Obrázek k článku „Prokousnu vám průdušnici,“ chrčí zpěvačka Tanya Tagaq jako rozzuřená vlčice
| Jiří Moravčík | Foto: Celina Kalluk

„Prokousnu vám průdušnici,“ chrčí zpěvačka Tanya Tagaq jako rozzuřená vlčice

Pár dnů na to, co na Blízkém východu začala nová válka vydala zpěvačka Tanya Tagaq album Saputjiji otevřené skladbou Fuck War. Dopředu varujeme, že není určeno slabým povahám, ostatně jako vždy, když kanadská Inuitka vytáhne do boje.

Pusťte si ho a schválně, co ve vás zanechá její záchvat vzteku vyjádřený zvuky, které od lidské bytosti běžně neočekáváme. Vysvětlit co je to inuitský hrdelní zpěv proto musíme, to jinak nejde a také se k tomu dostaneme. Není ale úplně jisté, že se to úplně podaří, takže pojďme využít možnosti Headlineru a nejprve se podívejte na vystoupení Tanyi Tagaq po převzetí nejvyšší kanadské hudební ceny Polaris v roce 2014.

Tak a teď něco málo k tomu, co jste právě viděli. Zpěvačku v nelidském improvizačním rauši, to jste asi poznali a než se zeptáte, jestli takhle běžně chrčí, tak ano, a často ještě hrozivěji, zvlášť, když dojde na ochranu přírody, vraždění a únosy mladých inuitských dívek nebo kanadský systém pěstounské péče. To už vůbec zavrčí jako rozzuřená vlčice: „Dotkněte se mého dítěte a prokousnu vám průdušnici.“

Všechno to kvílení, sténání a tryskání pohlcujícího animismu Tanya Tagaq nevymyslela. Vychází z tradiční inuitské hry katajjaq: kratochvilného souboje, kdy inuitské ženy stojí proti sobě, tváří v tvář, drží se za ramena a sípají jako divoké husy, vymýšlejí si slova, zpívají a trumfují se v nápaditosti. Do chvíle, než se jedna z nich vydá ze všech sil, ztratí ve zvukovém koloritu nebo úlevně rozesměje, a tím prohraje. Tanya Tagag ale přišla na to, že dokáže zastoupit obě; o to víc zní neuvěřitelněji, především v souvislosti s inovačním přístupem k tradici, k jakému se nikdo před ní neodvážil.

„Moje hudba není o dobrovolnosti, jedná se o chemickou reakci na zvuk, bez možnosti se ovládat. Sledovala jsem záznam svého představení a sama měla problém pochopit co vidím, protože co cítím uvnitř je něco úplně jiného. Vždyť já si sama sobě přišla jako monstrum a nedivím se, že spoustu lidí děsím," uklidnila nás už před lety zpěvačka alespoň v tomhle směru, jinak se s námi nepáře a jejím cílem zůstává „zasáhnout naše vnitřnosti“ odkud nově vychází ještě hrozivější protiválečné bručení Tanyi Tagaq. Telepaticky propojené s elektro-rock-experimentální kapelou a v industriální skladbě Foxtrot také se zpěvákem Damianem Abrahamem s kanadské hardcorové kapely Fucked Up. Nemá příliš složitý text: „Foxtrot, Uniform, Charlie, Kilo, Yankee, Oscar, Uniform. You wanna go down with your ship?“

Pro Inuity není mír v Arktidě abstraktním pojmem: ve chvíli, kdy sem vtrhnou léta na nerostné bohatství natěšené světové mocnosti, a nutně po sobě ani nemusejí střílet, jedna z mála zbývajících oblastí planety, kterou dosud řídí Matka příroda – a myslete si o tom co chcete – projde obvyklou civilizační devastací a Inuité, co tu žijí přijdou nadobro o vše: způsob života, tradice, kulturu a identitu. Úplně stačí, jakou paseku tady už napáchaly klimatické změny zprudka zrychlující tání ledu nezvratně měnící prostředí Arktidy. Inuité mají od roku 1999 své autonomní území Nunavut a připomínat těžká příkoří, kterými stejně jako všechny původní kanadské národy prošly je asi zbytečné a s ohledem na to, že nebyli dlouho považováni ani za lidi ke všemu traumatizující. Seznam proměn dnešní inuitské společnosti v kontaktu s civilizací a vnucovaným způsobem života je nekonečný a bohužel mu vévodí extrémní nárůst sebevražd mladých lidí. V truchlivé skladbě When they call proto Tanya Tagaq zpívá: „Vím, jak to to bolí, ale prosím tě, neber si život. Potřebujeme tě tady, abychom přežili. Jen mě pevně obejmi.“

„Nechoďte za mnou a neomlouvejte se, raději s tím něco udělejte,“ řekla držitelka Řádu Kanady před čtyřmi lety všem v hanbě strnulým po poslechu alba Tongues. Moc se toho od té doby nezměnilo, navíc přišel Trump, války a led u ní doma taje ještě rychleji. Nedivme se tedy, že album Saputjiji (Designated protector) znovu spojuje nevšímavost a nevědomost s předzvěstí špatných ne-li katastrofálních časů.

„Země potřebuje ochranu. Lidé potřebují ochranu před kapitalistickým strojem i před sebou samými. Raději budu štítem než mečem. Saputjiji to zvládne,“ řekla Tanya Tagaq.