Díky jasnému uměleckému názoru (a také letitému odporu k tomu, jak s hudbou nakládají streamovací platformy) Young na své albové novince Before and After téměř 48 minut převádí do jednolitého vyprávění. Mezi skladbami jsou minimální pauzy, aby se posluchačům co nejvíce usnadnil model, jak má být dle představ legendárního muzikanta album přehráváno.
Jeho zvuk je osekaný téměř na dřeň a připomíná Youngovy začátky, kdy vystupoval pouze s akustickou kytarou a harmonikou bez doprovodné kapely (a je úplně jedno, jak se později zrovna jmenovala). Je to typický Young se svým charakteristickým křehkým hlasem, který časem ještě o něco zeslábl, jenž se nese nad jednoduchými aranžemi, které obstarávají akustická kytara, harmonika, klavír a klávesy. S věkem Young sice ztratil část síly, získal naopak na vřelosti a něžnosti podání. Což je příhodné, když četným motivem je láska, jež je konstantou v proměnách okolního světa i plynoucího času.
Třináct položek alba představuje hudební plátno, na němž Young od 60. let maluje ve své podstatě stále stejný obraz, který v každé ze svých dalších inkarnací přináší drobně odlišné nuance. Na desce se tak prolínají melodie z minulosti v současném Youngově podání. Už jen to, že s nimi přichází v době, kdy je mu téměř osmdesát, jim dodává jiný kontext a vyznění, než když jako dvacátník zpíval, že stárne.
Znalci Youngovy tvorby se tak mohou kochat novým kabátem písniček, které zpěvák napsal v polovině 60. let, kdy hrával s kapelou Buffalo Springfield (Burned), nebo balady Don’t Forget Love, která se objevila na albu Barn (2021). Každá z písniček je totiž přepracována a přearanžována tak, aby odhalila svou nejčistší esenci.
Na Before and After není nic náhodného. Young zde souborně prezentuje svůj životní příběh jako písničkáře, přičemž každá skladba je dalším kamínkem v mozaice jeho hudebního odkazu. Jediná dosud nevydaná skladba If You Got Love, písnička, která původně měla vyjít na albu Trans (1983), aby z něj na poslední chvíli vypadla, posluchače přivádí do intimní zóny Youngova uměleckého vidění a nabízí neobvyklý pohled na to, co mohlo být. Vše zarámováno do křehké melodie, niterného podání a ryze upřímného textu.
Hudebně jde o jednolitý materiál postavený na Youngově hlasu, akustické kytaře a nijak košatých aranžích. Liší se v míře lyrického zaujetí, případně atmosféře. Jestli Burned nebo A Dream That Can Last evokují atmosféru Divokého západu při zapadajícím slunci, Birds nebo My Heart sice dělí několik dekád, ale spojuje lyrická křehkost. I u řadu let známých skladeb (I’m the Ocean, Mr. Soul) je díky odlišnému aranžmá radost objevovat v klasickém zvuku nové nuance.
Before and After je osobním svědectvím, Youngovou odezvou na měnící se svět hudby a technologií, výzvou k autentičnosti a soustředěnému poslechu. S každou další písní muzikant nabízí okno do své duše, nechává nás nahlédnout do bolestí, radostí a reflexí svého života stráveného v těsném sepětí s hudbou.
Before and After určitě není vrcholem Youngovy tvorby, ale jako manifest zralého umělce funguje skvěle. Posluchač je vtažen do montáže jednotlivých skladeb, proudu autorova vyprávění podaného jeho charakteristickým, naléhavě lyrickým hlasem. Tato fascinující cesta propojující minulost s přítomností, využívající starých písní v nové interpretaci, je Youngovou oslavou umění, lásky a života, jak je muzikant skutečně prožil.
Verdikt: 75%
Before and After je typický Young. Nenásilně připoutává posluchačovu pozornost, kterou umocňuje atmosférou, autentičností a uvěřitelností. Aranžérsky osekané téměř na dřeň ukazuje album Neila Younga v jeho ryzí podobě. Nabízí hudební zážitek, který je všechno jiné než průměrný a všední.