Noid to v Headlineru nemá snadné. Dělá hudbu pro jinou cílovku, je to poznat z komentářů pod články a já sám jsem mu už v glosách či recenzích taky párkrát naložil. Ale když se mu něco povede, je fér to přiznat. A šachistickou terminologií řečeno, tah Kornem mu vyšel výborně.
Singl S časem se hádám je totiž poměrně tuctový tuzemský bigbít. Fanoušky neurazí, nezaujaté nezaujme. Otevře to šťavnatý riff, ale jinak to hudebně jede přesně v Noidově duchu. Pár takových skladeb už měl, další jistě přijdou a S časem se hádám by mezi zapadla. Nebýt Jiřího Korna.
Jeho hostovačka totiž stojí za pozornost i pro výše zmiňované nezaujaté. Ne že by Korn předtím bigbít nedělal, naopak, jeho Rebels kdysi patřili mezi formativní kapely českého beatu. Ale Noid je přece jen jiná rocková škola. A přece si oba pánové sedli a jejich duet zní přirozeně, což je dáno i Noidovým textem, který Kornovi napsal, jak se říká, do pusy.
„Ztracenej set, to není prohranej zápas“ je vynikající obrat na úvod. Příznivci náročnější poetiky to sice budou považovat za pseudomoudro z fitka, ale ruku na srdce, právě na podobných jasně srozumitelných sloganech dobrá mainstreamová textařina vždycky stála a stojí i nadále. Noid zná svoje publikum, ví, jak s ním skrze texty komunikovat, a i díky tomu si u fanoušků získal svou pozici bez ohledu na hudební kritiku.
S časem se hádám je proto singlem, který by byl za normálních okolností běžnou rockovou produkcí, na kterou si za pár týdnů nikdo nevzpomene. Ale Jiří Korn jí přidává nadhodnotu, a ještě v písni můžeme až čítankovým způsobem odpozorovat, jak se dělá vzorový jednorázový singl pro věrné fanoušky.