pop, někde zase jazz a někde třeba funky.
A to je pro posluchače, jako jsem já, trošku problém, protože se v téhle multižánrové spleti nemám pořádně čeho chytnout. Někdy v půlce desky jsem si uvědomil, že tahle deska je spíše souhrnem různorodě podaných singlů a přesně tak je třeba k ní přistupovat. To není myšleno jako kritika, B-Side Band zkrátka natočil album, na němž si každý posluchač něco najde.
Například ploužák v třetí stopáži Sníh, který má přes šest a půl minuty, je vyloženě pohodový popík, jehož monotónní nálada je sice ke konci trochu uspávací, ale pak přijde překvapení. Navazuje na něj totiž nejsvižnější skladba desky nazvaná Brno Mars s jasným funkovým rytmem a vtipem. Podobně překvapivě na mě zapůsobil přechod z jazzové Na suchu k rozmáchlé písni Pulci. Deska zkrátka přeskakuje mezi dynamicky značně odlišnými skladbami, které byste možná na jednom albu vedle sebe netipli, a je na vás, jak se s tím popasujete. Pro žánrově otevřené posluchače to samozřejmě není žádný problém, ale osobně postrádám alespoň částečnou koncepčnost a celkové vyznění.
Pojďme ale už od kritiky a remcání k těm pozitivním aspektům nahrávky, které jednoznačně převládají. Především je to samotná produkce nahrávky, ta je opravdu na solidní úrovni. U kapely takového formátu, jako je B-Side Band, to nemusí být zas až tak překvapivé, ale za pozornost to stojí. Každý nástroj je zřetelně slyšet, adekvátně plní svou roli a je znát, že muzikanti jsou skuteční profíci ve svém oboru. Zejména basová kytara má po celou dobu nahrávky příjemný tón, který celou muziku nadnáší a určuje dynamiku. Dechová sekce rovněž odvádí krásnou, čistou práci a žádný tón tady není vedle ani v nejistotě. Desku navíc doprovází příjemný hlasový projev Jiřího Kalouska i Petra Rybíze Tomana. Možná sice nemají tak extra široký hlasový rozsah, jako měl Vojta Dyk, ale dodávají skladbám živost a potřebnou emoci.
Co je na B-Side Bandu skvělé, je jejich schopnost vyplnit i instrumentálně chudší pasáže bohatými aranžemi. V podstatě žádná volnější plocha nezůstala prázdná a skupina tak servíruje porci opravdu plné a bohaté muziky skrze nepřeberné množství dechových nástrojů za podpory bicích, kytar a kláves.
Ve směsi žánrově pestrých písní musím za sebe vypíchnout sedmou skladbu Galerie, která mě baví úplně nejvíce. Kromě vtipného textu zde pěkně vynikají kytarová sóla v rockovém hábitu a závěrečná, až trochu free-jazzová sloka. Baví zde i povedený syntezátorový podklad ve stylu osmdesátých let.
Závěr desky pak plní rozlučková píseň Tam a zpět, která dala albu název a poklidně zakončuje celek za doprovodu akustické kytary a zádumčivého klavíru. Pěkná tečka za celou deskou, která má dohromady něco kolem tři čtvrtě hodiny.
Verdikt: 71%
B-Side Band si udělali radost novou deskou, které by možná prospěla větší koncepčnost, ale bezesporu i tak osloví fanoušky podobné muziky. Tam a zpět je přese všechny mouchy velkou oslavou živé hudby prostřednictvím bohaté palety nástrojů, které ovládají vynikající muzikanti.